Ochrání lesní zvěř před auty pachové ohradníky? Vědci o jejich účinnosti pochybují

Na českých silnicích ročně zahynou minimálně desítky tisíc zvířat včetně vzácných druhů, jako jsou vlci nebo losi. „Pro představu: Při našem průzkumu, který jsme dělali na Vysočině po dobu 171 týdnů na pouhých 18,6 kilometru silnice, jsme zaznamenali 898 jedinců dvanácti druhů savců, kteří našli pod koly aut smrt. Celková délka silniční a dálniční sítě v České republice je přitom 59,6 tisíce kilometrů,“ uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Podle posledních dat takzvaného SRNA indexu, který dvakrát ročně sestavuje Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu (CDV) na základě policejních statistik a hlášení z tísňové linky 158, se od loňského podzimu do letošního jara střetlo s projíždějícím vozidlem více než 18 tisíc zvířat. Spousta zvěře a ptactva se ale v žádné statistice neobjeví.

Podle tohoto indexu se nejčastěji s autem střetne srnčí zvěř (81,2 % případů), následují divoká prasata (9,4 %) a zajíci (4,3 %). „V souhrnu jde o vůbec nejkomplexnější informace k této problematice. Velmi věrně zachycují situaci na českých silnicích, kde ročně dochází prokazatelně k více než 30 tisícům nehod se zvěří,“ řekl profesor Michal Bíl, odborník na střety se zvěří z CDV.

Pojišťovna nyní začala testovat nové preventivní opatření – pachové ohradníky. „Ve spolupráci s odborníky z CDV jsme vytipovali nejrizikovější úseky českých silnic a na dvanácti z nich po obou stranách přibližně kilometrové pasáže instalovali pachové ohradníky,“ sdělil Vít Hochmal, senior manažer v Generali České pojišťovně.

Pach proti kopytníkům

Neslibuje si od toho jen to, že se zachrání aspoň nějaká zvěř a uspoří se stovky tisíc korun za poškozená auta. Pojišťovna si chce rovněž změřit účinnost pachových ohradníků. „Zajímá nás, o kolik instalace redukuje počet střetů se zvěří a jaký tak bude její celospolečenský přínos. Cílem je ověřit ekonomiku a pilotní projekt přetavit v udržitelnou investici,“ vysvětlil Hochmal.

Mluvčí pojišťovny Jan Marek doplnil, že pachové ohradníky byly instalovány v dubnu a květnu ve Středočeském, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém a Jihočeském kraji. Na nejrizikovějších úsecích přitom hrozí střet se zvěří na zhruba každém druhém kilometru.

• Související: Zábrany podél silnice zachrání až 40 tisíc zvířat ročně. Peníze na ně ale chybí

„Použitý pach jsme zvolili tak, že míří zejména proti kopytníkům,“ uvedl Marek se zdůvodněním, že výrazně nejvíce sražených zvířat je právě srnčí. Pachové ohradníky jsou umístěné převážně na silnicích první třídy, několik jich je ale také na silnicích nižších tříd.

„Jde o prověřené řešení, které se užívá napříč Evropou,“ poznamenal Marek, podle něhož jsou pachové ohradníky například v Rakousku, Německu, Itálii nebo ve Skandinávii. Dodal, že jejich účinnost se někdy odhaduje až mezi 60 až 80 procenty. „Vždy záleží na tom, jak se s nimi pracuje. Zejména pokud jde o průběžné doplňování pachu,“ řekl mluvčí Generali České pojišťovny Jan Marek.

Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR potvrdil, že různé odpuzovače živočichů se u evropských silnic používají už více než čtyřicet let. Za tuto dobu vzniklo několik typů: od jednoduchých odrazek přes pachové odpuzovače až po zařízení kombinující zvukové, světelné i pachové podněty.

„V praxi se instalují z různých důvodů – někdy s upřímnou snahou pomoci, jindy spíše jako alibi, že se problematika silniční mortality ‚řeší‘. Spolehlivá data o účinnosti těchto opatření však často zcela chybí, a pokud jsou k dispozici, většinou ukazují buď na jejich neúčinnost, nebo pouze na krátkodobý efekt,“ uvádí se v článku v letošním prvním čísle časopisu Ochrana přírody, jehož spoluautorem je také Hlaváč.

Odpuzovače neodpuzovaly

Autoři připomněli, že v rámci projektu TRIPASS – Průchodnost dopravní infrastruktury pro faunu jako podmínka bezpečné a udržitelné dopravy byla v kraji Vysočina zjišťována účinnost dvou kombinovaných odpuzovačů živočichů: opticko-zvukového a opticko-pachového. A výsledek rozhodně nebyl pozitivní.

„Analýza získaných dat o mortalitě živočichů na sledovaných úsecích ani u jednoho z odpuzovačů neprokázala jednoznačný statisticky významný vliv na snížení počtu střetů živočichů s vozidly,“ píše se v článku Když odpuzovače neodpuzují – slepá silnice ochrany živočichů?

• Související: Zvířecích přechodů je stále více. Postavit je i pro jediného vlka nebo losa má smysl

Odborníci proto doporučili nejprve experimentálně ověřit, zda odpuzovače skutečně vyvolávají potřebnou reakci u vybraných druhů živočichů. „Dokud nebudou odpuzovače podloženy odborně ověřenými výsledky o jejich účinnosti, nelze je považovat za efektivní nástroj ochrany živočichů,“ tvrdí experti v citovaném článku.

Upozornili, že základní problém odpuzovačů zřejmě spočívá už v jejich samotném principu. „Často totiž vůbec nevíme, jak daný podnět živočich vnímá, zda jej skutečně čte jako varovný signál, nebo naopak jako součást prostředí, kterou po čase přestává registrovat,“ píše se v textu.

Typickým příkladem jsou právě pachové odpuzovače, které mají podle výrobců napodobovat pachy predátorů. „I kdyby tomu tak skutečně bylo, nelze opomenout, že většina volně žijících druhů se přirozeně pohybuje v prostředí, kde se predátoři běžně vyskytují,“ připomínají odborníci.

Živočichové tedy musí být schopni s jejich pachy žít a nějakým způsobem rozlišovat, kdy skutečně hrozí nebezpečí a kdy jde naopak o běžný, neškodný podnět, který pro ně nepředstavuje reálnou hrozbu.

Ilustrační foto: Pixabay