V poledne záporné ceny elektřiny, večer za mnohonásobek: V letním žáru nic výjimečného

Horké letní dny mohou na energetickém trhu přinést relativní cenový paradox. V rozmezí několika hodin se velkoobchodní ceny mohou ze záporných hodnot dostat až na mnohonásobně vyšší úroveň.

„V poledne může fotovoltaika nabídnout víc, než umí soustava v daný okamžik spotřebovat, a velkoobchodní ceny mohou spadnout k nule nebo pod ni. Večer, kdy slunce skončí a klimatizace pojedou dál, se stejná elektřina může prodat za několikanásobek,“ řekl Michal Petřek, manažer pro inovace společnosti RaylystSolar.

Dodal, že záporné polední ceny a drahá večerní elektřina proto nejsou dvě různé zprávy, ale dvě strany téhož jevu. „Časového nesouladu mezi výrobou a spotřebou,“ konstatoval Petřek, podle něhož vedro tento rozdíl zvýrazňuje hned ze dvou stran.

„Zvyšuje spotřebu kvůli chlazení a často přichází se slabším větrem, takže po západu slunce musí chybějící výkon zajistit jiné zdroje, dovoz nebo akumulace,“ uvedl Petřek. Ještě před několika lety přitom byly záporné ceny výjimečné, dnes se objevují při rostoucím počtu slunečných dnů relativně běžně.

„Dokud bude solárního výkonu přibývat rychleji než akumulace a flexibilní spotřeby, budou se velké cenové rozdíly během dne objevovat stále častěji,“ poznamenal. Hluboko do záporu se ceny elektřiny dostaly napříč evropským trhem například na konci dubna.

Minus 500 eur za MWh

Ceny elektřiny spadly například v Německu, Francii, Maďarsku a rovněž v České republice, a to až na minus 500 eur za megawatthodinu (MWh), což bylo historické maximum. Tento extrém nastal v okamžiku, kdy se sešla vysoká výroba z obnovitelných zdrojů s nízkou poptávkou, typicky během víkendů a svátků.

Nejde přitom o jednorázový výkyv. Evropské trhy stále častěji zaznamenávají záporné ceny během poledních hodin, kdy vrcholí výroba ze solárních elektráren. Tento trend je patrný napříč kontinentem a souvisí s rychlým růstem instalovaného výkonu fotovoltaiky, který není zatím vyvážen odpovídající flexibilitou spotřeby nebo akumulace.

• Související: Záporné ceny opět zaúřadovaly. Elektřina stála téměř –500 eur za MWh

Tím se ukazuje, že akumulace může dávat smysl i firmám, které nemají vlastní energetický zdroj. „Firma s vlastní fotovoltaikou vyrábí nejvíc právě v hodinách, kdy mají její přebytky dodávané do sítě nejnižší, někdy dokonce zápornou hodnotu. Pokud je dokáže uložit a spotřebovat večer nebo v noci, mění se rozdíl mezi polednem a špičkou z problému v úsporu,“ uvedl už citovaný Michal Petřek z RaylystSolar.

Pokud podnik nemá vlastní elektrárnu, může si bateriové úložiště nabíjet v levných hodinách a následně z něj zásobovat odpolední provoz nebo noční směnu, kdy je elektřina nejdražší. „Ekonomický přínos vzniká z rozdílu mezi cenou při nabíjení a cenou odběru, kterému se firma později vyhne,“ sdělil Petřek.

Zdůraznil, že záporná spotová cena sama o sobě neznamená, že odběratel dostane za spotřebu zaplaceno. K ceně komodity se totiž připočítávají regulované poplatky, marže dodavatele a náklady spojené s provozem baterie.

Prudký nárůst baterií

Současně se podle Petřeka ukazuje, že spotový tarif sám o sobě není zárukou úspory. „Vydělá ten, kdo dokáže spotřebu nebo nabíjení baterie přesunout do levného poledne a drahým večerním hodinám se vyhnout,“ poznamenal Michal Petřek z RaylystSolar.

Zájem o bateriová úložiště přitom v posledních měsících prudce rostl, čemuž napomohla i loňská novela energetického zákona. Podle dat Solární asociace byla za první pololetí připojena celková kapacita baterií v kombinaci s fotovoltaickými elektrárnami či samostatně stojících (stand-alone) baterií na úrovni 318 MWh. Z toho velkokapacitní úložiště činí 143 MWh, tedy již 45 procent veškeré instalované kapacity v Česku. Ještě loni to bylo jen 20 procent.

• Související: Velikonoce opět poslaly ceny elektřiny hluboko do mínusu. Řešením jsou bateriová úložiště

Ukazuje to, že se akumulace v Česku posunula do další fáze rozvoje. Oproti loňskému prvnímu pololetí narostla nově instalovaná kapacita o 83 procent. Vedle 8 079 instalací fotovoltaických elektráren vybavených bateriovými úložišti se výrazně rozvíjí také právě samostatně stojící bateriové systémy (BESS), kterých bylo za letošních prvních šest měsíců připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh.

Tato zařízení už neslouží pouze k ukládání přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale zajišťují také stabilizaci elektrizační soustavy, poskytují služby výkonové rovnováhy, vyrovnávají krátkodobé výkyvy mezi výrobou a spotřebou, umožňují obchodování s elektřinou nebo ukládání energie v době nízkých či záporných cen a její využití ve chvíli, kdy má nejvyšší hodnotu.

Současně se otevírá prostor pro komunitní akumulaci, kdy jedno větší úložiště může obsluhovat více domácností nebo celé energetické společenství či obec. „Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem,“ řekl Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.

Dodal, že další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy.

Ilustrační foto: Pavel Baroch