Klimatická změna vyhnala z původního domova už každého desátého motýla

Denní motýli po celém světě reagují na globální změny klimatu masivním přesunem ze svých původních areálů do nových oblastí. Aktuální analýza mezinárodního týmu vědců, kteří vyhodnocovali data z více než stovky zemí, ukázala, že přesídlit už musela nejméně desetina motýlích druhů.

Výzkumníci analyzovali více než 6 tisíc záznamů o posunech areálů 1 758 druhů motýlů, tedy téměř deseti procent známých druhů. Zjistili, že za přesunem celých 80 procent zdokumentovaných druhů je právě globální oteplování a navazující extrémy počasí a další změny.

Závěrečná zpráva, která vyšla v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution, je zatím nejrozsáhlejší studií o změnách areálů rozšíření tohoto hmyzu. Mezi klíčové členy mezinárodního vědeckého týmu pod vedením australské Monash University patřili čeští entomologové Robert Tropek a jeho bývalý student Michal Barták z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biologického centra Akademie věd ČR.

Varovný systém pro celou planetu

Vědci přirovnávají motýly k pověstným kanárkům v dole – kvůli svému krátkému životnímu cyklu a extrémní citlivosti na místní podmínky fungují jako citlivý varovný systém pro celou planetu. Výzkum ukázal, že se v globálním měřítku většina druhů rozšiřuje do míst, která pro ně byla dříve neobyvatelná.

„V Evropě je ovšem situace složitější, nachází se v ní nemalá část více než čtvrtiny druhů, jejichž areál rozšíření se zmenšuje. Může za to kombinace ničení původního prostředí lidskou činností, zejména intenzivním zemědělstvím, a negativních důsledků klimatických změn,“ řekl spoluautor studie Michal Barták, který dnes působí na univerzitě
v Helsinkách.

• Související: Motýlí ráj namísto pneumatik. Stačilo málo a ze zarostlé skládky je louka plná života

Příkladem může být modrásek ligrusový, kterého dohnalo na pokraj vyhynutí v Česku intenzivní zemědělství a jehož poslední populaci na našem území dorazilo extrémní počasí související s klimatickou změnou.

„Naše práce jasně ukazuje, že překreslení mapy biodiverzity není otázkou vzdálené budoucnosti, ale právě probíhající realitou,“ konstatoval entomolog Robert Tropek, další ze spoluautorů analýzy.

„V naší studii jsme se spolehli na pestrou skupinu mezinárodních odborníků, která úspěšně zbořila jazykovou bariéru ve vědě. Motýli patří mezi nejprozkoumanější organismy na světě, ale velká část znalostí je publikována v místních jazycích, případně zůstává v zápisnících místních odborníků,“ uvedl Tropek.

I proto podle něj bývají podobné globální studie silně zkreslené ve prospěch několika zemí západní Evropy a Severní Ameriky. „My jsme ale shromáždili údaje publikované v patnácti různých jazycích a propojili je s často nepublikovanými znalostmi místních expertů ze všech kontinentů,“ vysvětlil entomolog.

Právě zapojení vícejazyčných zdrojů a lokálních entomologů přineslo překvapivé zjištění: v tropech, jako je Amazonie nebo západní Afrika, se motýli stěhují v masovém měřítku, ale převážně anglicky psaná věda tento jev dosud přehlížela. Tropičtí motýli jsou přitom často přizpůsobeni jen úzkým klimatickým podmínkám, a i nevelké oteplení je přivádí na samou hranici přežití.

Kácení lesů urychluje vymírání

Vědci upozornili, že rozsáhlé kácení pralesů a ničení dalších tropických ekosystémů jim pak stěhování za ideálním klimatem znemožňuje, což se pro ně může velmi rychle stát fatálním. Tím by se ještě mohlo urychlit současné vymírání tropických druhů hmyzu.

Aktuální studie podle jejích autorů dokazuje, že v kontextu pokračujících změn na celé planetě už nestačí staticky chránit přírodu pouze v národních parcích a dalších rezervacích.  Ochranářské strategie se musí přizpůsobit stěhujícím se organismům a zajistit jim v krajině migrační koridory, kterými se mohou bezpečně přesouvat za přijatelným klimatem.

• Související: Parazitické vosičky jsou jako filmový Vetřelec. Hubí hmyzí škůdce, jenže jim škodí oteplování

„Kvůli stále zřetelnějším změnám klimatu se motýli po celém světě musí rychle stěhovat do nových oblastí, aby vůbec přežili. Teprve se ukáže, jestli v novém areálu najdou všechny nutné podmínky a nepůjde jen o zoufalý krok předcházející jejich rychlému vyhynutí. A to nejen v dalekých tropech, ale i v ochuzené evropské krajině,“ sdělil entomolog Robert Tropek.

Jak může změna klimatu narušit jemnou rovnováhu v přírodě, ukázal jiný mezinárodní výzkum pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd. Vědci zjistili, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu.

Badatelé přirovnali parazitické vosičky k Vetřelci ze stejnojmenného kultovního sci-fi z roku 1979. Vosičky nepozorovatelně nakladou vajíčka do svého hostitele, který se určitou dobu chová, jako by mu nic nebylo, zatímco v jeho útrobách se vyvíjí larva vosičky. Ta pak z těla vylétne ven, přičemž hostitel umírá.

Podle vědců z Biologického centra pomáhají tito parazitoidi udržovat rovnováhu nejen v přírodních ekosystémech, ale uplatnění nacházejí rovněž v zemědělství – zejména v sadech, na polích a ve sklenících při produkci ovoce, kde fungují jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci.

Studie ukázala, že s rostoucími teplotami se může role parazitoidů oslabit. Vědci zjistili, že při vyšší teplotě výrazně klesla úspěšnost vývoje parazitoidů a také se jim zúžil „jídelníček“, parazitoidi totiž nedokázali napadat tolik hostitelských druhů. Samotní hostitelé jsou přitom oteplením zasaženi podstatně méně.

Úvodní foto: Shawan Chowdhury, se souhlasem (tropický motýl Phalanta phalanta)