Týden v OZE: Solár na vrcholu, Čína přitvrzuje a Evropa řeší emisní povolenky
Tento týden energetika ukazuje, jak moc se mění pravidla hry – od emisních povolenek přes baterie až po sítě a nové infrastruktury. EU dál zpřísňuje svůj systém obchodování s emisemi (ETS a nově ETS2), aby do roku 2030 stáhla emise velkých zdrojů o víc než polovinu, zároveň ale musí řešit obavy států z dopadů na ceny paliv a tepla pro domácnosti. Čína končí daňové prázdniny pro lithium‑iontové baterie a běžné solární články a zavádí na ně spotřební daň, zatímco zvýhodňuje sodíkové, solid‑state a pokročilé FV technologie, čímž jasně říká, kam chce směřovat inovace i konsolidaci přehřátého trhu. V Evropě mezitím solár v červnu poprvé táhl výrobu elektřiny jako hlavní zdroj, Česko hlásí skokový růst dobíjení elektromobilů a Nizozemsko, Maroko nebo Skotsko ukazují, že velké investice do vodíku, přeshraničních kabelů a repoweringu větrných parků budou klíčové pro další fázi zelené transformace – pokud se zároveň podaří posílit sítě a udržet sociální dopady pod kontrolou.
Redakce Obnovitelně.cz
24. 7. 2026
EU zpřísní trh s emisemi
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) dnes pokrývá zhruba 1,5 miliardy tun CO₂ ročně a má do roku 2030 snížit emise v těchto sektorech o 62 % proti roku 2005. V praxi to znamená rychlejší každoroční snižování počtu povolenek a tlak na elektrárny, průmysl i dopravu, zatímco nově vznikající ETS2 pro paliva v dopravě a vytápění budov se má od konce dekády promítnout i do cen benzinu, nafty a tepla pro domácnosti. Deset členských států včetně Česka proto nyní žádá Evropskou komisi, aby načasování i parametry této reformy přehodnotila tak, aby klima‑cíle zůstaly zachované, ale dopady na občany a menší firmy byly zvládnutelné.
Čína zdražuje lithiové baterie a solární články
Čína po zhruba desetiletí končí daňové prázdniny pro lithium‑iontové baterie a fotovoltaické články a od 1. září 2026 na ně zavádí spotřební daň 2%, která se od 1. září 2027 zdvojnásobí na 4 %; u solárních článků začne 2% daň platit od 1. dubna 2027 a od roku 2028 se také zvýší na 4 %. Zároveň Peking ponechá do konce roku 2028 nulovou daň pro nové technologie, jako jsou sodíkové a solid‑state baterie, palivové články či pokročilé fotovoltaické články (perovskitové a tandemové), čímž naznačuje, kam chce směrovat další vývoj a konsolidaci přehřátého trhu s levnými lithiovými bateriemi a standardními solárními panely.
Solár táhne Evropskou produkci
V červnu 2026 vyrobily solární elektrárny v Evropské unii zhruba 52 TWh elektřiny, což odpovídá historickému rekordu a přibližně 25 % měsíční produkce. Solár se tak poprvé stal největším jednotlivým zdrojem elektřiny v EU – před jadernou energetikou (asi 21 %), plynem (kolem 15 %), větrem (zhruba 14 %) a vodní energetikou (okolo 12 %), zatímco uhlí kleslo na jednociferný podíl okolo 8 %. Ještě v roce 2021 zajišťoval solár jen přibližně 10% výroby, během několika let tedy prakticky ztrojnásobil svůj podíl a spolu s větrem pomohl tomu, že v roce 2025 dodaly tyto dva zdroje poprvé více elektřiny než fosilní paliva dohromady.
Dobíjení elektromobilů letí nahoru
V Česku je dnes kolem 3 700 veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily a registrováno přes 73 000 čistě elektrických osobních aut, společně s dalšími typy vozidel jde o více než 78 000 elektromobilů. Spotřeba v síti ČEZ v prvním pololetí meziročně vzrostla o 29% na 8,5 GWh, u PRE o 42 % na 6,98 GWh (počet transakcí +37 %) a u E.ONu se odběr zvýšil téměř na dvojnásobek na 5,68 GWh, přičemž počet dobíjení stoupl o 100 000 na více než 229 000. Innogy už provozuje 348 dobíjecích bodů (brzy 408), odběr elektřiny u ní meziročně vzrostl o 40 % na 302 MWh a počet dobíjení o 32 % na 15 585, přičemž chystá i velkokapacitní nabíjecí hub na D1 s 36 dobíjecími místy a celkovým výkonem 4,8 MW
Datová centra vs OZE
Podle McKinsey má příkon evropských datových center vzrůst z asi 10 GW v roce 2024 na 35 GW do roku 2030, tedy o 25 GW – zhruba tolik jako dvanáct jaderných elektráren Dukovany. O stejné síťové kapacity přitom soupeří i projekty pro zelený vodík, baterie a nízkoemisní ocel, takže bez rychlých investic do sítí a výroby elektřiny hrozí, že datová centra a AI zpomalí evropskou dekarbonizaci i průmyslovou transformaci.
Nizozemsko sází na vodík
Nizozemsko podpoří projekt HyStock částkou 450 milionů eur (zhruba 10,9 mld. Kč) na čtyři podzemní zásobníky vodíku v lokalitě Zuidwending s celkovou kapacitou 24 000 tun, tedy asi 0,8 TWh energie. Zásobníky mají být klíčovou součástí vodíkové infrastruktury – pomohou vyrovnávat rozdíly mezi nabídkou a poptávkou, zvýšit bezpečnost dodávek a flexibilitu energetického systému, přičemž projekt využívá stávající plynové podzemní zásobníky a počítá s napojením na budovanou národní vodíkovou síť dlouhou 1 200 km, jejíž první 32km úsek v rotterdamském přístavu má od roku 2026 využívat mimo jiné Shell se svým 200MW elektrolyzérem Holland Hydrogen I.
Solár z Afriky se zasekl
Projekt Sila Atlantik má propojit Maroko a Německo dvojicí podmořských vysokonapěťových kabelů dlouhých asi 4 800 km, napájených až 15 GW solárních a větrných zdrojů, a přivádět do Německa zhruba 5 % jeho roční spotřeby elektřiny za celkové náklady kolem 30 miliard dolarů. Podle Reuters ale projekt aktuálně brzdí spory o podobu garancí – Maroko žádá formální mezivládní dohodu z Berlína i možnost obousměrného toku elektřiny, což je technicky možné, ale výrazně dražší, a zároveň zatím nedostalo přislíbené přidělení asi 150 000 hektarů půdy pro související obnovitelné zdroje.
Skotský větrník dostane upgrade
Scottish Power, vlastněný Iberdrolou, plánuje investici zhruba 1,5 miliardy liber (asi 47 miliard Kč) do modernizace onshore větrné elektrárny Whitelee, největšího pozemního větrného parku v Británii. Kapacita má po výměně starých turbín za 124 větších strojů téměř vzrůst na 1 GW, což odpovídá zásobování elektřinou přibližně 650 000 domácností, přičemž realizace projektu se očekává v první polovině 30. let.
Co dalšího se událo?
Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: Wikimedia Commons/Petr Opletal/CC BY-SA 3.0