Týden v OZE: EU dál sází na elektřinu. Rekordy láme i solární energie i elektromobilita

Tento týden představujeme přehled klíčových událostí v energetice a OZE, od rekordního růstu solární energie a elektromobility v EU přes nové strategie EU na elektrifikaci a CO₂ emise, až po inovace v oblasti bateriové úložiště a adaptaci na klimatické změny. Většina z nich se týká evropských politik pro energetickou bezpečnost, energetickou nezávislost a snižování emisí skleníkových plynů podle cílů do roku 2040. Důležité jsou také kroky na podporu nových technologií, rozvoj vodíku, úložišť a modernizace technologií pro boj s extrémními teplotami, včetně asfaltových povrchů a úložišť elektrické energie pro datová centra.

OZE a Elektromobilita na vrcholu

Evropská komise ve svých čtvrtletních zprávách z července 2026 uvádí, že výroba elektřiny ze solárních zdrojů v EU v roce 2025 dosáhla 275 TWh, což je nárůst o 18% oproti roku 2024. Současně se v EU v roce 2025 prodalo 2,89 milionu nových elektromobilů (+31%), takže jejich roční prodej se téměř trojnásobně zvedl od roku 2019, a v 4. čtvrtletí 2025 si elektromobily přisвоїlili 22% trhu s novými osobními vozy.

Západní baterie v asijských továrnách

Západní startupy po řadě krachů velkých evropských projektů (Northvolt, Morrow, Li‑Cycle) stále častěji pronajímají nevyužité kapacity továren na baterie v Asii, což jim přináší lepší ekonomiku provozu a rychlejší růst bez nutnosti vlastních investic do výstavby výroby, zatímco jako příklady se uvádí švédský Altris, který jedná s čínským výrobcem o pronájmu nevyužívané továrny a přestavbě na sodíkové baterie, a americká Ion Storage Systems, která hledá výrobní kapacity ve východní Asii a už jednala s desítkami dodavatelů.

EU umožní více CO₂

Evropská unie podle plánů Evropské komise připravuje přehodnocení systému EU ETS tak, aby umožnila průmyslu snižování emisí pomaleji a nabídla více volných CO₂ certifikátů za podmínky investic v čistých technologiích, včetně možnosti prodloužit časový rámec emisních limitů do 2040 a zvýšit počet volných permitů, což by mohla firmám přinést dodatečných 6 miliard EUR. Komise tento návrh představí 17. června, s cílem dosáhnout dohody mezi členskými státy a Evropským parlamentem v první čtvrtletí roku 2027, zatímco celé reformy ETS by se měly přizpůsobit novému cíli EU na snížení emisí o 90% do roku 2040.

Tip: Británie po 40 letech staví nové přečerpávací elektrárny. Přidá se i Česko

EU chystá plán na elektrifikaci

Evropská komise podle návrhu zveřejněného 9. července 2026 připravuje sadu politik a programů financování, které by přeměnili více části ekonomiky na pohon elektřiny místo ropy a plynu, včetně cíle minimálního procenta celkové energetické spotřeby EU, která by do roku 2040 měla být elektřinou. Jako hlavní nástroje jsou navrhovány povinné instalace tepelných čerpadel v veřejných budovách, vyšší cíle veřejného nakupování elektrických vozů, snížení DPV na domovní baterie, EV a tepelné čerpadla, aukce EU financování pro průmyslové projekty, které vytváří teplo pomocí elektřiny a obnovitelných zdrojů, a krok na postupné odstraňování subvencí pro fosilní paliva.

Asfalt proti klimatickým změnám

Evropská komise a EU připravují sadu programů a financování, které budou podporovat využívání moderních asfaltových povrchů a vozovkářských technologií jako nástroje na ochranu měst proti extrémním teplotám, včetně povrchů s vyšší odrazivostí (světlý, šedý asfalt), které mohou snížit povrchové teploty vozovky až o 6,6 °C a tím omezit efekt tepelných ostrovů v městství. Současně se vyvíjí a zavádí nové typy asfaltů (např. ClAir® s fotokatalytickým oxidem titaničitým), které dokážou snižovat koncentraci toxických oxidů dusíku v ovzduší až o 26% a tlumit hluk z dopravy, a polymer-modifikované asfaltové spojiva, které zvyšují odolnost vozovky proti extrémním teplotám a trvalým deformacím.

Spalovny připlatí za emise CO2

Evropská unie podle plánu Evropské komise přepracává zařazení spaloven komunálního odpadu do systému EU ETS s cílem, že od roku 2028 budou muset provozovatelé kupovat emisní povolenky za emise CO2 ze spalování, což podle odhadů může zvýšit náklady na zpracování odpadu pro evropské obce až na 3,8 miliardy EUR ročně a prakticky se promítnout do vyšších poplatků za odpad a vyšších cen vytápění v domácnostech. Klíčovým argumentem ekologických organizací je, že spalování komunálního odpadu je jedním z mála hlavních zdrojů emisí CO2, který byl dlouho vyloučen z ETS, a že niekoľko evropských států již zavádí národní ceny za emise ze spalování odpadu (Nizozemsko, Německo, Dánsko, Švédsko), zatímco Velká Británia plánuje zahrnout toto odvětví do svého vlastního systému od roku 2028.

Co dalšího se událo?

Italský operátor datových center Aruba koupil tři vodní elektrárny v Itálii s cílem zajistovat vlastní výrobu 140% elektřiny potřebné pro své datové centrum.

Indonésie od 1. července platí B50 biodiesel (50% palmového oleje), aby se po válce s Íránem, která zvýšila ceny ropu a dovozové náklady, omezila závislost na dovozu fosilní energie.

EU omezující pravidlo pro invertory solárních systémů může ovlivnit až 28 GW požadavku na solární kapacity do roku 2030.

Řecká instalace dosáhla více než 6 GW větrné kapacity a podle odhadu ELETAEN se očekává překročení 6,5 GW do konce roku 2026.

Evropská komise schválila vytvoření společného podniku pro výrobu zeleného vodíku mezi rakouskou Verbund a Německou EWE.

Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: Obnovitelně.cz/Jan Staněk