Klimatická změna ohrožuje většinu světových památek. Už to pocítila také Praha
Na nedávném zhroucení unikátní plastiky Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se podepsalo i extrémní počasí vyvolané globálním oteplováním.
Pavel Baroch
11. 8. 2026
Když se ale v polovině července na okraji Barrandovského mostu v Praze zřítila betonová plastika Rovnováha mezinárodně uznávaného sochaře Josefa Klimeše (1928-2018), nebyl to jen důsledek zanedbané údržby. Podepsalo se na tom právě i extrémní počasí vyvolané postupující klimatická změna.
„Ano, bezprecedentní vlna až čtyřicetistupňových veder v kombinaci s dešti monzunového charakteru byla posledním hřebíčkem do rakve této unikátní sochy – dilatace železné armatury v betonu desetiletí neudržovaného díla udělala své,“ potvrdil Obnovitelně.cz sochař a pedagog Pavel Karous, který se umění ve veřejném prostoru věnuje dlouhé roky.
Plastika Rovnováha byla instalována u Barrandovského mostu v roce 1990, zmiňovaný sochař Klimeš dokončil její konkrétní podobu o rok dříve. „Proslavil se jako autor monumentálních, abstraktních objektů z litého betonu, které jsou geniálními uměleckými doprovody prestižních veřejných staveb ze 60. až 80. let, tedy (novinářsky) brutalistní architektury,“ sdělil Karous.
„Jeho nejznámější realizace Rovnováha tvarově vychází z profilu koryta řeky Vltavy, který kaskádovitě klesá z Barradovských skal, aby postupně stoupalo do branického břehu,“ dodal Karous. Vedení hlavního města na konci července rozhodlo, že nechá za 13 milionů korun zhotovit přesnou kopii plastiky podle původního Klimešova výtvarného návrhu.
Ohrožené světové památky
Globální oteplování ale ohrožuje mnohem více památek po celém světě. Podle studie skupiny vědců, která byla vloni zveřejněna v časopise Communications Earth & Environment, klimatická změna stále více ohrožuje památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Tým analyzoval stav nejznámějších historických památek lidstva vybudovaných z kamene a dřeva. „Kámen nesnáší náhlé výkyvy tepla a vlhkosti, zatímco dřevo trpí, když opakovaně navlhne a pak znovu schne,“ uvedl hlavní autor studie Haiyang Cui, profesor čínské Guizhou University.
Výsledek studie, která vyhodnocovala rizika pomocí 3D modelů, je velkým varováním: „Zjistili jsme, že 80 procent lokalit již trpí škodlivými tepelnými a vlhkostními poruchami a téměř 19 procent je ohroženo z více než jednoho klíčového materiálu, jako je kámen a dřevo,“ konstatuje se v dokumentu, podle něhož mnoho lokalit čelí klimatickému stresu.
Mezi ohrožené patří třeba Velká čínská zeď, skalní město Petra v Jordánsku, tradiční osmanské domy v Turecku, jeskyně Ellora v Indii, chrámový komplex Borobudur v Indonésii, rozsáhlý archeologický park Angkor v Kambodži, ale třeba také Staré město Zamość v Polsku z konce 16. století.
Studie zjistila, že pokud se svět vydá cestou „nízkých emisí“, kdy by se díky důsledným opatřením podařilo udržet růst globální teploty pod 1,5 stupněm Celsia, mohlo by být ochráněno přibližně 40 procent ohrožených lokalit. Jenže současný vývoj míří spíše k oteplení o 2,5 až 3 stupně, což by podle analýzy znamenalo, že by zůstalo ušetřeno mnohem méně památek.
Staré železárny i klášter
Seznam padesáti nejohroženějších památek sestavila před dvěma lety také společnost Climate X, která se zabývá analýzou klimatických rizik. Modelovala situaci v roce 2050, pokud se emise skleníkových plynů drasticky nesníží.
„Na seznamu se nachází celkem 17 památek evropského světového dědictví, přičemž hlavními riziky na celém kontinentu jsou záplavy a sucho,“ uvedl web EuroNews. Nejvíce ohroženým místem na starém kontinentu z hlediska klimatických změn jsou podle této analýzy švédské železárny Engelsberg, jejichž historie sahá až do 17. století. Jsou uznávané jako unikátní příklad evropského průmyslového dědictví.
Těsně za ní následuje Grotte Chauvet-Pont d'Arc v Ardèche ve Francii. Tato zdobená jeskyně, kterou ohrožují povrchové záplavy a sesuvy půdy, obsahuje nejstarší známé a nejlépe dochované figurální kresby na světě – jejich stáří sahá až do doby před 32 tisíci lety.
Na seznamu ohrožených lokalit z důvodu pokračující klimatické změny je například také průmyslový komplex uhelných dolů Zollverein v německém Essenu, cisterciácké opatství Fontenay ve Francii založené v roce 1119 anebo průmyslový komplex Rjukan-Notodden v Norsku, kde se využívala vodní energii k výrobě dusíkatých hnojiv.
Autoři ale zmiňují také významné přírodní oblasti. Například bulharskou rezervaci Srebarna, což je 600hektarové sladkovodní jezera, které je hnízdištěm téměř 100 druhů ptáků. A také biologicky rozmanitou deltu Dunaje v Rumunsku. Obě lokality ohrožují říční povodně.
Úvodní foto: Praha.eu