Parazitické vosičky jsou jako filmový Vetřelec. Hubí hmyzí škůdce, jenže jim škodí oteplování

Globální oteplování má výrazný vliv nejen na četnost záplav nebo zásadní úbytek sněhu, ale narušuje rovněž jemnou rovnováhu v přírodě, které se běžný člověk ani nevšimne. Mezinárodní tým vědců pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR zjistil, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu.

Je to špatná zpráva také pro zemědělce, kteří tyto vosičky využívají jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Ecology Letters. „Naším cílem bylo odhalit dopad oteplování a ochlazování na vývoj parazitoidů, jejich hostitelů a proveditelnost interakcí,“ uvádí se v textu.

Nenahraditelní v zemědělství

Fungování parazitických vosiček vědci názorně přirovnávají k nejznámější scéně kultovního sci-fi filmu Vetřelec z roku 1979. Astronauti z vesmírní lodi Nostromo právě večeří a živě klábosí, když se jeden z nich začne dávit – jako by mu něco zaskočilo v krku. Za chvilku už se zmítá v hrozivých křečích a po pár vteřinách se mu z břicha vynoří hlava neznámého stvoření.

„Podobně jako filmový Vetřelec v přírodě fungují parazitické vosičky – do svého hostitele nepozorovaně nakladou vajíčka, ten se nějakou dobu (stejně jako zmiňovaný astronaut) chová a vypadá úplně normálně, zatímco v jeho útrobách se vyvíjí larva vosičky. Ta pak z těla vesele vylétne ven, přičemž nebohý hostitel umírá,“ uvedl před časem časopis Akademie věd A / Magazín. A připomněl, jak jsou tyto vosičky užitečné, když napadnou hmyzí škůdce.

• Související: Invazní komár už je v Česku. Přenášet může i horečku dengue

Podle vědců z Biologického centra pomáhají parazitoidi udržovat rovnováhu nejen v přírodních ekosystémech, ale uplatnění nacházejí právě i ve zmiňovaném zemědělství – zejména v sadech, na polích a ve sklenících při produkci ovoce.

Nová studie však ukazuje, že s rostoucími teplotami se může role parazitoidů oslabit. Vědci experimentálně sledovali 28 různých vztahů mezi parazitoidy a jejich hostiteli při běžné teplotě 24 stupňů Celsia a při oteplení o čtyři stupně na 28 °C.

Zjistili, že při vyšší teplotě výrazně klesla úspěšnost vývoje parazitoidů a také se jim zúžil „jídelníček“, parazitoidi totiž nedokázali napadat tolik hostitelských druhů. Samotní hostitelé byli přitom oteplením zasaženi podstatně méně.

„To znamená, že se narušuje rovnováha mezi hmyzem a jeho přirozenými nepřáteli. Parazitoidi ztrácejí schopnost pružně reagovat na změny v dostupnosti hostitelů,“ poznamenal hlavní autor studie Jan Hrček z Biologického centra AV ČR. Výzkum zahrnoval čtyři druhy tropických parazitických vosiček a sedm druhů hostitelů.

„Parazitoidi reagovali stejně, přestože jsme pracovali s různými evolučními liniemi staršími než dinosauři. Vzhledem k jejich tropickému původu by se dalo očekávat, že se dokážou se zvýšenou teplotou vyrovnat, ale není tomu tak. Je tedy pravděpodobné, že nejde o výjimku, ale o obecný biologický jev,“ upozornil Hrček.

Ochlazování jim nevadí

Vědci testovali také opačný scénář, kdy původní teplotu o čtyři stupně snížili. Ochlazení na 20 °C mělo však jen mírný dopad jak na parazitoidy, tak na jejich hostitele, což potvrzuje, že právě oteplování představuje zásadní riziko.

Pokud se fungování parazitoidů kvůli teplotním změnám oslabí, může se začít přemnožovat škodlivý hmyz. To by mohlo vést k vyšším ztrátám v zemědělství, větší potřebě používat chemické pesticidy a dalšímu narušení stability ekosystémů.

• Související: Hmyzí ráj to na pohled: divoké louky pod solárními panely posilují biodiverzitu

„Ve sklenících se vosičky běžně používají k likvidaci mšic. Najdou je líp než kdokoli z nás. Vyhledat hostitele prostě musí, protože jinak by se nerozmnožily. Jsou to takové stroje na zabíjení. Způsob jejich života je fascinující,“ líčí Jan Hrček z Biologického centra AV ČR.

Vosičky mu přirostly k srdci hned na začátku vědecké kariéry. Tito „bezskrupulózní zabijáci“ se tak objevují ve všech jeho výzkumných projektech zaměřených na biologickou rozmanitost. „Abychom vymírání druhů mohli bránit, musíme znát souvislosti,“ uvedl před časem Hrček, který v roce 2023 získal pětiletý prestižní evropský grant ERC Consolidator ve výši dvou milionů eur.  Z 2 222 žadatelů z celé Evropy uspělo 321 vědců, přičemž Hrček byl jediným z České republiky.

Úvodní foto: Phil Hönle, se souhlasem (parazitická vosička Asobara, která napadá larvy octomilek)