Šíření nemoci krvavých očí zajíců se zastavilo. Pomohlo letošní enormní sucho
Myxomatóza se mezi zajíci šíří především komáry, těch ale kvůli letošními rozsáhlému mimořádnému sucho razantně ubylo.
Pavel Baroch
25. 8. 2026
Je to jedna z mála pozitivních zpráv letošního extrémně suchého léta: v Česku se zastavilo šíření myxomatózy mezi zajíci. Jde o mimořádně agresivní chorobu, která v minulosti dokázala takřka vyhubit populace králíka divokého a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Typické jsou pro ni krvavé oči a zdeformované části těl.
Podle Státní veterinární správy se nákaza u zajíců poprvé objevila na konci loňského roku. Do konce roku bylo potvrzeno 22 případů myxomatózy u zajíců nebo králíka divokého: 18 případů v Jihomoravském kraji, tři případy v Olomouckém kraji (nedaleko Olomouce) a jeden případ ve Zlínském kraji v obci Ostrožská Nová Ves nedaleko Uherského Hradiště.
Pokud by se nemoc rozšířila, mohla by česká krajina na několik let přijít o celé populace divokých zajíců. Nyní vědec Jakub Hruška přišel na sociálních sítíchs důležitou informací: šíření myxomatózy zajíců se prakticky zastavilo. A důvodem je nejspíš to, že letošní suché léto nepřeje komárům.
„Vloni se do zimy zaječí kmen rozšířil prakticky na celou jižní Moravu, a zajíce hubil po stovkách. Šíření se zastavilo až s příchodem mrazíků v listopadu,“ uvedl Jakub Hruška, profesor environmentálních věd a vedoucí týmu v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Dodal, že s kolegy a místními myslivci odebíral na loňských honech zaječí krev, načež veterináři v ní zjišťovali myxomatózní protilátky.
Příroda opět překvapila
„Ty zůstanou v krvi poté, co se zajíc s infekcí setkal a přežil to,“ sdělil profesor Hruška. „Naprostá většina zajíců na kontaktu s Rakouskem protilátky měla, a to jsme vybírali k odběru jen zajíce, kteří neměli zjevné klinické příznaky nemoci – oteklé oči, výtoky, a ‚boule‘ na různých částech těla. Směrem do vnitrozemí pak procento pozitivních zajíců klesalo.“
Jarní etapa výzkumu v březnu 2026 pak ukázala, že nemocná byla asi třetina testovaných zajíců, což podle Hrušky nebylo příliš optimistické. „Byli jsme přesvědčeni, že rychlé šíření na Vysočinu a do Čech bude velmi rychlé,“ poznamenal Jakub Hruška. Ale dodal: „Jenže příroda zase jednou překvapila.“
Do 20. srpna se totiž podle něj nákaza výrazně neposunula. „A jedním z důvodů může být, že dosud velmi suchý rok nepřeje komárům ani jinému krvesajnému hmyzu. Přitom vloni se nákaza šířila rychlostí desítky kilometrů za pár týdnů,“ uvedl Hruška.
To podle něj ovšem neznamená, že šíření ustalo. To by z biologického hlediska nedávalo smysl. Jen se proti šíření postavil jiný faktor, tedy sucho a výrazný pokles komáří populace, což ale časem pravděpodobně pomine.
Třistakrát méně komárů
Komárů je skutečně minimum i na místech, kde každý rok nastávala doslova komáří kalamita. Například na Břeclavsku v krajině lužních lesů letos komáři téměř vymizeli, hygienici jich napočítali oproti předchozím letům napočítali jen zlomek, jak informoval Český rozhlas. Hygienici to zjistili například v Kančí oboře u soutoku Moravy a Dyje.
„Letos je tak dvacetkrát méně komárů než loni – a to byl rok, kdy jich příliš nebylo. Ve srovnání s kalamitním rokem 2010 je to až třistakrát méně,“ uvedl Oldřich Šebesta z tamní krajské hygienické stanice. Potvrdil, že je to důsledek dlouhodobého půdního sucha. „Musely by nastat vydatné deště, a to plošně, buďto po Dyji, nebo po Moravě, aby se to změnilo,“ dodal hygienik.
Obdobný výsledek přinesl už předprázdninový monitoring komárů, který provedla Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje. Test potvrdil, že aktivita tohoto bodavého hmyzu je ve většině sledovaných oblastech nulová nebo pouze minimální – v porovnání s předchozími lety patří k nejnižším za dobu sledování. Týká to rovněž Litovelského Pomoraví, kde po jarním tání obvykle nastávala komáří kalamita.
„Letošní situace je z pohledu výskytu kalamitních komárů mimořádně příznivá. Hlavní příčinou je především velmi suchý duben, kdy většina líhnišť vyschla dříve, než se mohly larvy komárů vyvinout v dospělce,“ sdělil Libor Mazánek, odborný pracovník hygienické stanice.
Dodal, že významnou roli sehrává také dlouhodobější trend posledních let, kdy se uplatňují cílená opatření proti larvám a kvůli nižším srážkám a slabší sněhové pokrývce nerozlévá Morava v takovém rozsahu jako dříve.
Ilustrační foto: Pixabay