Spor o miliardy za třídění odpadu. Novela z dílny vládní poslankyně může upevnit pozici EKO-KOMu, varují firmy

Kdo uvádí na trh výrobky v obalech, musí zajistit jejich zpětný odběr a využití. Většina firem v Česku tuto povinnost plní prostřednictvím společnosti EKO-KOM, které platí poplatky podle množství a druhu obalů. Z těchto peněz se následně financuje mimo jiné obecní systém barevných kontejnerů a další nakládání s vytříděnými obaly.

Přečtěte si: Úspory za miliony bez velkých investic. Firmy ukázaly, kde jim zbytečně mizí voda i energie

EKO-KOM má dnes na trhu prakticky výsadní postavení. Zákon sice teoreticky umožňuje vznik další autorizované obalové společnosti, žádnému konkurentovi se ale dosud nepodařilo na trh prosadit. Právě tuto situaci nyní znovu otevírá novela zákona o obalech, kterou předložila poslankyně Berenika Peštová.

Peštová: Chceme zabránit střetu zájmů

Peštová svůj návrh předložila Sněmovně v květnu. Podle stenozáznamu při prvním čtení uvedla, že novela sleduje dva hlavní cíle: změnit roli autorizované obalové společnosti a omezit možnost vzniku střetu zájmů uvnitř takové společnosti.

Jedním z navrhovaných opatření je například omezení převodní ceny akcií autorizované obalové společnosti na jejich jmenovitou hodnotu. Peštová argumentuje tím, že taková společnost má ze zákona neziskový charakter a její akcie nemají fungovat jako investiční nástroj. Opatření má podle ní bránit spekulativnímu obchodování a posílit rovnost mezi akcionáři.

Vláda s návrhem v červnu souhlasila. První čtení proběhlo na začátku července a garanční Výbor pro životní prostředí následně 1. října doporučil novelu schválit. Další projednávání je možné od začátku října a návrh byl zařazen na říjnovou schůzi Sněmovny.

Firmy se obávají uzavření trhu

Proti návrhu se ale podle Blesku ozvala zhruba třicítka významných firem, mezi nimi například Škoda Auto, Mattoni 1873 nebo Kofola ČeskoSlovensko. Kritici tvrdí, že některé změny mohou ve výsledku prakticky znemožnit vznik alternativní autorizované obalové společnosti.

Podobné výhrady zaznívaly už dříve. Zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Klepek Jonášová upozorňuje, že o vstup na český trh se v minulosti pokoušely i jiné společnosti, avšak bez úspěchu. Advokát Tomáš Sequens pak pro Českou justici uvedl, že po přijetí novely by podle jeho výkladu mohlo být založení konkurenční autorizované obalové společnosti ještě obtížnější než dnes. To je zásadní právě proto, že EKO-KOM už nyní funguje bez přímého konkurenta.

Kdo hlídá efektivitu systému

Kritika se netýká pouze samotné možnosti vstupu konkurence, ale také otázky, jak efektivně je současný systém kontrolován.

EKO-KOM argumentuje účetními závěrkami a pravidelnými audity. Odpůrci současného modelu ale namítají, že účetní audit primárně sleduje správnost účetnictví a soulad s předpisy, nikoli to, zda je celý systém provozován za nejnižší možné náklady.

Právě absence konkurence podle kritiků zvyšuje význam externí kontroly. Pokud totiž na trhu působí jen jedna organizace, není zde běžný tržní tlak, který by ji nutil snižovat náklady nebo zlepšovat služby.

Téma navíc zapadá do širšího sporu uvnitř samotného EKO-KOMu. Část jeho akcionářů v posledních měsících veřejně zpochybňuje transparentnost některých rozhodnutí a žádá detailnější informace o hospodaření společnosti. EKO-KOM podobnou kritiku odmítá a tvrdí, že funguje transparentně a je pravidelně auditován.

Mohou změny zdražit zboží?

Poplatky do systému hradí výrobci a dovozci baleného zboží. Z jejich pohledu jde o běžný provozní náklad podobně jako u energií, dopravy nebo mezd.

To ale neznamená, že novela automaticky zdraží potraviny, nápoje nebo jiné výrobky v obalech. Část nákladů firem se nicméně může promítat do konečných cen, a proto má efektivita celého systému dopad i na spotřebitele.

Právě v tom spočívá jeden z hlavních argumentů kritiků: pokud by novela ztížila vznik konkurence, stát by podle nich měl o to přísněji kontrolovat, zda systém funguje hospodárně.

Poslanecká cesta místo ministerské novely

Otázky vzbuzuje také způsob, jakým návrh vznikl. Nejde o vládní novelu připravenou Ministerstvem životního prostředí v klasickém meziresortním připomínkovém řízení, ale o poslanecký návrh.

To kritici napadají s argumentem, že u legislativy s dopadem na průmysl, obce, obchod i spotřebitele by bylo vhodné širší připomínkové řízení.

Peštová podle Blesku na dotaz, proč zvolila právě poslaneckou cestu, detailně neodpověděla a odkázala na jednání kulatého stolu ve Sněmovně, kterého se účastnily zainteresované organizace.

Tip: Kdo kontroluje miliardy za třídění odpadu? Uvnitř EKO-KOMu zuří spor

Novela tak nyní míří do další fáze projednávání. Její zastánci ji prezentují jako snahu nastavit jasnější pravidla a omezit střet zájmů. Odpůrci naopak varují, že může zakonzervovat systém s jediným dominantním hráčem.

V sázce přitom nejsou jen vztahy uvnitř odpadového byznysu. Přes systém rozšířené odpovědnosti výrobců tečou každoročně miliardy korun a jeho nastavení ovlivňuje výrobce, obce i každého, kdo nakonec kupuje výrobek v obalu.

Úvodní obrázek: ChatGPT