Jak do Česka dostat levnou elektřinu ze západu? Klíčem jsou baterie

V zákulisí české energetiky se schyluje k jedné z nejzásadnějších změn posledních let. Energetický regulační úřad (ERÚ) dokončuje finální podoby nové tarifní struktury, která od 1. ledna 2027 zásadním způsobem promění platby za distribuci elektřiny na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí. Reforma si klade za cíl vyřešit dlouhodobý neduh české distribuční soustavy: blokování kapacity odběrateli, kteří si rezervují vysoký příkon, ale v praxi ho nevyužívají. Zároveň však nová pravidla přinášejí výraznou nejistotu pro investory do bateriových úložišť a mohou rozhodnout o tom, zda Česko dosáhne svých energetických cílů.

Stávající systém plateb za distribuci se skládá ze čtyř hlavních složek: ceny za rezervovanou kapacitu, ceny za použití sítí, složky na podporu elektřiny a ceny za systémové služby. Nová tarifní struktura ruší platbu za rezervovanou kapacitu a místo ní zavádí dvě nové položky – cenu za rezervovaný příkon a cenu za maximální odebraný výkon. Dosud totiž odběratele nic nemotivovalo k tomu, aby odběratelé nerezervovali distribuční kapacitu ve výši rezervovaného příkonu ze smlouvy o připojení. Podle dat ERÚ je takto v české soustavě zbytečně blokováno zhruba 3,3 GW příkonu, což představuje přibližně 15 % celkového příkonu v České republice. Uvolnění těchto kapacit je klíčové pro připojování nových obnovitelných zdrojů i rozvoj průmyslu.

Bateriová úložiště mají v tomto systému zcela specifické postavení. Na rozdíl od běžných spotřebitelů elektřinu ze soustavy odeberou, uloží a později ji do sítě vrátí. Pokud by podléhala standardním poplatkům, platila by se distribuce za tentýž proud dvakrát – poprvé při nabití a podruhé u koncového zákazníka. ERÚ proto navrhl specifický režim vyhodnocování plateb, který vychází z podobného principu, jaký využívají přečerpávací vodní elektrárny.

Podmínky v akumulací musí být férové

Zatímco v letošním roce funguje takzvaná „akumulace první kategorie“, která přiznává 100% úlevu z poplatku při vrácení alespoň 80 % odebrané elektřiny zpět do sítě, nově má platit lineární funkce pro výpočet úlevy v rozpětí 0 až 100 %. Plné stoprocentní úlevy z poplatku za naměřené maximum dosáhnou projekty, které vrátí alespoň 75 % elektřiny na hladině vysokého napětí nebo 70 % na hladině velmi vysokého napětí. I když zástupci odvětví považují tyto hranice za realistické, nový poplatek za rezervovaný příkon představuje dodatečný náklad, který návratnost projektů významně ovlivní.

„Pokud by došlo ke snížení úlevy z tarifu za naměřené maximum o 10 %, snižuje to vnitřní výnosové procento investice o 2,5 %, což posouvá projekty pod hranici bankovatelnosti. Banky už v některých případech deklarují zastavování financování, protože trh se saturuje a ceny podpůrných služeb výrazně klesly,” říká František Vašek, projektový manažer pro novou energetiku v MND a expert asociace AKU-BAT CZ.

Pro dosažení národního cíle postavit do roku 2030 v Česku alespoň 2 GW bateriových kapacit je stabilní prostředí zcela nezbytné. Pokud by se regulační podmínky neúměrně zpřísnily, hrozí nejen zastavení nové výstavby, ale i problémy se splácením u již zprovozněných projektů.

„Pokud ERÚ přijme návrh z května, podmínky se sice o něco zhorší, ale ne natolik, aby to zastavilo životaschopnost projektů. Pokud by však byly ještě restriktivnější, hrozí zastavení výstavby. Navíc by to narušilo princip technologické neutrality vůči přečerpávacím elektrárnám a poškodilo legitimní očekávání investorů,“ vysvětluje právník Vojtěch Krajíček, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti.

• Přečtěte si: Česko je v obnovitelných zdrojích nejhorší v Evropě. Stát investorům hází další klacky pod nohy

Často diskutovanou otázkou je, zda baterie distribuční soustavě pomáhají, nebo ji naopak přetěžují. Jelikož baterie reagují na cenové signály z velkoobchodního trhu, může dojít k situaci, kdy se čas dobíjení trefí do krizové špičky lokálního síťového prvku. Nejde však o chybu technologie, ale o důsledek statického tarifu, který nerozlišuje cenu podle času a lokality. Řešením je postupný přechod k dynamickým tarifům a zavedení nástrojů,pro řízení baterií podle skutečného zatížení sítě.  V zahraničí, například v Německu, Holandsku či Velké Británii, distributoři již dnes běžně nakupují flexibilitu lokálních baterií přes aukce, čímž šetří miliardové investice do fyzického posilování sítí. Baterie tedy sítím mohou naopak odlehčit, pokud k tomu jsou nastaveny podmínky.

V neposlední řadě mají baterie klíčovou roli v integraci Česka do evropského trhu s elektřinou. Vlivem úzkých hrdel v síti, jako je například často přetěžovaný fázový transformátor v německém Röhrsdorfu, se stává, že zatímco v Německu je cena elektřiny nulová, v Česku dosahuje extrémních výší. Dostatečná kapacita baterií na českém území dokáže kritickým síťovým prvkům odlehčit a tím, že elektřinu dodá lokálně zabránit cenovému rozpojování trhů a pomoci tak přenést levnou energii ze západní Evropy k českým spotřebitelům. Kromě toho má BESS přínos i ve snížení volatility, omezení záporných cen a zvýšení návratnosti OZE a snížení nákladů na bilancování soustavy.

Konečné slovo bude mít ERÚ, který musí finální cenový výměr vydat do 30. listopadu 2026. Nová tarifní struktura pak ale mimo jiné umožní úspory těm, kdo se budou chovat flexibilně a pomáhat racionalizovat využití sítí. Klíčové bude správně nastavit jak finanční modely, tak smlouvy s agregátory flexibility. Více se dozvíte v novém díle podcastu Pod proudem. Dostupný je na také na Spotify nebo Apple Podcasts.

Úvodní foto: archiv Obnovitelně.cz