Británie po 40 letech staví nové přečerpávací elektrárny. Přidá se i Česko

Po desetiletích útlumu se Evropa vrací k technologii vodních přečerpávacích elektráren. ČEZ nedávno oznámil zahájení projektu čtvrté české přečerpávačky na Orlíku, oproti jiným investicím v zahraničí jde ale o malou rybu. Velká Británie po více než čtyřiceti letech schválila výstavbu prvních nových přečerpávacích vodních elektráren a zároveň podpoří další projekty dlouhodobého ukládání energie. Důvod je ale stejný, rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů zvyšuje potřebu velkokapacitní akumulace elektřiny.

Britský energetický regulátor Ofgem předběžně schválil celkem 16 projektů zcela nových přečerpávacích elektráren o souhrnném výkonu 7,6 gigawattů. Elektrárny dokážou energii uchovávat nejméně osm hodin a mají pomoci vyrovnávat výrobu z větrných a solárních elektráren v obdobích, kdy počasí obnovitelným zdrojům nepřeje.

Největší pozornost médií vzbudila trojice nových přečerpávacích elektráren ve Skotsku. Projekty Loch Kemp, Coire Glas a Earba mají totiž využít tamní jezera jako přirozené vodní nádrže a po dokončení na začátku příštího desetiletí půjde o první velké přečerpávací elektrárny postavené ve Velké Británii od roku 1984. Využití typických a mnohdy i turistických jezer přitom není výjimkou.

Jen tyto tři stavby představují téměř čtyři gigawatty výkonu, tedy zhruba polovinu celé první vlny podpořených projektů. Britská vláda jejich schválení označila za důležitý krok ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv a k posílení energetické bezpečnosti země.

Téměř nevyčerpatelná životnost

Přečerpávací elektrárny fungují jako obří přírodní baterie. V době přebytku elektřiny využívají levnou energii k přečerpání vody z nižší nádrže do výše položené. Když výroba z obnovitelných zdrojů poklesne nebo prudce vzroste spotřeba, voda se vrací zpět přes turbíny a znovu vyrábí elektřinu. Na rozdíl od většiny současných bateriových úložišť dokážou energii uchovávat mnoho hodin a poskytovat velmi vysoký výkon, což z nich činí jednu z nejdůležitějších technologií pro stabilizaci elektrizační soustavy.

Jak jsme psali v samostatném článku, i v Česku by po téměř třiceti letech měla vzniknout čtvrtá velká přečerpávací elektrárna, a to přestavbou vodní elektrárny Orlík. Modernizace, která má být dokončena v roce 2033, promění dvě ze čtyř turbín na reverzní Francisovy, schopné nejen vyrábět elektřinu, ale také čerpat vodu z přehrady Kamýk zpět do Orlíku.

• Tip: Česko bude mít svou čtvrtou přečerpávací elektrárnu, hotová bude v roce 2033

Díky tomu bude možné jednorázově uložit až 750 MWh elektřiny, což odpovídá přibližně denní spotřebě 80 tisíc českých domácností. Podle ČEZu půjde o světově unikátní přestavbu existující velké vodní elektrárny na přečerpávací bez nutnosti budovat nové přehrady nebo zabírat další krajinu. Modernizace zároveň zvýší celkovou akumulační kapacitu českých přečerpávacích elektráren o více než 12 %. Vedle Orlíku dnes v Česku fungují tři velké přečerpávací elektrárny, Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice.

Přečerpávací elektrárny zůstávají nejvýznamnější formou dlouhodobé akumulace energie. Podle agentury Reuters dnes představují přibližně 90 procent světové kapacity dlouhodobé akumulace energie. Důvodem je jejich schopnost uchovávat velké objemy elektřiny po dobu mnoha hodin až dní a následně je rychle vracet do sítě v době špičky nebo při výpadku výroby z větrných a solárních elektráren. Narozdíl od klasických pevných baterií ale prakticky neztrácejí na životnosti.

V tuto chvíli přesahuje instalovaný výkon přečerpávacích elektráren v Evropě 56 GW a další projekty se připravují například v Rakousku, Itálii nebo Řecku. Celosvětově pokračuje nejrychlejší výstavba v Číně, která má rozpracované stovky gigawattů nových kapacit.

Úvodní foto: Lukáš Marek / Unsplash