Kdo kontroluje miliardy za třídění odpadu? Uvnitř EKO-KOMu zuří spor

Na první pohled jde o nenápadnou akciovou společnost bez klasického podnikatelského cíle. EKO-KOM nevyplácí svým vlastníkům dividendy a jeho úkolem je financovat a organizovat systém třídění a recyklace obalových odpadů v Česku.

Právě přes tuto firmu ale každoročně protékají miliardy korun, které platí výrobci a dovozci baleného zboží. EKO-KOM má navíc v českém systému obalových odpadů mimořádně silné postavení. Hospodářské noviny jej ve své červencové analýze označily za fakticky monopolního organizátora sběru a recyklace obalů. A právě o fungování této společnosti se nyní vede ostrý spor mezi jejími vlastníky.

EKO-KOM má deset akcionářů a každý z nich drží desetiprocentní podíl. Patří mezi ně například Coca-Cola HBC, Procter & Gamble, Tetra Pak, Unilever, Ball Beverage Packaging, Orkla Foods nebo KMV BEV ze skupiny Mattoni 1873.

Podle Hospodářských novin se na jedné straně sporu ocitly především Mattoni a Orkla Foods, na druhé většina ostatních akcionářů. HN později napsaly, že Mattoni a Orkla považují změny ve vedení firmy za účelové a tvrdí, že byly připraveny tak, aby obě společnosti přišly o část svého vlivu v orgánech EKO-KOMu.

Spor kolem nového ředitele

Jedním z hlavních momentů konfliktu byl výběr nástupce dlouholetého generálního ředitele Zbyňka Kozla, který stál v čele EKO-KOMu téměř tři desetiletí. Od letošního roku společnost řídí Vít Vážan, zatímco Kozel v ní zůstal v pozici tajemníka společnosti.

Mattoni potvrzuje, že se aktivně účastnila hledání nového šéfa. Do užšího výběru podle ní byli doporučeni dva kandidáti – Vít Vážan a bývalý šéf Orlen Unipetrolu Tomasz Wiatrak.

Firma tvrdí, že oba považovala za kvalitní kandidáty. Zároveň ale zpochybňuje okolnosti, za kterých nakonec padla volba na Vážana.

„Podle našich informací ale při konečné volbě nebyly brány v potaz kvality kandidátů, ale především osobní preference bývalého generálního ředitele,“ uvedla pro Obnovitelně.cz mluvčí Mattoni 1873 Lutfia Miňovská. Podle Mattoni měl Zbyněk Kozel odmítat spolupráci s Wiatrakem. Jde ovšem o tvrzení Mattoni, které EKO-KOM ve své veřejné reakci konkrétně nekomentoval.

Mattoni: Nevíme, zda jsou náklady přiměřené

Spor ale dávno není jen o jednom personálním rozhodnutí. Mattoni tvrdí, že EKO-KOM je podle ní dlouhodobě málo transparentní vůči vlastním akcionářům i klientům.

„Jediné sdílené informace jsou o úspěšném splnění cílů. EKO-KOM nepochybně stanovené cíle plní, ovšem jak a zda za adekvátní náklady, to už zřejmé není,“ uvádí firma. Právě náklady se staly jedním z nejostřejších bodů konfliktu.

Mattoni upozorňuje na údaje z účetní závěrky EKO-KOMu, podle kterých vzrostly mzdové náklady kategorie „ostatní vedoucí zaměstnanci“ z 27,7 milionu korun v roce 2024 na 52,6 milionu korun v roce 2025.

Podle vlastního propočtu Mattoni by to znamenalo průměrnou měsíční odměnu vedoucího zaměstnance kolem 626 tisíc korun hrubého. Firma ale současně výslovně upozorňuje, že tento výpočet EKO-KOM nepotvrdil ani nevyvrátil.

To je důležitá výhrada. Samotná účetní položka totiž bez dalších podrobností nemusí odpovídat běžné měsíční mzdě jednotlivých manažerů a mohou v ní být zahrnuty další složky odměňování či jednorázové platby.

Mattoni nicméně tvrdí, že se na prudký růst nákladů ptala na červnové valné hromadě, ale konkrétní vysvětlení nedostala. Jednou z možností podle ní může být například odstupné bývalému generálnímu řediteli. Ani toto však firma nemá potvrzené a sama ho označuje pouze za jednu z možných příčin.

Spor skončil u soudu

Mattoni zároveň tvrdí, že jako akcionář dlouhodobě nedostává dostatečné informace o hospodaření společnosti.„Naše dotazy jsou buď odmítány s odkazem na různé možnosti odmítnutí poskytnutí informací, nebo dostáváme obecná a nekonkrétní vyjádření,“ uvádí firma.

Spor se podle ní dostal až před soudy, od kterých očekává rozhodnutí o tom, jak široký přístup k informacím má jako akcionář mít.

Podobnou kritiku už dříve veřejně formulovala také Orkla Foods. Ta podle iDNES.cz dlouhodobě požaduje větší transparentnost vůči akcionářům, plátcům poplatků i dalším zainteresovaným stranám.

EKO-KOM: Audity významné problémy nenašly

Samotný EKO-KOM kritiku odmítá. Na dotazy Obnovitelně.cz firma odkázala na své veřejné stanovisko z konce srpna, podle kterého jsou její hospodaření i fungování transparentní a podléhají rozsáhlé kontrole.

Společnost uvádí, že každý rok prochází finančním auditem PricewaterhouseCoopers a systémovým auditem Ernst & Young. Audit za rok 2025 podle EKO-KOMu nezjistil žádné významné nedostatky v plnění podmínek autorizace ani významné nesrovnalosti v evidenci obalů, struktuře nákladů či nastavení cen systému.

EKO-KOM také uvádí, že finanční audit potvrdil věrný obraz finanční pozice a hospodaření společnosti a neodhalil žádnou významnou nesprávnost. Firma odmítá rovněž tvrzení, že by akcionáře informačně znevýhodňovala.

„Vůči akcionářům plní společnost důsledně všechny požadavky, které jim ze zákona náleží, včetně přístupu ke všem informacím v rozsahu, v jakém jim mají být ze zákona dostupné,“ uvádí EKO-KOM ve svém stanovisku. Podle firmy musí zároveň dodržovat zásadu rovného přístupu a nesmí jednoho akcionáře informačně zvýhodnit před jiným.

Tisková mluvčí EKO-KOMu Lucie Müllerová Obnovitelně.cz sdělila, že všechny veřejně publikovatelné finanční informace jsou zveřejňovány prostřednictvím obchodního rejstříku a webových stránek společnosti.

Ve hře je mnohem víc než spor firem

Konflikt uvnitř EKO-KOMu má širší význam právě kvůli jeho postavení v českém odpadovém hospodářství. Společnost vybírá od producentů obalů poplatky, ze kterých financuje mimo jiné sběr, třídění a využití obalových odpadů, náklady obcí, vedení evidencí nebo informační kampaně. Mattoni uvádí, že systém ročně vybere přes pět miliard korun.

Podle Hospodářských novin může význam společnosti v dalších letech ještě růst kvůli změnám evropské odpadové legislativy. Právě otázka budoucího rozsahu EKO-KOMu je další součástí konfliktu.

Mattoni tvrdí, že ani jako akcionář neví, zda se společnost dlouhodobě chce stát dominantním kolektivním systémem také pro další druhy výrobků mimo obaly.

Podle firmy by případné další rozšiřování monopolního modelu nebylo správnou cestou. „Pluralita i na tak specifickém trhu, jako je sběr, třídění, recyklace a využití odpadů z obalů, je vždy prospěšná,“ uvádí Mattoni.

Úvodní obázek: ChatGPT