Ondřej Novák | 19. 8. 2022

Chránit přírodu už nestačí, je na čase ji obnovovat. EU chystá přelomovou legislativu

Člověk mění evropskou krajinu odpradávna, ale intenzivní zásahy ji ovlivnily do té míry, že jsme svědky eroze, sucha a úbytku biodiverzity, a krajina postupně ztrácí ekosystémové funkce. Jednotlivé státy se snaží na vybraných lokalitách chránit alespoň poslední zbytky přírody. Evropská unie ale připravuje směrnici Nature Restoration Law, která má za cíl vrátit přírodu i tam, odkud už dávno zmizela.

„Během 20. století jsme se v Evropě naučili chránit přírodu. Vytvářeli jsme přírodní rezervace, národní parky, pečovali o vzácné druhy nebo památné stromy,“ vysvětluje Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Kulturní krajina mimo chráněné oblasti se ale za tu dobu zásadně změnila. „Proto se posledních několik let mluví o tom, že přírodu potřebujeme nejen chránit, ale také obnovovat,“ dodává.

Členské země Evropské unie proto před dvěma lety požádaly Evropskou komisi, aby připravila návrh legislativy, která umožní koordinaci na obnovu přírody napříč členskými zeměmi. Návrh komise zveřejnila letos a počítá s obnovou poškozených ekosystémů napříč Evropou, od zemědělských ploch přes hospodářské lesy až po městské prostředí. Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude krajina plná rozmanité přírody, ale lidé ji budou zároveň moci stále využívat.

Řeky, pole, mokřady

Návrh v první řadě určuje hrubé mantinely, ve kterých by se v následujících desetiletích měla pohybovat evropská ochrana přírody. Počítá třeba s návratem části řek do jejich přírodního stavu, aby poskytovaly životní prostor ptákům, rybám nebo hmyzu, a zároveň aby byly odolnější vůči klimatickým změnám či bleskovým povodním. Podobně chce návrh revitalizovat rašeliniště a mokřady, které hrají důležitou roli v zadržování vody v krajině.

Velká pozornost se upírá k zemědělství. „Postupem času během příštích desetiletí by se na jedné desetině zemědělské půdy v EU měla obnovit příroda. Do krajiny se vrátí remízky, meze, polní cesty, drobné mokřady a další rozptýlená zeleň, která zmizela. Tyto první změny vrátí do krajiny přírodu a polní půda bude lépe chráněna před erozí,“ upřesňuje Kotecký. S tím úzce souvisí i další legislativa, jejíž návrh Komise zveřejnila v červnu, a to cíl do roku 2030 snížit využívání chemických pesticidů o 50 %. Místo zákazu chce ale Komise jít cestou hledání alternativ k chemikáliím.

Zjistěte, zda se vyplatí investice do solárních panelů i Vám.

Legislativa si klade za cíl i zvýšení počtu opylovačů a ochranu jejich diverzity. Ve městech plán počítá s rozšiřováním zeleně, přičemž do roku 2050 má být desetina plochy každého evropského města zastíněna stromy. V případě mořských ekosystémů chce legislativa obnovit porosty mořské trávy a prostředí sedimentů na dně moří.

Přijatá opatření by v příštích desítkách let měla evropskou přírodu učinit zdravější, ale také odolnější k jevům souvisejícím s klimatickými změnami. Do roku 2030 mají opatření související s obnovou přírody pokrýt alespoň 20 % evropské půdy a moří. Do roku 2050 pak Komise plánuje obnovit všechny poškozené ekosystémy.

„V Evropě, včetně Česka, probíhá řada dílčích projektů obnovy přírody. Něco jsme se na nich naučili, zjistili jsme, že se to dá dělat. A tato legislativa by měla pomoci k tomu, abychom v příštích zhruba dvou desetiletích začali tyto dílčí pokusy rozšiřovat tak, aby se staly plošnou samozřejmostí života v evropských krajinách v okolí našich měst a obcí,“ říká Kotecký. Mezi hlavní priority pak patří obnova ekosystémů, které mají potenciál zachytit velké množství atmosférického uhlíku.

Ilustrační foto
FOTO: Pixabay



Obnova přírody jako mezinárodní projekt

Důležitou součástí Nature Restoration Law je důraz na přeshraniční spolupráci. Legislativa vychází z předpokladu, že každý stát představí svůj národní plán obnovy přírody, a to v těsné spolupráci s vědci i veřejností. V pohraničí pak budou jednotlivé státy na obnově přírody spolupracovat, přičemž legislativa má poskytnout nástroje k mezinárodní koordinaci obnovy přírody.

Vzhledem k tomu, že směrnice vznikla na základě podnětu členských států, Vojtěch Kotecký žádné velké bitvy o podobu Nature Restoration Law neočekává. „Určitě bude debata o nějakých dílčích klauzulích. Ale právě proto, že si zákon vyžádaly členské země a Evropská komise dokonce konkrétní parametry nastavila tak, aby odpovídaly cílům, na kterých se členské státy už předběžně dohodly, tak pravděpodobně o něj nebude nějaký velký boj,“ míní Kotecký.

Mnohem důležitější než samotné schválení bude podle Koteckého to, zda jednotlivé země opravdu zvládnou odvést odpovídající práci na obnově přírody, tedy jestli dokážou směrnici naplnit. „Ve chvíli, kdy bude schválen, a možná už i předtím, bude potřeba vyhrnout rukávy a začít pracovat na konkrétním provedení na domácí úrovni. Obnova přírody je pro nás něčím úplně novým. My přírodu umíme chránit, ale s obnovováním teprve začínáme,“ uzavírá.

Komise návrh předložila členským státům, které o něm budou pravděpodobně následující dva nebo tři roky jednat. Po schválení pak budou mít členské země další dva roky na implementaci. To vše ale samozřejmě za předpokladu, že celý proces půjde podle plánu.



Autor: Onřej Novák

Úvodní ilustrační foto: Pixabay