Krvavé oči, zdeformované tělo. Do Česka možná dorazila smrtící nemoc zajíců

Do zemědělské krajiny v Česku dorazila podle prvních indicií nová hrozba – myxomatóza, dosud známá výhradně jako choroba králíků. Pokud by se nemoc rozšířila, mohla by česká krajina na několik let přijít o celé populace divokých zajíců. O možném výskytu u několika prvních jedinců informoval vědec Jakub Hruška na sociálních sítích.

„Hlásím, že máme další malér v zemědělské krajině. Objevil se, ve zkratce řečeno, 'zmutovaný' vir myxomatózy, který začíná masivně hubit zajíce polního,“ uvádí Hruška. První nalezené zajíce s netypicky zdeformovaným tělem a dalšími symptomy nemoci nalezli myslivci na Jižní Moravě. V tuto chvíli jsou uhynulí jedinci na pitvě a pokud se myxomatóza potvrdí, může se jednat o veliký problém.

Dosud byla nemoc spojována pouze s králíky a ve druhé polovině 20. století prakticky vyhubila populaci divokého králíka v kontinentální Evropě. Zajíci proti ní byli tehdy imunní a oslabení králičí populace pro ně znamenalo uvolnění prostoru, který jim kvůli monokulturizaci krajiny chybí.

Situace se změnila v roce 2019, kdy se ve Španělsku objevil na zajíce přenosný kmen viru. „Od roku 2020 se šířil na pomezí Holandska a severního Německa (a šíří se tam pořád). No a v létě letošního roku se objevil v Dolním Rakousku, nejprve pár desítek km od jižní Moravy, ale bohužel to vypadá, že už možná doputoval i k nám (což není překvapení, vir šíří hmyz),“ popsal Hruška.

Pokud se myxomatóza u zajíců skutečně potvrdí, mohou být následky pro českou populaci katastrofální. „V této první vlně uhyne víc než 90 procent dospělých jedinců. Možná se během let vytvoří částečná rezistence, ale to může trvat desetiletí,“ upozorňuje Hruška.

Zajíc polní byl ještě v první polovině 20. století jedním z nejběžnějších savců české krajiny. Jeho stavy se však v posledních desetiletích propadly kvůli intenzivnímu zemědělství, úbytku remízků a chemizaci. Zatímco dříve se roční úlovky počítaly na statisíce kusů, dnes jde o jednotky tisíc.

Polní druhy zvířat, kromě zajíce například také koroptve nebo bažanti, jsou u nás dnes ohrožené a málo početné. Jsou přitom důležitou složkou potravy pro mnoho dravců a dalších podobně vzácných predátorů.

Myxomatóza přitom není choroba původní v Evropě. „Myxomatózu jsme si do Evropy zavlekli cíleně – byla 'doma' v Jižní Americe, ale jeden francouzský lékař se chtěl zbavit králíků na svém pozemku v jižní Francii. A takhle to dopadlo…,“ připomíná Hruška.

Nemocná zvířata mají velmi často zdeformovanou hlavu, záněty a zduřelou kůži v oblasti uší, očí a čumáku. Zanícené mohou být ale i končetiny a pohlavní orgány, na sliznicích se tvoří krusta a strupy. Oči bývají rudé a krvavé.

Pokud byste nalezli uhynulého zajíce s příznaky, myslivci i zoologové prosí o pomoc. Je třeba kontaktovat Krajskou veterinární správu a kadáver zaslat na nejbližší stanici, která myxomatózu v případě potvrzeného podezření vyšetří. Chovatelé se ale bát nemusí, pro domácí králíky v lidské péči proti agresivnímu viru existuje očkování.

Úvodní foto: Unsplash