Oteplování zrychlilo dvojnásobně. Hranici 1,5 stupně můžeme překročit už v roce 2028

Nová studie zveřejněná 8. října v recenzovaném časopise npj Climate and Atmospheric Science posouvá odhad okamžiku, kdy globální oteplení dlouhodobě dosáhne hranice 1,5 stupně Celsia, výrazně dopředu.

Autoři Qinjian Jin a Bing Pu z University of Kansas analyzovali pět různých globálních teplotních databází s údaji až do roku 2025. Zjistili, že zatímco mezi lety 1971 a 2025 se planeta oteplovala v průměru asi o 0,20 stupně za desetiletí, mezi roky 2011 a 2025 dosáhlo tempo přibližně 0,40 stupně za dekádu.

Přečtěte si: Desítky míst zmizely, lidé odcházejí. MŽP přiznalo rozsah reorganizace

Pokud by toto tempo pokračovalo, dlouhodobé oteplení o 1,5 stupně by podle výpočtu studie nastalo kolem roku 2028. Statistické rozpětí výsledku sahá přibližně od roku 2026 do roku 2031. Jde o podstatně dřívější termín, než předpokládaly předchozí hlavní klimatické projekce.

Ještě v roce 2018 se mluvilo o období 2030 až 2052

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC z roku 2018 pracovala s pravděpodobným rozmezím let 2030 až 2052. Při tehdejším tempu oteplování považovala za střední odhad zhruba rok 2040.

Šestá hodnotící zpráva IPCC už později odhad posunula dopředu. Její střední odhad počítal s dosažením 1,5 stupně v první polovině třicátých let tohoto století. Nová studie tak ukazuje, že vývoj může být ještě rychlejší.

Její autoři zároveň upozorňují na to, že průměr 26 klimatických modelů nedokázal současné zrychlení plně zachytit. Pro období 2011 až 2025 modely simulovaly oteplování přibližně o 0,29 stupně za desetiletí, zatímco pozorovaná data ukazují zhruba 0,40 stupně.

Výraznější oteplování vědci zaznamenali především v oblasti východní Asie a severního Pacifiku, ve středních zeměpisných šířkách Eurasie a v oblasti jižního Atlantiku a Antarktidy.

Autoři nicméně upozorňují, že jejich odhad předpokládá pokračování velmi rychlého trendu posledních patnácti let. Právě mimořádně teplé roky 2024 a 2025 mají na výsledek značný vliv a není jisté, zda bude stejné tempo pokračovat beze změny i v delším období.

Jeden rok nad 1,5 stupně není totéž

Hranice 1,5 stupně bývá v klimatické debatě často zaměňována s teplotou konkrétního roku. To ale není totéž. Rok 2024 už byl přibližně o 1,55 stupně teplejší než předindustriální období. Takové krátkodobé překročení ale ještě samo o sobě neznamená porušení teplotního cíle Pařížské dohody, který se vztahuje k dlouhodobému klimatickému průměru. Právě tento dlouhodobější trend sleduje nová studie.

Světová meteorologická organizace letos navíc uvedla, že existuje 91procentní pravděpodobnost, že alespoň jeden rok mezi lety 2026 a 2030 překročí hranici 1,5 stupně. Pravděpodobnost, že nad ní bude celý pětiletý průměr let 2026 až 2030, odhaduje na 75 procent.

Rozdíl několika desetin stupně není zanedbatelný

Hranice 1,5 stupně není okamžikem, při kterém by se klimatický systém ze dne na den změnil. IPCC ji používá jako důležitý orientační bod, protože s každou další desetinou stupně výrazně rostou klimatická rizika.

Už zvláštní zpráva IPCC z roku 2018 upozorňovala, že rozdíl mezi oteplením o 1,5 a 2 stupně znamená výrazně odlišné dopady na ekosystémy, lidské zdraví, dostupnost vody či schopnost společnosti přizpůsobovat se změně klimatu.

Řada negativních dopadů je přitom patrná už dnes. Rostoucí teploty zesilují extrémní vedra, sucha a přívalové srážky, urychlují tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů a zvyšují tlak na zemědělství i přírodní ekosystémy.

Nejde tedy o to, že by problémy začaly až po překročení 1,5 stupně. Čím vyšší oteplení však bude, tím obtížnější a dražší bude adaptace a tím větší bude pravděpodobnost nevratných změn.

Současné klimatické cíle nemusí stačit

Nová studie přichází také v době, kdy Evropská unie diskutuje o tempu dalšího snižování emisí. EU má závazný cíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti roku 1990. Pro rok 2040 letos přijala závazný cíl snížení o 90 procent, přičemž až pět procentních bodů může pokrýt pomocí mezinárodních uhlíkových kreditů. Klimatické neutrality chce dosáhnout do roku 2050.

Ani tyto cíle ale podle nezávislé iniciativy Climate Action Tracker nejsou plně slučitelné s trajektorií, která by odpovídala omezení oteplení na 1,5 stupně. Současné evropské politiky hodnotí iniciativa jako „nedostatečné“ a pro rok 2040 by podle jejího modelování bylo potřeba snížení domácích emisí alespoň o 95 procent bez započítávání zahraničních kreditů.

Tip: Česko má nový velký solární park. Pokryl by spotřebu všech domácností v Příbrami

Nové výsledky tak dále zkracují dobu, během níž lze prudký růst globální teploty brzdit. Autoři studie zdůrazňují, že jejich výsledky nejsou argumentem pro rezignaci. Naopak ukazují, že okno pro omezení oteplování se zužuje rychleji, než se ještě před několika lety předpokládalo. Každá další desetina stupně, které se podaří zabránit, totiž znamená menší dopady na lidi i přírodní systémy.

Úvodní foto: ChatGPT