Evropa přeskakuje od požárů ke krupobití. Extrémní počasí hrozí stále více i v Česku

Ještě před několika lety si většina lidí pod pojmem klimatická změna představila hlavně vyšší teploty a mírnější zimy. Realita roku 2026 je ale mnohem dramatičtější. Zatímco jih Evropy v posledních týdnech sužují rozsáhlé požáry a teploty přesahující čtyřicet stupňů Celsia, jiné části kontinentu zasáhly ničivé bouře s krupobitím, přívalové deště nebo dlouhodobé sucho. Extrémní počasí už zkrátka nemá jedinou podobu.

Evropa se navíc otepluje rychleji než zbytek planety. A právě vyšší množství energie v atmosféře znamená větší nestabilitu. Výsledkem je počasí, které stále častěji přeskakuje od jednoho extrému ke druhému.

Přečtěte si: V Dyji už zase umírají tuny ryb. Odborníci ukazují na jediného viníka

Poslední týdny to ukázaly v přímém přenosu. Španělsko, Portugalsko, Řecko nebo část Francie bojovaly s lesními požáry a tropickými teplotami. Na Balkáně mezitím silné bouře ničily střechy domů a zemědělské plodiny. V některých oblastech padaly kroupy o velikosti golfových míčků, jinde naopak řeky klesly na historická minima.

Klimatologové dlouhodobě upozorňují, že klimatická změna neznamená, že bude každý den jen o něco tepleji. Znamená především větší výkyvy a vyšší pravděpodobnost extrémních jevů.

Účet za klimatický chaos

Extrémní počasí už není pouze environmentálním problémem. Stále více se promítá také do ekonomiky. Podle odhadů Financial Times připravila letošní vedra evropské zemědělce o miliony tun úrody a škody se počítají v miliardách eur.

Nejvíce zasažené jsou tradičně státy jižní Evropy, stále častěji se ale problémy přesouvají i do oblastí, které byly dosud považovány za relativně bezpečné. Například Maďarsko nebo části Francie letos zaznamenaly výrazné propady sklizně obilovin.

Zemědělství přitom není jediným odvětvím, které změny počasí dopadají. Přibývá škod na infrastruktuře, roste spotřeba energie na chlazení budov a stále častěji dochází k omezení lodní dopravy kvůli nízkým stavům řek.

Problémem jsou i lesní požáry. Ty už dávno nejsou výsadou Středomoří. V posledních letech se objevují i v oblastech, kde byly ještě před několika desetiletími spíše raritou. Riziko zvýšeného mnoství ničivých extrémních jevů pak platí i pro Česko.

Podle studie European supercell thunderstorms (2025) lze ve střední a východní Evropě v oteplujícím se klimatu očekávat častější výskyt supercel a silných bouří.

Jednou požáry, podruhé povodně

Paradoxem klimatické změny je, že může na stejném místě způsobovat jak sucho, tak přívalové deště. Teplejší vzduch totiž dokáže pojmout více vodní páry, která se následně uvolňuje v podobě intenzivnějších srážek.

„Polívka houstne,“ popsal nedávno situaci kolem přemnožených sinic v Dyji profesor Jakub Hruška. Jeho slova ale do jisté míry vystihují i celkový stav evropského klimatu. Atmosféra obsahuje více energie a důsledkem jsou výraznější výkyvy.

Doporučujeme: Připravte se na další vlny veder. Letošní léto má být nadprůměrně teplé

Jeden týden řeší Evropa požáry, druhý týden kroupy a záplavy. To, co dříve působilo jako výjimečná událost, se postupně stává novým normálem.

Podle vědců nelze jednotlivé bouřky, požáry nebo vlny veder automaticky připsat klimatické změně. Ta ale významně zvyšuje pravděpodobnost jejich výskytu a zesiluje jejich dopady. Statistiky ostatně ukazují, že extrémně teplé dny jsou dnes v Evropě několikanásobně častější než v druhé polovině 20. století.

Nová evropská realita

Změna klimatu se tak stále méně podobá představě pozvolného oteplování a stále více připomíná období permanentní nejistoty. Domácnosti řeší klimatizace, zemědělci nedostatek vody, obce škody po bouřích a hasiči rekordní počet výjezdů.

Otázkou už dávno není, zda se klima mění, ale jak rychle se evropské společnosti dokážou novým podmínkám přizpůsobit.

Úvodní obrázek: Pixnio, volná licence