Jak bude vypadat Česko za 30 let? Záleží jen na naší reakci na klima

Změna klimatu není otázkou budoucnosti, ale přítomnosti. Shodli se na tom hosté talkshow Zelená vlna pro moderní Česko v Praze, kde vystoupil mimo jiné poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko nebo meteoroložka Alena Zárybnická.

„Máme tu zakořeněnou představu, že to je buď, a nebo. Buďto klimatickou změnu zvládneme, nebo ne. Ale realita je taková, že civilizace je hodně flexibilní, lidé dokážou zvládnout kde co,“ uvádí Miko. „Problémem je jenom to, do jaké míry se budoucí život bude podobat tomu, co dnes považujeme za normální,“ dodává poradce prezidenta Petra Pavla.

• Psali jsme: Víno bude sladší, voda vzácnější a celé státy v pohybu. Jak bude vypadat život s klimatickou změnou?

Zásadní podle něj je, že pokud si chceme zachovat život tak, jak ho dneska známe, musíme pro to něco udělat. Miko také připomíná, že česká společnost má vůči změně klimatu mimořádně skeptický postoj, ačkoliv extrémní projevy počasí jsou čím dál častější.

„Česko je velmi skeptická země, pokud jde o vztah ke klimatu. Měli bychom ale realitu posuzovat na základě poznání a dat. Ale kdo jiný ta data sbírá, než meteorologové?,“ popisuje. Češi ale expertům prý příliš nevěří a výsledná varování mají tendenci bagatelizovat. „Pouze“ meteorologická a jasná data o tom, že klimatická změna existuje, často ignorují. Meteorologům přitom vděčí často za varování před povodněmi a za možnost včas se evakuovat či zabezpečit majetek před extrémními bouřkami.

Jednou z cest, jak klimatickou změnu zpomalovat, je snižování emisí oxidu uhličitého. I k tomu ale mnoho lidí přistupuje pochybovačně. Česko, respektive Evropa, podle nich nemá na světové emise téměř vliv. To ale není úplně přesné – i když Evropa stáhla svůj podíl emisí z devíti na sedm procent, stále vzniká mnoho zbytečných emisí.

Častou dezinformací také je, že jsme dostatečně dopředu oproti jiným světadílům. Podle Mika je ale Evropa vzorem a také motivací pro mnoho světových velmocí. Klimatickou neutralitu mají ve svých cílech i státy jako je Čína nebo Indie. Jedním z důvodů je právě to, že bez snahy o udržitelnost a nízkou emisní zátěž by o jejich produkty neprojevily zájem evropské firmy.

Česko za 30 let? Změní se tak jako tak

Předpovědět, jak bude vypadat Česko za 20 nebo 30 let není podle Míka tak snadné. Nedá se to podle něj zjednodušit tak, že se tu oteplí a budeme mít stejné klima, jako ve Středomoří. Jedno je ale jisté: „Změny budou dramatičtější a mnohem hůře zvládnutelné, pokud nebudeme dělat žádná adaptační opatření. Ale i kdybychom plnili všechny cíle na sto procent, stejně se svět změní a předvídat, jak bude vypadat, je těžké,“ komentuje Miko.

Meteoroložka Alena Zárybnická varuje před přeceňováním každého počasového výkyvu. Poslední měsíce se například neustále stupňuje teplota a padají rekordy. Označovat je slovy jako extrémní ale podle ní vede k tomu, že pak lidé ty skutečně extrémní situace ignorují a zlehčují.

Právě na vážné chvíle, jako tomu bylo při loňských povodních, pak reagují často s velmi malým zájmem, protože nečekají, že je tentokrát zmíněná extrémní situace skutečně ohrožuje na životech. „Závažné věci burcují a spouštějí reakci, realitu by si měl ale každý člověk uvědomovat sám, aniž by na něj musely křičet palcové titulky,“ komentuje Zárybnická.

• Tip: Česko ztrácí tempo v bezemisní energetice. Bez větru riskujeme pokles ekonomiky

Připomíná také limity meteorologických predikcí. „Zůstanou přírodní jevy, které zůstanou nepredikovatelné navždy. Například tornádo. Víme, že se blíží bouře, kde by se mohlo vyskytnout. Ale zda se skutečně objeví a kde přesně a kudy bude putovat, to už předpovědět nedokážeme,“ komentuje.

Na závěr zazněl i apel na vzdělávání a kultivaci debaty. Konference, mezi které patří například COP nebo jiné klimatické mezinárodní schůze, sice někdy vyvolávají kontroverze, upozorňují ale na problém, který mezi námi opravdu je, a zvyšují jeho mediální dosah.

„Pojďme se zaměřit na to, co budeme říkat dětem ve školách, přednášet na univerzitách a vnímat to jako součást našeho rozhledu. A učme se to z každodenní reality, nejen z extrémních situací – bez toho klimatickou změnu nikdy nemůžeme pochopit,“ uzavírá Zárybnická.

Úvodní foto: SME