Zajíci plní chemie. Jejich moč obsahuje přípravek na hubení plevele

Ačkoli používání glyfosátů na českých polích v posledních letech kleslo asi o 40 procent, na koncentrace tohoto přípravku proti plevelům v tělech zajíců to nemá vliv. Ukazují to výsledky dlouhodobého měření hladiny glyfosátu v moči těchto zvířat zveřejněné ve studii Evropští zajíci jako bioindikátory expozice glyfosátu: Víceleté hodnocení reziduí v moči,která vyšla v časopise Agriculture, Ecosystems and Environment.

„Už od roku 2016 analyzujeme moč ze zajíců na obsahy mnoha pesticidů. A teď jsme vyhodnotili trendy právě koncentrací glyfosátu. No, a výsledek je (ale i trochu není) překvapivý – mezi lety 2016 až 2024 se koncentrace glyfosátu v zaječí moči nezměnily,“ konstatoval Jakub Hruška, profesor environmentálních věd, vedoucí týmu v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a spoluautor aktuální studie.

Autoři analyzovali 155 vzorků ze zajíců zastřelených při podzimní lovecké sezóně. „Moč byla odebírána převážně v nížinách České republiky s převahou zemědělství, typicky v nadmořské výšce zhruba 200 až 350 metrů, kde stále existuje životaschopná populace zajíce polního, což umožňuje pravidelný lov. Většina vzorků byla odebrána v okolí Prahy a východně od Prahy v Polabské nížině, stejně jako v okolí a jižně od Brna,“ uvádí se v dokumentu.

Dlouhodobý pokles biodiverzity

Studie současně připomíná, jak se spotřeba glyfosátů v tuzemském zemědělství výrazně snížilo. „V 90. letech se roční spotřeba pohybovala mezi přibližně 300 až 400 tunami. V letech 2007 až 2013 dosáhla vrcholu kolem tisíce tun, s maximem 1 081 tun zaznamenaným v roce 2012. Spotřeba poté klesla na 400 až 500 tun ročně v letech 2019 až 2022 a v roce 2020 dosáhla minima 470 tun. V poslední době se spotřeba začala mírně zvyšovat, v roce 2024 bylo použito 544 tun,“ píšou autoři.

Podle profesora Hrušky výsledky studie potvrzují, že česká zemědělská krajina není v dobrém stavu. „Jedním z prokletí pro druhovou rozmanitost je nadměrné používání pesticidů – a to samozřejmě nejen u nás,“ poznamenal Hruška, podle něhož je použití glyfosátu (Roundupu) na tuzemských zemědělských plochách velmi oblíbené.

„Výsledkem jsou velké plochy zrzavých polí (s glyfosátem zahubenou vegetací). Tyhle pouště pak jsou velmi nehostinné pro všechno živé,“ dodal Hruška. „Promoření zemědělské krajiny se tedy na úrovni receptorů (zajíců) nezměnilo, a výsledky můžeme vidět zejména na dlouhodobém poklesu všeobecné biodiverzity – ubývá hmyz, motýli, koroptve, skřivani, ale i ti zajíci.“

• Zemědělství šetrné k přírodě nesnižuje produkci potravin, ale zvyšuje prostor pro přírodu

O glyfosátech v moči zajíců polních se zmiňuje rovněž Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v České republice pro roky 2025 až 2029.

„Závěry z roku 2023 ukazují, že jedny z nejvyšších koncentrací glyfosátu byly nalezeny v roce 2022 na dvou honech běžné zemědělské krajiny bez vinic a sadů na jižní Moravě, na lokalitě s intenzivními vinohrady nebo v intenzivních jabloňových sadech, a to dva roky po sobě, kde je glyfosát používán místo sekání pro redukci trávy pod stromy,“ uvádí dokument, podle něhož byla vysoká koncentrace glyfosátu byla podle něj nalezena i v podhorské oblasti.

Národní akční plán pak stejně jako aktuální studie o koncentracích pesticidů v zaječí moči konstatuje, že „ačkoli dle vykazovaných statistik došlo v posledních letech v ČR ke snížení spotřeby glyfosátu, z výzkumu moči u zajíce tento fakt potvrzen není“.

Zajíce decimuje myxomatóza

O glyfosátu se vedou dlouholeté expertní debaty o jeho možném negativním vlivu na lidské zdraví, zejména zda nemůže způsobovat rakovinu. Například Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny v roce 2016 označila tento přípravek za pravděpodobný karcinogen a Evropská unie uvažovala o jeho zákazu, jenže Evropská agentura pro chemické látky posléze přišla s prohlášením, že glyfosát není rakovinotvorný.

Na konci roku 2023 pak Evropská komise rozhodla, že se glyfosát může používat dalších deset let. Pro zemědělce je tento přípravek důležitý, protože je prakticky nenahraditelný. „Bez ohledu na uvedené rozhodnutí je i v zájmu zemědělců používat nejen glyfosát, ale obecně pesticidy pouze v nezbytně nutném množství“, uvedl před časem předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, podle něhož je velký potenciál v moderních technologiích.

• Krajina kolem nás odráží kvalitu společnosti. Té české chybí pestrost

Profesor Jakub Hruška upozornil na další hrozbu pro zajíce, kterou je nový kmen myxomatózy, která byla v České republice potvrzena loni koncem srpna.  Virus se projevuje typickými otoky v oblasti očí, uší, pysku a nosu. Kůže je zduřelá a zanícená i na pohlavních orgánech a končetinách. Vznikají uzlovité kožní léze, takzvané myxomy. Na kůži a sliznicích se tvoří krusta, puchýřky a strupy.

„Myxomatóza je mimořádně agresivní choroba, která v minulosti dokázala takřka vyhubit populace králíka divokého a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků,“ uvedla v listopadu Státní veterinární správa, když upozornila, že se virus rozšířil do Olomouckého a Zlínského kraje.

„Aktuálně je v České republice potvrzeno 22 případů myxomatózy u zajíců nebo králíka divokého: osmnáct případů v Jihomoravském kraji, tři případy v Olomouckém kraji (nedaleko města Olomouc) a jeden případ ve Zlínském kraji v obci Ostrožská Nová Ves v okrese Uherské Hradiště,“ uvedla veterinární správa. Nákaza se šíří především komáry, ale i přímým kontaktem mezi zvířaty či nepřímo kontaminovanými předměty.

Ilustrační foto: Pixabay