Motýlí ráj namísto pneumatik. Stačilo málo a ze zarostlé skládky je louka plná života

Stačí podejít obchvat Poděbrad, který v těchto místech překonává Labe, dát se nenápadnou cestou doleva a po pár desítkách metrů se otevírá výhled na místo, které na první pohled vypadá jako obyčejná louka. Kdo tu ale byl naposledy před několika lety, možná by to tady ani nepoznal.

Z původní zarostlé parcely se skládkou pneumatik je nyní louka plná života: nad květinami poletují okáči, babočky a další motýli, pod hladinou jedné z tůní se před lidskou návštěvou skryje ropucha a z nedalekého stromu sem doléhají zpěvné hlasy slavíka nebo budníčka.

• Tip: Stát sází na přírodní obnovu. Část lomu ČSA se promění v přirozeně napuštěné jezero

Prostor nedaleko Poděbrad se začal proměňovat v roce 2022. „Jde o lokalitu, která ležela třicet let ladem,“ konstatoval tehdejší poděbradský starosta Jaroslav Červinka. Právě město poskytlo tento pozemek na neuvěřitelnou přírodní proměnu, kterou Jakub Vaněk, předseda základní organizace Českého svazu ochránců přírody Polabí, označuje za jedinečnou.

„Podařilo se vytvořit ‚nový‘ ekosystém, kde výrazně narostla biodiverzita motýlů i ostatních druhů živočichů. Tento proces byl podpořen druhově zajímavější a lákavější strukturou rostlin,“ konstatoval Vaněk v poslední zprávě o motýlí louce. Na konci dokumentu je dlouhý seznam desítek druhů rostlin, bezobratlých živočichů či ptáků, kteří se na území několikahektarového areálu vyskytují.

Mozaikovité sekání

Aby se z pozemku stalo pestré stanoviště plné života, bylo zapotřebí odstranit náletové dřeviny (keře i stromy) nebo odvést skládku použitých pneumatik. „Byly toho tři náklaďáky,“ řekl Luboš Vaněk, který se stejně jako jeho syn Jakub angažuje za ČSOP na louce u Poděbrad. Díky tomu vznikl prostor pro výsev květnaté louky se zastoupením místních druhů rostlin, díky nimž se zde rozšiřují různorodí živočichové.

„Louka se seká dvakrát ročně, mozaikově, což je důležité pro ty živočichy, kteří v neposekané části najdou obživu a úkryt,“ uvedl Jakub Vaněk, podle něhož se touto metodou podporuje různorodost živočichů a rostlin. K udržení a rozšíření diverzity živočichů přispěla také výsadba ovocných stromů a keřů.

„V blízkosti udržované lokality jsou vysoké stromy, které poskytují útočiště nejen zpěvným ptákům, ale i sovám a poštolkám. Proto tam byly instalovány ptačí budky,“ konstatoval Jakub Vaněk. Dalším „lákadlem“ pro další živočichy se staly i dvě vytvořené tůňky, které udržují v krajině vodu. Staly se útočištěm nejen obojživelníkům, ale například i vážkám.

Na louce žije i modrásek bahenní, který má velmi složité rozmnožování. V létě žije tento denní motýl jen několik dnů, kdy se musí spářit a samička naklást vajíčka do květů rostlinu krvavec toten. Vylíhlé housenky žijí několik týdnů na této rostlině a pak spadnou na zem, vylučují směs cukrů a aminokyselin, aby přilákaly mravence rodu Myrmica. Ti pak odnesou housenku do mraveniště, kde se zakuklí. Motýl se vylíhne po několika týdnech v ranních hodinách, kdy jsou mravenci chladem ještě neteční, a urychleně opustí mraveniště.

Louky Rudiho Mattoniho

Rozvoj motýlí louky financuje společnost Mattoni 1873 – jedinečné přírodní území se nachází v blízkosti jejího výrobního závodu Poděbradka. Nejde o jedinou lokalitu, další Louky Rudiho Mattoniho (významný entomolog a pravnuk zakladatele společnosti – pozn. aut.) vznikly rovněž v Mnichově u Mariánských Lázní, Kyselce u Karlových Varů, Byňov u Dobré Vody v jižních Čechách a v Horní Moštěnici u Přerova.

 „Podporujeme obnovu biodiverzity právě tam, kde působíme – v okolí našich výrobních závodů, kde stáčíme minerální vody Mattoni, Poděbradka a Dobrá voda,“ řekla Klára Hálová, manažerka kategorie vody v Mattoni 1873. Každá lokalita podporuje jiné druhy, do budoucna firma plánuje rozšířit tuto iniciativu i do dalších zemí, kde působí.

• Tip: V symbióze s přírodou. Fotovoltaika ochrání vzácné vlhy pestré

Motýlí louky se nacházejí na téměř 17 hektarech. „S Mattoni 1873 jsme vytipovali lokality, které mají potenciál, aby se při správné péči obnovila původní druhová skladba. Mohou se tak stát ukázkovým projektem pro další cenná prostředí ve svém okolí,“ uvedl Petr Stýblo, koordinátor projektu z Českého svazu ochránců přírody.

Na obnově druhově pestré přírody pracují i další organizace, například Česká společnost ornitologická, která postupně buduje ptačí parky. Zatím poslední, už sedmý, otevřela v červnu na území zaniklé obce Střimice v Ústeckém kraji, která byla v padesátých letech zcela zničena kvůli těžbě hnědého uhlí. Ornitologové tu postupně obnovují druhově bohaté lesy, louky i ovocný sad a vytvářejí pestrou krajinu, kde najde útočiště množství ptáků i dalších živočichů, včetně ikony ptačího parku – dudka chocholatého. 

Sám Český svaz ochránců přírody, který se angažuje na motýlích loukách, má vlastní projekt Místo pro přírodu, jehož smyslem je záchrana ohrožených přírodních lokalit a návrat přírody do míst, odkud byla v minulosti vytlačena. Ochranáři taková místa vykupují a trvale o ně pečují.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zase například vybudovala v CHKO Litovelském Pomoraví a v národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova celkem 24 tůní. V tůních se letos na jaře objevili skokani štíhlí, ropuchy obecné nebo čolci velcí a kuňky obecné.

Foto: Pavel Baroch (Jedna z tůní na motýlí louce u Poděbrad)