
Příliš mnoho slunce? Evropské solární elektrárny čelí klesající ziskovosti
Zpomalený ale stále pokračující boom instalace fotovoltaických elektráren povede až k tomu, že se postupně některé z nich mohou přestat vyplácet.

Kristýna Walterová
15. 5. 2026
Evropa zažívá bezprecedentní rozmach solární energetiky, kterému je ale možná rychlý konec. Od roku 2020 vzrostla instalovaná kapacita fotovoltaiky o více než 115 procent a výroba elektřiny ze slunce se během několika let zdvojnásobila. Kvůli nedostatečné infrastuktuře a připravenosti většiny sítí se ale soláry přestávají vyplácet.
Už v předchozích týdnech jsme na Obnovitelně.cz psali o stále častějších záporných cenách, které za slunečných dnů vedou k ekonomické i technologické potřebě solární elektrárny vypínat. Tento jev už není výjimkou, ale začíná se stávat strukturálním problémem evropské energetiky.
Podle analýzy švýcarské společnosti Pexapark, která sleduje trhy s obnovitelnými zdroji, se v posledním roce výrazně zhoršily takzvané „faktory využití solární energie“. Ty ukazují, za jakou cenu dokážou solární elektrárny svou výrobu skutečně prodat ve srovnání s průměrnou tržní cenou elektřiny.
Největší propad zaznamenala Francie, kde se využití solárů meziročně snížilo čtyřikrát, a to navzdory tomu, že počet hodin se zápornými cenami vzrostl „pouze“ z 90 na 139. Tato nerovnováha je způsobena tím, že výroba se obecně předpokládá na období léta a jasné oblohy a tak téměř polovina francouzské solární výroby připadala na období záporných cen. Analytik Pexaparku David Battista upozorňuje, že za situací stojí především strukturální nadprodukce elektřiny ze solárních zdrojů, nikoli geopolitické vlivy nebo ceny paliv.
Podobný vývoj sleduje i Německo, největší evropský producent solární energie. Solární elektrárny tam letos v dubnu vyrobily třetinu veškeré elektřiny dodané do sítě, což představuje historický rekord pro toto období. Faktor využití zde meziročně klesl zhruba na polovinu a podíl solární výroby vzniklé během záporných cen vzrostl téměř na 47 procent.
Také Španělsko začíná narážet na limity rychlého rozvoje fotovoltaiky. Studie upozorňuje, že už letos v únoru klesl faktor využitelnosti na třetinu oproti předchozímu roku. Země zároveň zaznamenala 148 hodin záporných cen, zatímco před rokem to touto dobou nebyla ani jedna. Analytici situaci spojují s kombinací masivního růstu solární výroby, vysoké produkce z vodních elektráren a nedostatku bateriových úložišť.
Zhoršující se podmínky se objevují i v Polsku. Počet hodin se zápornými cenami zde meziročně vzrostl a klesá i cena, za kterou solární elektrárny prodávají svou výrobu. Pexapark ale upozorňuje, že polský energetický mix založený na uhlí zatím tlaky nadprodukce částečně tlumí.
„Dubnová data naznačují, že evropský solární trh vstupuje do nové fáze. Přebytek elektřiny během poledních hodin už není výjimečnou situací, ale stává se opakujícím se strukturálním jevem, zejména v jarních a podzimních měsících,“ uvedl analytik Battista. „Především v Německu a Francii se dlouhá období záporných cen elektřiny objevují stále častěji. Pokud bude současné tempo výstavby pokračovat bez odpovídajícího rozvoje akumulace a sítí, může rok 2026 přinést další historická minima v ekonomice provozu solárních elektráren.“
Nedostatečná flexibilita
Rostoucí výroba ze solárních elektráren zároveň výrazně komplikuje fungování energetických sítí. Provozovatelé musí stále častěji rychle omezovat výrobu z jiných zdrojů, aby udrželi stabilitu soustavy. Největší problém nastává během poledních hodin, kdy je výroba ze solárů nejvyšší a spotřeba elektřiny zároveň relativně nízká.
Jak jsme psali v minulém článku, situace se horší i v Česku, ačkoliv to studie do své analýzy nezahrnula. Výpadky kvůli záporným cenám ale podle vyjádření ČEPSu nehrozí. „Krátkodobé přebytky elektřiny do výše dostupných služeb výkonové rovnováhy (SVR) jsou běžná záležitost a dochází k nim denně. K přebytkům větším, než jsou dostupné SVR dochází zcela výjimečně. K poslednímu takovému případu došlo 10.4.2023. Dispečer tuto situaci vyřešil krátkodobým omezením výroby OZE (opatření plánu obrany soustavy),“ popisuje pro Obnovitelně.cz Ondřej Krátoška za ČEPS.
ČEPS je podle něj schopen udržovat dostatečnou rezervu SVR oběma směry a tím i plánované saldo předávaných výkonů. K tomu využívá aktivně přijatá opatření, zapojení ČEPS do platforem, rozšíření portfolia poskytovatelů o menší flexibilní zdroje či agregaci malých zdrojů. „ČEPS zároveň při plánovaném rozvoji přenosové soustavy zohledňuje i budoucí změny ve struktuře výroby elektřiny,“ dodává Krátoška.
Časté spouštění a vypínání uhelných, plynových nebo jaderných elektráren navíc snižuje jejich efektivitu a zvyšuje náklady na provoz i údržbu. Podle Reuters tak paradoxně mohou prudké výkyvy výroby v některých situacích vést i k vyšším emisím na jednotku vyrobené elektřiny.
Řešením mají být rozsáhlé investice do modernizace sítí, bateriových úložišť a flexibilního řízení spotřeby. Evropa už v posledních letech výrazně navyšuje kapacitu velkých bateriových systémů, ale odborníci upozorňují, že současné tempo stále nestačí. Potřeba budou také nové přenosové linky, transformátory, střídače i sofistikovaný software pro řízení toků elektřiny v reálném čase.
Pokud bude současné tempo výstavby pokračovat bez odpovídajícího rozvoje akumulace a sítí, mohou podle analytiků Pexaparku v roce 2026 padnout další rekordy v počtu záporných cen i v propadu ekonomiky solárních elektráren.
Úvodní foto: Unsplash