Současná ochrana před mořem Benátkám nemusí vydržet dlouho, městu hrozí záplava

Současná ochrana Benátek před stoupající hladinou moří pravděpodobně přestane stačit ještě během tohoto století a město bude muset rozhodnout o zásadní proměně své podoby. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Nature Scientific Reports, která analyzuje dlouhodobé scénáře ochrany lagunového města a ukazuje, že s rostoucí hladinou moří se postupně zužuje prostor pro možná řešení.

Jinými slovy, město se bude muset rozhodnout, kterou svou část obětuje. Zda historické památky, lagunu, turistický ruch nebo život místních. Každá strategie totiž podle studie znamená výrazné kompromisy a některé ztráty budou při vyšším růstu hladiny moří nevyhnutelné.

Více než polovina Benátek leží jen 0,8 až 1,2 metru nad hladinou moře a město je zaplavováno stále častěji. Z 28 extrémních povodní zaznamenaných za posledních 150 let jich 18 nastalo během posledních dvou desetiletí, za což může především změna klimatu a stále rychleji se měnící počasí. A i s optimistickým scénářem snižování emisí a s tím i projevy klimatické změny, je setrvačnost přírody tak velká, že Benátky budou muset rychle přijít s řešením, pokud nechtějí být potopeny celé.

• Tip: V Indonésii už se na slonech nesvezete, země zakázala kontroverzní turistickou atrakci

Od roku 2022 chrání město systém mobilních bariér MoSE, který při bouřích uzavírá vstupy do laguny. Studie potvrzuje, že systém dokáže město chránit, zároveň však upozorňuje, že s rostoucí hladinou moří bude nutné bariéry uzavírat stále častěji. To může postupně narušit přirozené fungování laguny, zhoršit kvalitu vody a ovlivnit místní ekosystémy.

Při pesimistickém scénáři vysokých emisí skleníkových plynů by podle autorů studie mohla být současná strategie otevřené laguny nedostatečná ještě před koncem tohoto století.

Mezi navrhovanými scénáři jsou například:

• vybudování kruhových hrází kolem samotného města, které by Benátky oddělily od zbytku laguny,
• vytvoření trvale uzavřené laguny s pevnými pobřežními hrázemi,
• nebo v krajním případě přesun vybraných památek do vnitrozemí a opuštění některých částí města.

Každé z těchto řešení však podle vědců zakonzervuje jinou kombinaci hodnot. Kruhové hráze mohou ochránit historické centrum a turistický ruch, ale oslabily by tradiční vazbu města na lagunu. Uzavřená laguna by naopak znamenala zásadní a nevratnou proměnu ekosystému. Strategie opuštění by zachovala pouze část památek, ale znamenala by zánik současného městského života.

Velké infrastrukturní projekty, jako jsou trvalé hráze nebo rozsáhlé stavební úpravy, vyžadují podle studie přípravu v horizontu 30 až 50 let. Časové okno pro rozhodnutí o další strategii se proto podle vědců rychle uzavírá.

• Psali jsme: Stačí jeden neukázněný turista a zničí celou snůšku. Proč tetřevům uškodí i krátká návštěva?

„Mapování možných scénářů neukazuje, které řešení je ekonomicky nejvýhodnější, ale které hodnoty lze zachovat a jak dlouho,“ uvádějí autoři studie. Ekonomické argumenty přitom podle nich hrají významnou roli, potenciální škody způsobené nečinností by mohly převýšit i náklady na velmi nákladná ochranná opatření. Zároveň ale upozorňují, že kulturní hodnota Benátek je v podstatě nevyčíslitelná.

Dalším rizikem je možnost technických poruch nebo selhání ochranných konstrukcí. Například porucha části ochranných hrází by mohla způsobit rychlé zaplavení historického centra během krátké doby. Studie zdůrazňuje, že Benátky nejsou výjimečným případem. Podobným výzvám čelí řada dalších nízko položených pobřežních oblastí po celém světě, včetně Malediv, Nizozemska nebo velkých pobřežních měst.

Podle autorů studie bude s postupujícím růstem hladiny moří nutné přijímat stále obtížnější a nákladnější rozhodnutí. V extrémních scénářích, například při rychlém rozpadu antarktického ledového štítu, by mohlo být ve 22. století nutné přistoupit k přesunu památek nebo opuštění některých oblastí.

Úvodní foto: Unsplash