Indonésie se dusí v kouři. Nejhorší požáry za roky vyhnaly lidi do ulic

Stovky tisíc lidí trpí respiračními potížemi, zavírají se školy a oheň se nedaří dostat pod kontrolu. Frustrace nyní přerostla v protesty proti vládě prezidenta Prabowa Subianta.

„Nemůžeme dýchat.“ I tak znějí hesla, která se v posledních dnech objevují na demonstracích v indonéských městech. Protesty proběhly v Jakartě, Bandungu, Yogyakartě, Pekanbaru i Makassaru a jejich účastníci kritizují vládu kvůli pomalé reakci na požáry, korupci i neschopnosti dlouhodobě zabránit opakování podobných katastrof.

Přečtěte si: Vzpoura v Krkonoších. Členové vedení národního parku se postavili proti svému řediteli

Jedním ze symbolů protestů se stal transparent s heslem „Jestli shoříme, vy shoříte s námi“, známým z dystopické série Hunger Games. Demonstranti požadují rychlejší hašení požárů, tvrdší postup vůči firmám spojovaným s vypalováním krajiny a také vyhlášení celostátního stavu katastrofy.

Nejhorší požáry od roku 2015

Indonésie se s lesními a rašelinnými požáry potýká prakticky každý rok, letošní sezona je ale mimořádná. Podle agentury Reuters jde o nejhorší požáry nejméně od roku 2015. Odhady spálené plochy se pohybují mezi zhruba 637 tisíci a 900 tisíci hektary.

Největší problémy jsou na Sumatře a Borneu. Situaci výrazně zhoršuje silný jev El Niño, který přinesl dlouhé období sucha. Kritickou roli ale hraje také dlouhodobé odvodňování rašelinišť a odlesňování kvůli zemědělství.

Právě rašeliniště jsou z hlediska požárů mimořádně nebezpečná. Oheň se může šířit pod povrchem půdy a doutnat celé týdny, takže je výrazně obtížnější jej uhasit než běžný lesní požár. Zároveň při tom uniká velké množství oxidu uhličitého i zdraví škodlivých částic.

Podle indonéských úřadů je dnes z přibližně 24 milionů hektarů tamních rašelinišť asi 16 milionů v takovém stavu, že jsou výrazně náchylnější k požárům.

Statisíce nemocných a zavřené školy

Důsledky požárů už dávno nekončí na hranicích Indonésie. Hustý kouř zasáhl Malajsii, Singapur, Východní Timor a další části jihovýchodní Asie.

Jen v sedmi indonéských provinciích bylo hlášeno více než 280 tisíc případů respiračních onemocnění. Školy v některých oblastech zůstaly zavřené a téměř dva tisíce letů bylo podle Reuters odloženo nebo zrušeno.

V Singapuru vystoupala koncentrace jemných prachových částic PM2,5 na nejvyšší letošní úroveň. V některých částech Indonésie hodnoty indexu znečištění vzduchu mnohonásobně překročily hranici označovanou jako nebezpečnou.

Zdravotní dopady jsou přitom jedním z hlavních motorů současných protestů. Lidé v nejpostiženějších oblastech popisují dlouhodobý kašel, horečky, podráždění očí nebo problémy s dýcháním.

Vláda posílá desetitisíce lidí, kritika ale sílí

Indonéská vláda nasadila desítky tisíc hasičů, vojáků a dalších pracovníků. Do zásahů jsou zapojena letadla i pokusy o umělé vyvolávání deště. V některých oblastech vláda experimentuje dokonce s rozptylováním suchého ledu do mraků, což má pomoci zvýšit srážky.

Přesto sílí kritika, že stát proti požárům zasahuje příliš pozdě a především nedokáže účinně postihovat společnosti, které jsou s vypalováním půdy spojovány.

Vyšetřovatelé podle Financial Times prověřují stovky firem. U některých požáry zasáhly rozsáhlé plochy koncesí určených například k produkci palmového oleje. Firmy v některých případech odpovědnost odmítají a tvrdí, že se oheň na jejich území dostal zvenčí.

Singapur mezitím využívá vlastní zákon proti přeshraničnímu znečištění a rozšířil seznam indonéských firem, kterým nařídil přijmout opatření proti požárům.

Lidé ženou vládu k soudu

Nespokojenost už se neprojevuje jen na ulicích. Skupina obyvatel západního Kalimantanu podala žalobu na 27 vládních představitelů a institucí včetně prezidenta Prabowa Subianta. Tvrdí, že stát selhal při prevenci i zvládání požárů a vystavil obyvatele dlouhodobému působení toxického kouře.

Podobná frustrace se hromadí už řadu let. Požáry se v Indonésii pravidelně opakují zejména kvůli kombinaci sucha, odlesňování a vypalování půdy pro zemědělské účely. V letech s výrazným El Niño se situace obvykle dramaticky zhoršuje.

Letošní krize ale přichází v době, kdy je tlak veřejnosti na vládu silnější než dříve. Protesty se navíc časově kryjí s druhým výročím nástupu prezidenta Prabowa do funkce a vedle požárů se v nich objevuje i kritika rostoucích životních nákladů, korupce nebo stavu občanských svobod.

Problém, který nekončí u hranic

Indonéské požáry jsou zároveň ukázkou toho, jak se lokální ekologický problém může změnit v regionální krizi. Kouř z požárů se pravidelně šíří stovky kilometrů daleko a zasahuje miliony lidí v okolních státech. Letos už přinutil Malajsii zavírat školy a zhoršil kvalitu ovzduší v Singapuru i Východním Timoru.

Tip: Za 50 let zmizely ze Země tři čtvrtiny obratlovců. Existují ale i druhy, které se zotavují

Podle odborníků přitom samotné hašení nestačí. Dlouhodobým řešením musí být zejména obnova vysušených rašelinišť, omezení odlesňování a důslednější kontrola zemědělských firem.

Dokud se to nepodaří, může být letošní katastrofa jen další kapitolou problému, který se bude s rostoucími teplotami a častějšími obdobími sucha vracet stále častěji.

Úvodní foto: Flickr