Morava jako poušť: Nová studie Evropské komise přináší temnou předpověď

Sucho, eroze, ztráta organické hmoty nebo zhoršující se schopnost půdy zadržovat vodu už nejsou pouze problémem Středomoří. Nová rozsáhlá analýza Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC) ukazuje, že degradace půdy je rozšířena napříč celou Evropskou unií a klimatická změna může v následujících desetiletích přivést podmínky charakteristické pro suché oblasti i tam, kde se dnes prakticky nevyskytují.

Studie Towards a better characterisation of land degradation and desertification in the European Union, zveřejněná na začátku srpna, přináší novou metodiku hodnocení degradace půdy a dezertifikace v celé Evropské unii. Kombinuje data o změnách krajinného pokryvu, produktivitě vegetace a stavu půdy a přidává také klimatický index aridity, tedy poměr mezi dostupností vody a potenciálním výparem.

Výsledky nejsou pro Česko příliš povzbudivé. Podle nové metodiky je 55,2 procenta českého území klasifikováno jako degradovaná půda. Dalších zhruba sedm procent představují zastavěné plochy a jen necelých 36 procent území studie řadí mezi nedegradované.

Ještě vyšší číslo vychází při samostatném hodnocení stavu půdy. Některý z posuzovaných půdních problémů se podle analýzy týká 58,3 procenta území České republiky. JRC mezi ně počítá například vodní, větrnou nebo orbovou erozi, ztrátu organického uhlíku a půdní biodiverzity, utužení půdy, přebytek dusíku či některé druhy znečištění.

Poušť neznamená písečné duny

Pojem dezertifikace může vyvolávat představu, že se část Česka postupně promění v Saharu. Takový výklad je ale zavádějící.

JRC používá definici Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci, podle níž jde o degradaci půdy v suchých oblastech způsobenou kombinací klimatických změn a lidské činnosti. Neznamená tedy nutně vznik skutečné pouště. Projevem může být například dlouhodobé vysychání půdy, pokles její produktivity, eroze, ztráta organické hmoty nebo zhoršování schopnosti krajiny podporovat vegetaci a další život.

Přečtěte si: Česko vysychá před očima. Orlíku chybí přes deset metrů vody

V současnosti je podle evropské studie přímo dezertifikací zasaženo přibližně 1,65 procenta českého území. V celoevropském srovnání jde stále o relativně nízký podíl. Například ve Španělsku je podle stejné metodiky postiženo téměř 53 procent území, na Kypru 45 procent a v Řecku přibližně 30 procent. Právě pohled do budoucnosti ale situaci výrazně mění.

Do roku 2040 se problém posune na sever

Autoři studie pomocí klimatických scénářů modelovali, jak se může do roku 2040 měnit takzvaný index aridity. Ten porovnává množství dostupných srážek s množstvím vody, které se může z krajiny odpařit a které spotřebují rostliny.

Výsledkem je více než milion kilometrů čtverečních území Evropské unie, které je označeno jako oblast se zvýšeným rizikem budoucí dezertifikace. Jde přitom často o oblasti, které dnes mezi suché regiony vůbec nepatří. Studie mezi zeměmi, kterých se tento posun týká, výslovně jmenuje Českou republiku, Německo a Polsko.

Do roku 2040 by se plocha suchých a suchých subhumidních oblastí mohla v celé EU zvětšit zhruba o 200 až 400 tisíc kilometrů čtverečních, tedy o pět až deset procent rozlohy Unie. Poloaridních oblastí může přibýt přibližně 80 až 200 tisíc kilometrů čtverečních.

Nejdramatičtější změny se očekávají na jihu kontinentu, zejména ve Španělsku, Itálii, Řecku a na Balkáně. Vysychání se však podle modelů bude rozšiřovat i do přechodových oblastí střední Evropy. Graf JRC zachycující očekávané rozšíření suchých oblastí do roku 2040 řadí mezi zasažené země také Česko.

Pro českou krajinu, a zejména její dlouhodobě sušší zemědělské oblasti, jde o důležité varování. Nejde totiž pouze o množství srážek. S rostoucími teplotami roste také výpar, a stejný objem deště tak nemusí znamenat stejné množství vody dostupné pro půdu a vegetaci.

Problém není jen klimatická změna

Studie současně upozorňuje, že degradaci půdy nelze vysvětlovat pouze změnou klimatu. Významnou roli má také způsob hospodaření s krajinou.

Nová evropská metodika sleduje například erozi, pokles produktivity vegetace, ztrátu organického uhlíku, utužení půdy, ztrátu biologických funkcí půdy nebo změny krajinného pokryvu. Pokud alespoň jeden z těchto ukazatelů překročí stanovenou hranici, je lokalita považována za degradovanou.

Tip: Klimatická změna ohrožuje většinu světových památek. Už to pocítila také Praha

Právě kombinace klimatické změny a špatného stavu půdy může vytvořit začarovaný kruh. Vysušená a degradovaná půda hůře přijímá vodu, při prudkých deštích se zvyšuje povrchový odtok a eroze a krajina si vytváří menší zásobu pro následující období bez srážek.

Autoři zároveň upozorňují na určitou míru nejistoty jednotlivých datových vrstev. Výsledky závisejí na rozlišení, stáří a metodice vstupních dat a detailnější analýza na úrovni jednotlivých států či regionů může odhalit lokální rozdíly, které celoevropský model zachytit nedokáže.

Sucho jako systémový problém

Zveřejnění studie přichází v době, kdy se Evropská komise snaží otázku sucha a degradace půdy posunout z řešení jednotlivých krizí k dlouhodobé adaptaci. Před začátkem srpnové konference OSN o boji proti desertifikaci v Mongolsku Komise upozornila, že extrémní vedra a dlouhá období bez srážek už v Evropě ovlivňují zásobování vodou, zemědělství, energetiku, říční dopravu i ekosystémy.

Podle Komise je proto potřeba přejít od řešení sucha až ve chvíli, kdy nastane, k prevenci: obnově degradované krajiny, lepšímu hospodaření s vodou, včasnému varování a opatřením zvyšujícím schopnost půdy a ekosystémů zvládat delší období bez deště.

Nová studie JRC přitom ukazuje, že problém již není možné vnímat jako vzdálenou hrozbu jižních států Evropské unie. Přes polovinu českého území už vykazuje známky degradace a Česko patří mezi země, do nichž se mají podmínky podporující dezertifikaci během příštích patnácti let dále rozšířit.

To je v kontextu letošního mimořádného sucha zvlášť varovné. Jednotlivý suchý rok ještě dezertifikaci neznamená. Pokud se však dlouhodobě rostoucí teploty spojí s degradovanou půdou, intenzivním zemědělstvím a krajinou, která nedokáže dostatečně zadržovat vodu, mohou se dnešní mimořádné podmínky postupně stávat novým normálem.

Úvodní obrázek: ChatGPT