Česko vysychá před očima. Orlíku chybí přes deset metrů vody

Česká krajina vstupuje do druhé poloviny léta v mimořádně nepříznivé kondici. Dlouhodobý srážkový deficit v kombinaci s vysokými teplotami dál vysušuje půdu, snižuje průtoky řek a zasahuje i zásoby podzemní vody.

Podle nejnovějšího vyhodnocení projektu Intersucho se k 9. srpnu odchylka sucha od obvyklého stavu vyskytovala přibližně na 98 procentech území Česka. Výjimečné až extrémní sucho zasahovalo více než 60 procent republiky a samotný nejvyšší stupeň – extrémní sucho – byl zaznamenán na 46 procentech území.

Ještě výmluvnější je stav samotného nasycení půdy. Intersucho upozornilo, že už na přibližně dvou třetinách republiky kleslo nasycení půdy vláhou pod deset procent. Jde o stav, kdy je v půdním profilu do hloubky jednoho metru dostupné jen minimum vody.

Nejhorší situace panuje zejména v západních a jihozápadních Čechách, na části Ústecka, jihu Čech, ve středních Čechách a na jihu Moravy. V hlubší vrstvě půdy mezi 40 a 100 centimetry zůstává výjimečné až extrémní sucho na převážné části území.

Déšť nestačí. Na většině území téměř nepršelo

Příčinou dalšího zhoršení je kombinace vysokých teplot a nedostatku souvislejších srážek. Během týdne od 4. do 8. srpna napršelo na 81 procentech území méně než deset milimetrů vody, na polovině republiky dokonce maximálně pět milimetrů. Výraznější déšť přišel pouze lokálně, zejména na Českomoravské vrchovině a v Jeseníkách.

Tip: Klimatická změna ohrožuje většinu světových památek. Už to pocítila také Praha

Tam sice pomohl povrchové vrstvě půdy, hlubší vrstvy ale zůstaly prakticky beze změny. Intersucho navíc varuje, že v dalších dnech se významnější srážky neočekávají a tropické teploty mohou situaci dál zhoršovat. Podle modelu může výjimečné až extrémní sucho zasáhnout až 70 procent území Česka.

Sucho se zároveň promítá i do požárního rizika. Tým Intersucho upozorňuje, že na téměř celém území může v těchto dnech dosahovat nejvyšší úrovně.

Orlík jako symbol letošního sucha

Nejviditelnějším obrazem současné situace se stala Orlická přehrada. Její hladina klesla více než jedenáct metrů pod horní hranici zásobního prostoru a odhalila části zatopených obcí i původní krajiny. K 10. srpnu se pohybovala kolem 338,3 metru nad mořem, zatímco horní hranice zásobního prostoru leží na kótě 349,9 metru.

Jen během jediného týdne klesla hladina přehrady o dalších 101 centimetrů. Zásoby vody se tak postupně přibližují k minimální provozní úrovni.

Nízká hladina přitom není důsledkem vypouštění kvůli stavebním pracím, jak se někdy objevuje v debatách. Hlavním problémem je mimořádně nízký přítok. Do Orlíku letos přitéká nejméně vody od roku 1982.

Extrémně nízké jsou i některé jeho přítoky. Lužnice v Bechyni se na začátku srpna pohybovala přibližně na osmi procentech dlouhodobého měsíčního průměru, Otava v Písku asi na patnácti procentech. Na některých tocích už padají historická minima.

Přehrady zatím drží řeky při životě

Nízká hladina Orlíku má ještě jednu příčinu: přehrady Vltavské kaskády v současnosti pomáhají udržovat průtoky v tocích pod nimi.

Podle Povodí Vltavy bylo od dubna z přehrad využito více než 220 milionů metrů krychlových vody k nadlepšování průtoků. Voda tak pomáhá zachovat podmínky pro vodní organismy, odběry i fungování čistíren odpadních vod.

Rezervy ale nejsou neomezené. Pokud by hladina Orlíku dál klesala, bude muset Povodí Vltavy část jeho role postupně převést na další nádrže kaskády. Současná situace tak ukazuje, že ani velké přehrady nedokážou dlouhodobý deficit vody jednoduše vyřešit – mohou pouze tlumit jeho následky.

Nízký Orlík přitahuje pozornost především proto, že změna je na něm vidět na první pohled. Skutečný problém je ale mnohem širší.

Na začátku srpna byly hladiny podzemních vod a vydatnost pramenů v Česku mimořádně nízké. Silně nebo mimořádně podnormální stav vykazovala většina sledovaných mělkých vrtů a pramenů.

Čtěte také: Přírodovědec Vlašín: Hladina Novomlýnských nádrží je 50 centimetrů mimo zákon

Podobně kritická situace panuje v půdě. Vysušené hlubší vrstvy znamenají, že ani několik lokálních bouřek nedokáže deficit rychle napravit. Voda musí nejprve nasytit vyschlou půdu a teprve poté se začne více dostávat do potoků, řek a podzemních zásob.

Krátký přívalový déšť tak může na několik hodin zvýšit průtok menšího toku, ale několikaměsíční deficit vody nevyrovná. K výraznějšímu zlepšení by bylo potřeba delší období souvislejších srážek na velké části území.

Výhled zatím optimismus nenabízí

Právě předpověď je pro další vývoj zásadní. Intersucho očekává pokračování velmi teplého a převážně suchého počasí, což bude znamenat další úbytek půdní vlhkosti.

Česko tak dál čelí situaci, kdy se zároveň zhoršuje půdní, hydrologické i podzemní sucho. Orlík je pouze jeho nejviditelnějším symbolem. Mnohem podstatnější změny probíhají v půdě, pramenech a menších tocích, kde se voda ztrácí méně nápadně, ale pro fungování krajiny mají zásadní význam.

A právě tam se ukazuje skutečný rozsah letošního problému: nejde jen o nízkou hladinu jedné přehrady nebo několik horkých týdnů, ale o dlouhodobý deficit vody napříč celým českým vodním systémem.

Úvodní obrázek: Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0