Největší mýty o větrnících: Zabíjejí ptáky, škodí zdraví a bez větru jsou k ničemu

1. Mýtus: Větrníky způsobují rakovinu a další zdravotní problémy

Americký prezident Donald Trump svého času prohlásil, že větrné elektrárny způsobují rakovinu. Přestože podobné výroky pravidelně kolují po internetu, vědecké studie žádnou souvislost mezi větrnými elektrárnami a závažnými zdravotními problémy neprokázaly.

Větrníky produkují hluk i infrazvuk, jejich úroveň je ale podle dostupných výzkumů hluboko pod hranicí, která by mohla ohrožovat lidské zdraví. Někteří lidé mohou vnímat hluk jako obtěžující, podobně jako u silnic nebo železnic, neexistuje však důkaz o existenci takzvaného syndromu větrných elektráren.

2. Mýtus: Větrníky zabíjejí obrovské množství ptáků

Ano, ptáci a netopýři na větrných elektrárnách skutečně hynou. To ale neznamená, že by větrníky představovaly hlavní hrozbu pro ptačí populace. Mnohem větší problém představují změna klimatu, ztráta přirozeného prostředí, budovy, doprava nebo domácí kočky.

Přečtěte si: Kdo skutečně inkasuje dotace? Obnovitelné zdroje to nejsou

Moderní větrné parky navíc procházejí posuzováním vlivu na životní prostředí a stále častěji využívají systémy, které dokážou turbíny dočasně vypnout při průletu ohrožených druhů.

3. Mýtus: Bez větru jsou větrníky k ničemu

Tento argument zaznívá často. Kritici upozorňují, že větrníky nevyrábějí elektřinu neustále. To je pravda, ale stejně tak nefunguje nepřetržitě například solární elektrárna. Moderní energetika je postavena na kombinaci různých zdrojů, akumulace a přeshraniční spolupráce.

Například Německo nebo Dánsko dlouhodobě dokazují, že větrná energie může tvořit významnou část energetického mixu.

4. Mýtus: Větrné elektrárny nelze recyklovat

Často se objevují fotografie „hřbitovů“ lopatek větrných elektráren. Skutečnost je ale složitější. Převážná většina komponent větrných elektráren – ocel, beton, měď nebo elektronika – je běžně recyklovatelná. Výzvou zůstávají především kompozitní lopatky.

I zde se ale situace rychle mění a výrobci vyvíjejí plně recyklovatelné varianty.

5. Mýtus: Větrníky ničí krajinu a odrazují turisty

Tady neexistuje jednoznačná odpověď. Větrné elektrárny bezpochyby mění vzhled krajiny a některým lidem vadí. Výzkumy z Německa, Belgie nebo Skotska však neprokázaly, že by automaticky vedly k poklesu turismu.

Naopak v řadě regionů se staly běžnou součástí krajiny a přinášejí obcím nové příjmy.

6. Mýtus: Větrníky jsou příliš hlučné

Moderní větrné elektrárny jsou výrazně tišší než jejich předchůdci. Ve vzdálenosti kolem 300 metrů dosahuje hluk přibližně 40–45 decibelů, což odpovídá běžné lednici nebo tiché kanceláři. Ve větších vzdálenostech se jejich zvuk často ztrácí v okolním prostředí.

7. Mýtus: Větrníky jsou jen módní výstřelek

Větrná energie dnes patří mezi nejrychleji rostoucí zdroje elektřiny na světě. Jen v roce 2025 přibylo globálně 159 gigawattů nového výkonu a větrné elektrárny tvoří důležitou součást plánů Evropské unie na dosažení energetické nezávislosti.

Tip: Kolem větrníků se šíří stejné mechanismy jako za covidu, varuje Martin Ander

Větrné elektrárny nejsou bezchybné. Mají dopady na krajinu, mohou představovat riziko pro některé druhy ptáků a vyžadují citlivé umisťování. Mnoho tvrzení, která se o nich šíří na sociálních sítích, ale neodpovídá současným vědeckým poznatkům.

Debata o větrné energetice je legitimní. Aby však dávala smysl, měla by být vedena na základě dat, nikoli mýtů a dezinformací.

Úvodní foto: Pxhere, volná licence