Pět let od tornáda na Moravě: Může se podobná katastrofa opakovat?

Přesně před pěti lety, 24. června 2021, zažilo Česko dosud nevídaný úkaz, tornádo o síle F4, které způsobilo šest úmrtí, desítky zraněných, škody za miliardy korun a pět poničených vesnic. Dnes je mnoho z těchto lokalit již obnoveno a opraveno, případně se k finalizacím oprav blíží. Přesto i s ohledem na aktuální vlny veder a současně tlakem vytvořené silné bouřky panují obavy. Nemůže se tornádo podobného rozsahu opakovat?

Stoprocentně jistou odpověď na tuto otázku nikdo nezná. Ano, teoreticky může, je to ale silně nepravděpodobné, stejně jako byla nepravděpodobná tisíciletá voda v Praze roku 2002. Přesto je od té doby o každém tornádu mediálně referováno a to navzdory tomu, že se většina pozorovaných jevů řadí do nejslabší kategorie F0 a nezpůsobí prakticky žádné škody nebo jen pár popadaných stromů.

Podle meteorologa Michala Žáka jsou tornáda spíše častěji pozorována a zaznamenávána, než že by se skutečně jejich četnost navyšovala nějak výrazně. „To je podle mě hlavní faktor. Dnes má každý v mobilu fotoaparát i kameru, což před deseti nebo patnácti lety nebylo běžné. Druhým faktorem je větší povědomí lidí. Po moravském tornádu je citlivost na toto téma mnohem vyšší než dříve. Člověk pak snadno získá pocit, že tornád přibývá,“ dodává pro Obnovitelně.cz.

• Tip: Jeden ze sedmi divů Česka slaví 30 let, zásobí energií tisícovky domácností

Na případnou mírně se zvyšující četnost tornád (či spíše jejich zvýšenou pozorovanost) nemá ani přímý dopad klimatická změna. Může mít teoreticky vliv jen na jejich sílu. Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu připouštějí, že s pokračující klimatickou změnou lze očekávat častější výskyt extrémních meteorologických jevů, především silných konvektivních bouří, které vytvářejí podmínky pro vznik nebezpečných jevů.

Podle dostupných studií se v Evropě pravděpodobně zvýší počet situací příznivých pro vznik silných bouří doprovázených extrémními srážkami, velkými kroupami či ničivými nárazy větru. Tornáda ale zůstávají vzácnými a do značné míry nahodilými projevy supercelárních bouří.

Stav po pěti letech

Pět let tornádu mají postižené obce většinu škod odstraněnou a soustředí se na dokončovací práce i nové projekty. V Mikulčicích, kde živel poškodil zhruba tři stovky domů a šedesát z nich muselo být zbouráno, jsou dnes vidět nové střechy a fasády a obec dokončila také rozsáhlou výsadbu zeleně s návratem k tradičním ovocným stromům.

V Lužicích se podařilo opravit zdravotní středisko i většinu soukromých domů, výraznější proměnu však stále čeká zeleň, která se po výsadbě teprve obnovuje. Tornádo zde zároveň urychlilo některé investice, například vznik lesoparku Ploštiny.

Proměnou prošel i Hodonín, který podle starosty Libora Střechy pojal katastrofu jako příležitost k obnově a rozvoji. Město už krátce po tornádu opravilo školu U Červených domků a v posledních letech se zaměřilo na obnovu poničené Bažantnice, kde vznikl nový Park u Červených domků a bylo vysazeno kolem osmdesáti tisíc stromků. Pokračují také další projekty včetně dokončení pavilonu akvárií, dětského městečka či plánované obnovy lesoparku a dalších částí města.

• Psali jsme: Nové Heřminovy dostaly zelenou od ministerstva, přehrada může zahájit stavební řízení

Mezi poškozené společnosti patřily také Moravské naftové doly (MND). Jejich areál v Lužicích utrpěl škody přesahující čtvrt miliardy korun. MND patřící miliardáři Karlovi Komárkovi od jeho nadace získala na obnovu svého areálu i okolních lokalit tři čtvrtě miliardy korun.

Společnost tak během následujících let poničený areál nejen obnovila, ale transformovala ho v moderní a udržitelný technologický park s novým provozním zázemím, důrazem na hospodaření s vodou a kvalitnější pracovní prostředí pro zaměstnance. Řada obcí i společností využila obnovu k vytvoření parků, nové zeleně, modernější infrastruktury a veřejných prostor. Z tragédie se tak alespoň částečně stala příležitost.

Úvodní foto: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0