Pražská zvířecí záchranka řeší stovky případů, někdy zbytečně. Často by přitom stačilo zavolat

Jaro a začátek léta patří v Praze tradičně k nejvytíženějším obdobím pro zvířecí záchranáře. Na pohotovostní linku Pražské zvířecí záchranky v posledních týdnech míří stovky telefonátů týkajících se ptačích mláďat, která lidé nacházejí pod stromy, na chodnících nebo ve vnitroblocích. Ve více než třetině případů ale podle záchranářů není nutný výjezd ani převoz do záchranné stanice a dokáží poradit i pouze po telefonu.

„Ne vždy je ale situace taková, jak volající popisují. Pomocí strategických dotazů musí dispečer záchranky situaci nejprve rozklíčovat, aby nedošlo k chybě, která by mohla stát zvíře i život. Pokud je ale zásah nutný, rozjede se záchranná akce,“ uvádí Pražská zvířecí záchranka.

Přesto mají záchranáři napilno. Denně najedou po Praze a okolí kolem 300 kilometrů za zvířaty, která už by bez zásahu odborníků nepřežila. Aktuálně nejčastěji řeší mláďata sýkor, vrabců, strak, sojek nebo kavek.

Ne každé ptáče potřebuje zachránit

Podle záchranářů lidé často považují za opuštěná mláďata, která se ve skutečnosti nacházejí v přirozené fázi vývoje. Typickým příkladem jsou mladé kavky nebo straky, které už opustily hnízdo, ale stále je krmí rodiče. V jednom z nedávných případů například volající upozornila na mladou kavku pohybující se mezi auty. Obávala se, že ji srazí auto nebo napadne pes. Po kontrole na místě ale záchranáři zjistili, že je mládě v dobré kondici a rodiče ho sledují z korun stromů. Stačilo jej přenést do blízkého parku, kam jej dospělí ptáci následovali.

Podobně dopadl i případ mladé sýkory koňadry. Z videa zaslaného přes mobilní telefon záchranáři poznali, že jde o zdravé mládě, které rodiče stále hledají a krmí. Nálezce proto dostal doporučení vrátit ptáče na místo nálezu a umístit jej na větev nebo keř mimo dosah predátorů.

Ne všechny případy však končí pouze radou po telefonu. Záchranáři například nedávno vyjížděli ke kachně s devíti mláďaty uvězněné ve vnitrobloku. Samici se podařilo vyvést mladé z hnízda, ale nedokázala je dostat k vodě.

„Kachna i s osmi mláďaty byla odchycena. Deváté mládě jsme dohledali podle pípání v díře asi 25 metrů od zbytku rodiny. Poté jsme celou rodinu vypustili na nedaleký potok,“ popisují záchranáři. Pomoc potřebovalo také mládě sojky nalezené pod stromem. Z fotografie bylo patrné, že ještě nepatří mimo hnízdo a bez lidské pomoci by nepřežilo. Záchranka proto zajistila jeho převoz do záchranné stanice.

Dalším častým důvodem zásahu jsou útoky domácích koček. Pokud kočka ptáka držela v tlamě, doporučují odborníci vždy kontaktovat záchrannou stanici. I zdánlivě drobná poranění totiž mohou vést k vážné infekci.

Záchranáři doporučují nejprve pozorovat chování nalezeného ptáčete. Varovnými signály jsou apatie, neschopnost udržet rovnováhu, povislé křídlo, viditelné zranění nebo velmi mladý věk, kdy mládě ještě není opeřené. Naopak aktivní ptáče, které poskakuje, reaguje na okolí a snaží se ukrýt, často pomoc nepotřebuje. V takových případech bývají rodiče poblíž a pokračují v péči.

Největší chybou bývá, když lidé zdravé mládě odnesou domů. Mnohdy tím přeruší kontakt s rodiči, kteří by se o něj jinak postarali. V případě nejistoty či podezření na zraněné mládě vyžadující pomoci se mohou nálezci obrátit na telefonní číslo: 774 155 185.

Úvodní foto: Pražská zvířecí záchranka