Týden v OZE: Trump brzdí čistou energii, Polsko poslalo do sítě první proud z Baltu
Tento týden se energetika točí hlavně kolem dvou věcí: na jedné straně dál klesají náklady a rostou nové kapacity ve větru i soláru, na straně druhé ale čím dál víc rozhoduje politika, povolování a podpůrné mechanismy. V Polsku se poprvé rozběhl offshore vítr, Švédsko naopak dál řeší bezpečnostní brzdy, Norsko zpomaluje kvůli nejistotě kolem podpory a Turecko i Thajsko zkoušejí trh otevřít novými aukcemi a pravidly. Do toho přichází i americký tlak na čistou energii, který ukazuje, jak rychle mohou změny vlády zastavit projekty za miliardy. Celý týden tak pěkně ukazuje, že OZE už nejsou otázkou technologií, ale hlavně pravidel, investic a ochoty států je skutečně pustit dál.
Redakce Obnovitelně.cz
17. 7. 2026
Větrná energie stabilně roste
Rok 2025 se zapsal do historie, když globální instalovaný výkon obnovitelných zdrojů vzrostl o více než 690 GW a větrná energetika přidala 159 GW nového výkonu, z čehož 93 % připadlo na pevninské elektrárny. Globální vážený průměr investičních nákladů u pozemních větrných elektráren klesl na 976 USD/kW, v Číně až na 789 USD/kW, zatímco u mořských parků zůstal průměr na 2 931 USD/kW. Do ekonomiky se propsal i kapacitní faktor: onshore větrníky dosáhly 36 %, offshore asi 41 %, a průměrné LCOE kleslo na 33 USD/MWh na souši, oproti 78 USD/MWh na moři.
Fotovoltaika v čele
Rok 2025 potvrdil dominantní postavení fotovoltaiky mezi obnovitelnými zdroji, když solární elektrárny tvořily 72 % nově instalovaného výkonu OZE a celosvětově přibylo 498 GW nového výkonu. Celosvětový průměr investičních nákladů klesl na 747 USD/kW, v Číně dokonce na 497 USD/kW, zatímco v USA dosáhl zhruba 1 371 USD/kW. Fotovoltaika si tak udržela pozici nejlevnější nové výroby elektřiny na světě, s průměrným LCOE 32 USD/MWh a v Číně jen 21 USD/MWh.
První proud z Baltu
ORLEN a Northland poslaly do polské sítě první elektřinu z offshore větrné farmy Baltic Power, která má mít po dokončení výkon 1,2 GW a ročně vyrobit až 4 TWh elektřiny. Projekt tvoří 76 turbín a má pokrýt zhruba 3 % současné spotřeby elektřiny v Polsku, což z něj dělá důležitý milník pro celý region. Pro Polsko jde o symbolický start mořské větrné energetiky a zároveň o krok, který má posílit energetickou bezpečnost i podíl obnovitelných zdrojů.
Thajsko otevírá trh
Thajsko schválilo balík opatření, který má otevřít trh s čistou elektřinou větší konkurenci, rozšířit přístup k obnovitelným zdrojům a snížit účty domácností za elektřinu. Vláda počítá s komunitním solárním programem o výkonu 1 500 MW, změnou starších smluv u menších výrobců i se zvláštními tarify pro datová centra, aby náklady nepřesouvala na domácnosti. Součástí širšího programu v hodnotě 6 miliard USD mají být také střešní soláry a přechod veřejné dopravy i komerčních vozidel na čistší pohon.
Bezpečnost brzdí švédský offshore
Švédská vláda schválila dva offshore větrné parky a dalších 11 projektů zamítla, čímž znovu ukázala, jak tvrdě se ve Švédsku střetává rozvoj mořského větru s bezpečnostními a obrannými zájmy. Rozhodnutí přichází po sérii podobných zásahů a potvrzuje, že i v zemi s výrazným potenciálem pro offshore zůstává povolování jedním z největších překážek.
Přečtěte si: Připravte se na další vlny veder. Letošní léto má být nadprůměrně teplé
Turecko vypisuje aukce
Turecko spouští nové aukce na 2,4 GW větrných a solárních projektů, z toho 1,5 GW připadne na vítr a 900 MW na solární zdroje. Podle dostupných informací se aukce otevřou letos v říjnu a vláda tím chce dál zrychlit růst obnovitelných zdrojů i snížit závislost na dovozu energie. Pro trh je to důležitý signál, že Turecko zůstává jedním z nejaktivnějších hráčů regionu v rozvoji OZE.
Norský plán se rozpadá
Norsko, které ještě před pár lety patřilo mezi světové průkopníky plovoucího větru, teď podle Recharge naráží na sérii problémů, které jeho offshore plány zpomalují. Parlament chce „prověřit“ podporu pro projekt Utsira Nord, návratnost projektů mezitím vzrostla z 8–10 % na 10–12 % a firmy jako Ventyr i Equinor ustupují kvůli vyšším rizikům, slabším stimulům a nejistému politickému prostředí. Text zároveň upozorňuje, že Norsko tím může ztratit i další plánované aukce a že investorům dnes chybí důvod, proč do tamního offshore větru vstupovat.
Trumpovy škrty zasáhly OZE
Trumpovy škrty v čisté energetice jsou podle Reuters spojeny s projekty za 83 miliard dolarů, které už byly buď zpožděny, nebo úplně zrušeny. Výpadek dopadl na 223 projektů a ohrožuje přes 111 tisíc pracovních míst, zatímco další stovky miliard investic zůstávají pod tlakem nových pravidel.
Co dalšího se událo?
Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: Wikimedia Commons/ CC BY-SA 2.0