Firmy rekordně investují do vlastních fotovoltaických elektráren. I bez dotací

Společnosti DIOSS Nýřany je tradiční český podnik s přibližně 175 zaměstnanci. Zabývá se špičkovými technologiemi pro zpracování plechu, trubek, hliníku, oceli a nerezu a dodává široké spektrum výrobků renomovaným evropským zákazníkům.

Firma má rozsáhlým výrobní areál s desítkami výrobních hal a skladovacích objektů a její roční spotřeba elektrické energie přesahuje 5,8 gigawatthodin (GWh). Část energie si nyní vyrobí sama – z vlastní fotovoltaické elektrárny, která vyrobí bezmála 425 MWh elektřiny ročně, čímž pokryje zhruba 7 procent celkové spotřeby výrobního areálu.

Projekt se začal připravovat v roce 2024 a dokončen bude letos. Podle propočtů dosahuje návratnost investice přibližně sedmi let. A co je také podstatné: firma na to nepobírá žádnou státní dotaci. Podle generálního ředitele Igora Blažka se tím jeho firma vyhne administrativě při podávání žádosti a následného plnění dotačních podmínek.

„A mámě možnost si vybrat dodavatele, s nímž jsme měli pozitivní zkušenosti z realizace předchozího projektu. Nemuseli jsme tak pořádat výběrové řízení, což nám celý proces výstavby fotovoltaické elektrárny výrazně urychlilo,“ dodal Blažek.

Netřeba čekat na dotační výzvu

DIOSS Nýřany nejsou zdaleka jedinou firmou, která se rozhodla pro instalaci solárních panelů bez státního příspěvku. Podle Solární asociace totiž zatím není jasné, jak bude nastavena podpora firemních fotovoltaik z výnosů emisních povolenek.

„Nejistota kolem budoucí dotační podpory pro firemní fotovoltaické elektrárny neznamená, že by zájem podniků o vlastní výrobu elektřiny klesal,“ sdělila asociace, podle níž se solární elektrárny podnikům vyplatí i bez dotace. Pomáhá jim totiž snižovat náklady, zvyšovat energetickou soběstačnost a chránit se před výkyvy cen energií.

• Související: Nové tarify změní firemní energetiku. Klíčové bude řízení spotřeby

Dokládají to právě reální projekty firemních instalací. Například společnost Atlantis Management, která připravuje projekt pro zmiňovaný DIOSS Nýřany, má za sebou už několik podobných instalací financovaných bez dotace. Celkový výkon těchto projektů dosahuje 3,35 megawatt-peaku (MWp). Vlastní zdroj bez dotace si například pořídily Pražská strojírenská, společnost RD Rýmařov nebo zábavný park Majaland.

„Dotační podpora může být pro některé investory zajímavým bonusem, ale stále častěji vidíme projekty, kde hraje hlavní roli ekonomika provozu. Firmy dnes hledají způsob, jak dlouhodobě snížit náklady na energie, získat větší kontrolu nad jejich vývojem a zároveň realizovat projekt bez zbytečné administrativy,“ řekl Miroslav Calda jednatel společnosti Atlantis Management

Pokud investice dává smysl sama o sobě, není podle něj důvod čekat na dotační výzvu. „Díky tomu mohou firmy reagovat rychleji a začít využívat výhody vlastní výroby elektřiny dříve,“ konstatoval Calda.

Tisíce firemních instalací

Podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře vývoj v energetice jasně ukazuje, že jediný spolehlivý způsob fixace nákladů na energie je instalace vlastního zdroje. „V příštích letech se budou vypínat uhelné elektrárny, bude pokračovat elektrifikace dopravy a očekává se, že se Česko změní z vývozce elektřiny na dovozce. To vše může cenu elektřiny výrazně ovlivnit, stejně jako výstavba datových center s enormní spotřebou,“ upozornil Krčmář.

A dodal: „Nejen proto firmám doporučujeme snižovat svou energetickou závislost instalací vlastního zdroje s akumulací.“ A podniky do vlastních solárních elektráren skutečně investují, což dokládají i data za letošní první pololetí, v němž firemní fotovoltaiky jasně dominují.

• Související: Solární sektor táhnou firmy, zájem domácností se propadl. Přibývá i velkých baterií

Celkem bylo dokončeno 3 173 projektů o výkonu 246 MWp. Větší podíl firemních elektráren je také důvodem, proč dále roste průměrná velikost nových instalací. Zatímco v roce 2023 měla průměrná nová fotovoltaika výkon 11,7 kWp, letos je téměř trojnásobek: 31,5 kWp.

V nových projektech je rovněž vidět, že firmy přistupují k fotovoltaice mnohem strategičtěji a řeší ji jako součást širšího energetického a provozního plánování. „Zatímco domácnosti instalace spíše odkládají, firmy řeší stabilitu provozu, ochranu proti výpadkům sítě a větší energetickou soběstačnost,“ řekl Lukáš Nekvapil, jednatel instalační společnosti Lunek.

„Stále častěji se také setkáváme s požadavky na napájení elektromobility nebo využití ploch, které dosud nebyly energeticky aktivní. Firmy dnes chtějí, aby fotovoltaika využívala existující infrastrukturu, vyhýbala se záborům půdy a kombinovala energetické i provozní funkce,“ dodal Nekvapil.

Když v síti už není místo

Typickým příkladem jsou podle něj solární carporty. „Například naše letošní realizace v Zoo Zlín, kde fotovoltaika spojuje výrobu elektřiny s praktickým zastřešením parkoviště,“ poznamenal Nekvapil.

Výrazně roste také bateriová kapacita – v prvním pololetí přibylo 318 MWh nových úložišť, což je meziročně o 83 procent více. Pro mnohé firmy je stále důležitější zajištění spolehlivé dodávky elektřiny. Mnohé provozy dnes reagují citlivěji na výpadky energie a limity distribuční sítě. Musí přitom zajistit nepřerušený chod klíčových systémů.

• Související: Zoo Zlín přišla s řešením, jak snížit vlastní náklady a současně zastínit auta na parkovišti

„Záloha bývá vícestupňová. Krátké výpadky pokryjí baterie z fotovoltaického systému a UPS, při delším přerušení se automaticky spouští plynová elektrocentrála. Napojení na zemní plyn dává jistotu nepřetržité dostupnosti paliva,“ uvedl Vilém Pražák. nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování.

Solární energie se stává dostupným řešením rovněž pro firmy, které plánují rozšířit výrobu. „Nezřídka se setkáváme se situací, že firma při výstavbě výrobní haly zjistí od distributora elektřiny, že se přípojka opozdí, nebo vzhledem k místnímu přetížení sítě dokonce ani nebude možné připojení v požadovaném výkonu,“ řekl Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off‑grid řešení.

Firmy v takových případech stále častěji vytvářejí hybridní systémy kombinující fotovoltaiku s baterií a plynovou elektrocentrálu. Objevují se i případy, kdy firmy volí plně ostrovní řešení. Téměř dva roky funguje zcela nezávisle na distribučních sítích výrobně‑skladový areál na okraji obce Střelice nedaleko Brna. Střecha zdejší haly je kompletně pokryta solárními panely o celkovém výkonu 90 kWp, což by dokázalo pokrýt spotřebu deseti domácností.

Ilustrační foto: Pavel Baroch