Česko je v obnovitelných zdrojích nejhorší v Evropě. Stát investorům hází další klacky pod nohy

Zatímco v předchozím roce 2025 skončilo Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů s podílem 16,6 procenta na celkové spotřebě předposlední před Maltou, v letošním prvním čtvrtletí se s necelými 13 procenty už propadlo na poslední místo.

Upozornila na to Komora obnovitelných zdrojů energie, podle níž se na statistice projevilo to, že Česku chybí zejména větrné elektrárny, které se vhodně doplňují s fotovoltaikou – přes zimní měsíce totiž nevyrábějí solární panely tolik energie jako v létě, „tento výpadek“ ale nahrazují právě větrné turbíny, protože od podzimu do jara více fouká.

Zatímco v letošním první pololetí bylo v Česku připojeno téměř 9,4 tisíce nových elektráren a přibližně 8 tisíc tepelných čerpadel, větrná elektrárna nepřibyla ani jedna. Totéž podle komory platí o vodních elektrárnách a bioplynových stanicích, u nichž také svítí nula.

Nejlepší je Dánsko, Portugalsko a Litva

Komora uvedla, že Česko se už nemůže vymlouvat na nepříznivé přírodní podmínky, tedy že u nás nesvítí a nefouká. Každá evropská země má rozdílné podmínky, ale všech 26 členských států to zvládlo lépe – aspoň v prvních třech měsících letošního roku.

„V prvním čtvrtletí roku 2026 pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v Evropské unii z obnovitelných zdrojů energie. To představuje nárůst oproti stejnému čtvrtletí roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta,“ konstatoval Eurostat.

• Související: Největší mýty o větrnících: Zabíjejí ptáky, škodí zdraví a bez větru jsou k ničemu

Primárním zdrojem zelené elektřiny představoval s téměř 45 procenty vítr, což je nárůst o zhruba tři procenta oproti prvnímu kvartálu 2025. Vodní energie se umístila na druhém místě s 28 procenty, následovaná solární energií se 17,3 procenty.

Mezi zeměmi EU byl nejvyšší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů vyroben v prvním čtvrtletí v Dánsku (90 %, převážně větrná energie), Portugalsku (82,9 %, převážně vodní energie) a v Litvě (75,7 %, převážně větrná energie).  

„Naproti tomu nejnižší podíly byly zaznamenány v Česku (12,7 %), na Maltě (13 %) a na Slovensku (17,2 %),“ uvedl Eurostat. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů Štěpána Chalupy aktuální data ukazují, že s naplněním Národního klimaticko-energetického plánu k roku 2030 to s Českem „nevypadá růžově“.

Tato strategie počítá s tím, že by do konce desetiletí měl podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie stoupnout na zhruba 30 procent. A podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny by do roku 2030 měl vzrůst na 28 procent. „Dělá a udělalo se hodně dobré práce v povolování, například ale akcelerační oblasti byly a jsou nesprávně uchopené, netransparentní a dělají víc škody než užitku,“ uvedl Chalupa.

Experti kritizují například zásadní omezující podmínky pro větrné elektrárny v plánovaných akceleračních oblastech. V některých má být například maximální povolená výška stožárů pouze 185 metrů, respektive 200 metrů, i když moderní turbíny jsou o desítky metrů vyšší.

„Obávám se, že na mapě Česka vznikne 49 bílých míst pro stavbu starších elektráren, navíc s absurdními omezeními. Není logické plošně nastavovat omezení, která neumožní ani v jedné akcelerační oblasti využít nejmodernější elektrárny,“ konstatoval Chalupa poté, co vláda schválila plán akceleračnich oblastí.

A Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, dodal: „Ve větrné energetice platí jednoduché pravidlo – čím modernější turbína, tím více elektřiny vyrobí z jednoho místa. Jestli dnes do akceleračních oblastí zapíšeme limity podle technologií minulosti, vytvoříme z nich skanzen, ne motor české energetiky. Takový přístup nepřinese více čisté energie ani levnější elektřinu.“

Podle energetického experta Hnutí Duha Jana Rovenského nyní reálně hrozí, že akcelerační zóny budou pro stavbu větrníků hůře využitelné než jiné oblasti. „Vyškrtnutí části akceleračních oblastí, zmenšení rozlohy u řady dalších a nastavení nesmyslných omezení – jako jsou výškové limity – způsobilo, že akcelerační oblasti v praxi nedosáhnou cíle, který si Česko stanovilo," řekl Rovenský.

Podle hlavního poradce Komory obnovitelných zdrojů a bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka Česká republika dlouhodobě podceňuje význam obnovitelných zdrojů, které posilují energetickou bezpečnost a nezávislost, a jejich decentrální výroba přináší ekonomický profit statisícům občanů a konkurenční výhodu firmám.

„Vlastní výroba a spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů by se měla stát strategickou a bezpečnostní prioritou státu. Doba, kdy hlavní motivací k instalaci byly dotace, je pryč,“ řekl Bursík.

Snížení DPH na zelenou elektřinu?

Komora navrhuje, aby stát postupně využil ke zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů ekonomické nástroje, například snížení DPH na technologie, snížení DPH na elektřinu, biomasu a bioplyn, slevu na dani z příjmu fyzických osob či zrychlené odpisy pro podnikatele.

K dlouhodobé udržitelné podpoře fotovoltaických elektráren vyzývá také Solární asociace. V letošních prvním pololetí sice bylo naistalováno 9 364 solárních elektráren o souhrnném výkonu 295 megawatt-peaků, je to ale o třetinu méně než před rokem. 

• Související: Solární sektor táhnou firmy, zájem domácností se propadl. Přibývá i velkých baterií

Novou vlnu zájmu o vlastní fotovoltaiku podnítil konflikt v Íránu, jehož dopady se na cenách plynu a pohonných hmot výrazně projevily také v Česku. Reálný stav solárního trhu se tak ukáže od září, kdy Nová zelená úsporám začne přijímat žádosti podle nových pravidel, respektive banky začnou nabízet bezúročné úvěry. Podle Solární asociace by mohly být atraktivní rovněž pro bytové domy, které uvažují o pořízení vlastní fotovoltaiky.

„Dlouhodobě upozorňujeme, že je potřeba nastavit udržitelnou podporu novým fotovoltaikám. Podporujeme přechod od klasických dotací, nicméně zájemci, kteří na bezúročný úvěr nedosáhnou, by měli mít možnost realizovat instalaci bez omezení,“ řekl Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Dodal, že český trh si už nemůže dovolit další podobný několikaměsíční výpadek nových instalací, jako se to stalo po pozastavení programu Nová zelená úsporám loni na podzim. Doplatily na to i mnohé instalační firmy, které musely kvůli propadu zakázek skončit.

Ilustrační foto: Pavel Baroch