Česko zaplavuje elektřina ze solárů v rekordním množství. Zvládá to přenosová soustava?

V době poledního maxima dosahuje výkon českých fotovoltaických elektráren několika gigawattů. Ještě před několika lety bylo něco podobného nepředstavitelné. Instalovaný výkon fotovoltaiky v Česku se od energetické krize výrazně zvýšil a další projekty přibývají každým měsícem. V květnu dodaly do sítě celkem 701 GWh elektřiny, čímž překonaly o téměř 50 GWh dosud rekordní červen 2025.

Podobný trend sleduje celá Evropa. Podle analytického centra Ember se letos v červnu stal solár vůbec poprvé největším zdrojem elektřiny v Evropské unii. Na celkové výrobě se podílel přibližně čtvrtinou a předstihl jaderné elektrárny i fosilní paliva.

Proč jsou soláry pro síť výzvou

Na rozdíl od uhlí nebo plynových elektráren nelze výkon fotovoltaiky jednoduše regulovat podle potřeby. Když svítí slunce, vyrábí všechny elektrárny najednou. Pokud je zároveň nízká spotřeba, vzniká přebytek elektřiny, který musí energetická soustava okamžitě vyrovnat.

Přečtěte si: Největší mýty o větrnících: Zabíjejí ptáky, škodí zdraví a bez větru jsou k ničemu

Elektřinu totiž nelze ve velkém množství ukládat bez bateriových nebo jiných akumulačních systémů. Výroba a spotřeba proto musí být v každém okamžiku téměř přesně vyrovnané. O stabilitu české přenosové soustavy se stará společnost ČEPS, která průběžně sleduje výrobu i spotřebu a v případě potřeby zasahuje.

V praxi může jít například o omezení výroby některých elektráren, využití bateriových úložišť, spuštění pružných zdrojů nebo zvýšení přeshraničních toků elektřiny.

Blackout kvůli solárům nehrozí

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů ale automaticky neznamená, že je síť na hraně kolapsu.

Česká přenosová soustava je dimenzována na výrazně vyšší výkony, než jaké dnes fotovoltaika dodává. Navíc je propojena se sousedními státy, takže přebytky lze v řadě případů vyvážet nebo naopak elektřinu dovážet.

To ovšem neznamená, že provoz je stejně jednoduchý jako před deseti lety. S rostoucím množstvím obnovitelných zdrojů přibývá zásahů, které musí provozovatelé soustavy provádět, aby byla zachována stabilní frekvence i napětí. Právě proto se stále více mluví o potřebě flexibility energetiky.

Největší problém jsou sítě

Energetici se shodují, že největší překážkou dalšího rozvoje fotovoltaiky nejsou samotné panely, ale kapacita distribučních a přenosových sítí.

V některých regionech už distributoři odmítají připojovat nové elektrárny nebo požadují omezení jejich výkonu. Důvodem není nedostatek elektřiny, ale skutečnost, že místní vedení nebyla navržena na obousměrné toky energie od tisíců menších výrobců.

Modernizace elektrických sítí proto patří mezi největší investiční priority příštích let. Evropská komise odhaduje, že členské státy budou muset do roku 2040 investovat stovky miliard eur do nových vedení, transformoven i digitalizace řízení soustavy.

Pomoci mají baterie i chytrá řízení

Vedle posilování sítí poroste význam bateriových úložišť. Ta umožní ukládat přebytky elektřiny z poledních hodin a využít je večer, kdy výroba ze solárů klesá, ale spotřeba domácností naopak roste.

Stejnou roli mohou sehrát elektromobily s řízeným nabíjením, tepelná čerpadla nebo průmyslové podniky schopné část své spotřeby přesouvat do období, kdy je elektřiny dostatek.

Do budoucna se očekává také větší role větrných elektráren, které vyrábějí nejvíce právě v období, kdy fotovoltaika dodává méně energie. Oba zdroje se tak přirozeně doplňují.

Tip: Týden v OZE: Solár na vrcholu, Čína přitvrzuje a Evropa řeší emisní povolenky

Rostoucí výroba ze solárních elektráren není známkou problému, ale úspěchu energetické transformace. Ukazuje však, že vedle nových obnovitelných zdrojů musí stejným tempem vznikat také bateriová úložiště, flexibilní spotřeba a především modernější elektrické sítě.

Právě jejich rozvoj rozhodne o tom, zda bude možné v příštích letech bez problémů připojit další tisíce fotovoltaických elektráren, větrníků i nových odběrů v podobě elektromobilů nebo tepelných čerpadel. Bez rozsáhlých investic do infrastruktury totiž nebude největší výzvou výroba čisté elektřiny, ale její bezpečný a efektivní přenos tam, kde je zrovna potřeba.

Úvodní foto: Wikimedia Commons/ŠJů/CC BY-SA 3.0