Velký vodní experiment v režii vlády: Přehrady sucho v krajině nevyřeší

Aktuální vyjádření představitelů Národní koalice pro boj se suchem i chystaný kontroverzní zákon o urychlení realizace strategických opatření proti vodním extrémům podle ochránců přírody vykazuje vážné ústavní i další legislativní nedostatky, jelikož omezuje účast veřejnosti, chystá bezprecedentní vyvlastňování a obchází odborné instituce. Tím, že kabinet deklaruje jako hlavní priority výstavbu přehrad, fakticky ignoruje hlavní příčinu sucha – neschopnost intenzivně využívané krajiny vodu zadržet. 

Přečtěte si: Desítky míst zmizely, lidé odcházejí. MŽP přiznalo rozsah reorganizace

„Opětovně ze strany vlády vidíme snahu řešit problematiku zadržování vody v krajině budováním přehrad,“ upozorňuje Libor Ambrozek, předseda ČSOP, a pokračuje: „Přehrady jsou v některých případech nutné pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, nedokáží však efektivně řešit sucho ani rozsáhlé povodně. Vláda svými plány bohužel zcela rezignuje na živou krajinu – na obnovu pramenů, malých přítoků a potoků, přehlíží dramatické sucho na loukách, degradaci polí, kritický stav lesů i úbytek biodiverzity.“ 

Připravovaný zákon o urychlení realizace strategických opatření proti vodním extrémům navíc dle informací ČSOP vykazuje vážné ústavní i další legislativní nedostatky, jelikož omezuje účast veřejnosti, chystá bezprecedentní vyvlastňování a obchází Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán ochrany přírody a krajiny. „Příprava takového zákona popírá základní demokratické principy správního řízení i ústavou garantovaná práva vlastníků,“ varuje Karel Kříž, místopředseda ČSOP, a dodává: „Česká republika přitom teprve nedávno přijala nový stavební zákon a má k dispozici tzv. urychlovací zákon pro strategickou infrastrukturu. Vytváření dalšího speciálního předpisu pro jeden typ staveb považujeme za nesystémový krok, který pouze prohloubí legislativní roztříštěnost.“

Kontroverzní návrh zákona o urychlení realizace strategických opatření proti vodním extrémům podle informací ČSOP zavádí řadu rizikových prvků:

• Tzv. „certifikát biodiverzity“: Má jít v podstatě o soupis chráněných druhů, vyskytujících se na dotčeném území, přičemž tento soupis zafixuje daný stav na řadu let dopředu. Druhy, které v něm nebudou zapsány – ať už chybou, či úmyslem – nebudou při povolování stavby vůbec brány v potaz, což může vést k vědomé likvidaci vzácných populací rostlin a živočichů.
• Obcházení Ministerstva životního prostředí: Zpracováním certifikátů má být pověřena blíže nespecifikovaná vysoká škola, jmenovaná ke všemu Ministerstvem zemědělství, nikoli rezortem životního prostředí. 
• Snaha o vyloučení veřejnosti a odborníků: Účast spolků a dotčených občanů ve správních řízeních je paralyzována téměř nesplnitelnými podmínkami (např. zkrácení lhůty pro přihlášení na pouhé 3 dny). Zákon navíc zavádí institut povinného jednoho společného zmocněnce všech přihlášených spolků, což může být snadno zneužito.
• Tlak na vlastníky pozemků: V oblasti vyvlastňování zkracuje zákon lhůtu pro vyjádření vlastníků na pouhý jeden týden a dobu pro předchozí dohodu na 30 dnů, což v praxi znamená nepřípustný nátlak na majitele pozemků souhlasit s prodejem či směnou za výrazně nevýhodných podmínek.
• Deformace správního řízení: Zákon stanovuje úřadům pro správní řízení těžko splnitelné termíny, přičemž při jejich nedodržení nastupuje tzv. fikce souhlasu, tedy fakticky automatické schválení záměru. Zcela vylučuje možnost odvolání a vypouští povinnost rozhodnutí odůvodnit, což popírá základní principy přezkoumatelnosti řízení.
• Rozpor s evropským právem: Ustanovení o nevydávání stanovisek k vlivu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000) i některá další ustanovení staví celý návrh do přímého konfliktu s evropskou legislativou.

Zásadním problémem je i samotný proces výběru lokalit pro stavbu přehrad. Jejich seznam, který Ministerstvo zemědělství před lety prezentovalo pouze jako dlouhodobě chráněné profily (územní rezervy) v rámci Generelu LAPV, se tímto zákonem plíživě bez jakéhokoliv veřejného projednání s dotčenými obcemi a obyvateli mění ve veřejný zájem, a tím v hotovou věc určenou k okamžité výstavbě. Mnohá z těchto cenných a lidmi obývaných údolí tak mají být zatopena bez možnosti obrany.

Tip: Za 50 let zmizely ze Země tři čtvrtiny obratlovců. Existují ale i druhy, které se zotavují

„Český svaz ochránců přírody vyzývá ministerstva k odborné diskusi a k odmítnutí tohoto legislativního návrhu v jeho současné podobě. Skutečná ochrana před vodními extrémy musí vycházet z respektu k přírodním procesům a vědeckým poznatkům, nikoliv z tlaku na stavbu betonových nádrží. Řada našich současných přehrad navíc dlouhodobě bojuje s historickými minimy. Výsledkem našeho společného snažení v boji se suchem přeci nemá být uschlá krajina s vyschlými nádržemi,“ uzavírá předseda ČSOP Libor Ambrozek.

Autor textu: ČSOP. Úvodní foto: Wikimedia Commons