Bobři zachraňují českou krajinu před vyschnutím. A šetří Česku miliony korun
Studie deseti bobřích mokřadů ocenila přínos jedné hráze pro zadržování vody a ukládání uhlíku v průměru na dva miliony korun.
Pavel Baroch
7. 9. 2026
Pro mnohé lidi sice bobr stále zůstává především škůdce, který okusuje a poráží stromy nebo vyhrabává nory v hrázích. Letošní rozsáhlé sucho ale ukázalo, jak významná jsou tato zvířata pro zadržování vody v přírodě. Bobří hráze, tůně a mokřady ji totiž dokážou udržet i tam, odkud by jinak rychle odtekla.
Nedávno dokončená studie, kterou si objednala Agentura ochrany a přírody ČR, dokonce vyčíslila hodnotu jedné bobří hráze na dva miliony korun. Jde o částku, kterou by stát nebo jiný investor musel vynaložit na vytvoření srovnatelného opatření pro zadržení vody v krajině.
„Bobři samozřejmě sucho v celé republice nevyřeší. Ukazují nám ale, jak velký význam má každé místo, kde může voda zůstat, místo aby rychle odtekla. Tam, kde bobří mokřad nezpůsobuje závažné konflikty, odvádějí bobři práci, kterou bychom jinak museli složitě plánovat a platit,“ řekl Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
Právě Vorel byl hlavním řešitelem studie, kterou má Obnovitelně.cz celou k dispozici. „Pokud jim hráz zbouráme, můžeme tak ničit opatření v hodnotě milionů korun, které bobři vybudovali zadarmo — a které pak možná budeme z veřejných peněz znovu draze vytvářet,“ dodal Vorel.
Nejlepší vodohospodář
Podle Jitky Uhlíkové z Agentury ochrany přírody a krajiny výzkumy ukazují, že tam, kde mají bobři dostatek prostoru, pomáhají vytvářet místa, která zůstávají živá i v období sucha. Potvrzuje to rovněž zkušenost Dobrovolného ekologického spolku – ochrany ptactva, který provozuje Záchrannou stanici živočichů Plzeň.
Sdružení postupně vykoupilo území Kateřinského potoka pod obcí Hošťka u Rozvadova, kde bobr hospodaří už více než 20 let. Vznikla tak unikátní Soukromá přírodní rezerva o rozloze převyšující 25 hektarů, kde je příroda ponechává svému vývoji.
„Díky tomu zde vše funguje tak, jak má, a hlavně je tu vždy vody tak akorát! A to i přesto, že nás vedro a nedostatek vody sužuje všude, kam se podíváte,“ uvedl spolek letos v létě. „Bobr evropský, aniž by to sám tušil, je jedním z nejlepších vodohospodářů, krajinářů a specialistů na fungující ekosystémy.“
V rámci zmiňované studie pro Agenturu ochrany přírody a krajiny zkoumali vědci deset vybraných bobřích mokřadů. Význam bobří činnosti byl dobře patrný například na Štěpánovickém potoce u Jaroměřic nad Rokytnou. Potok zde místy zcela vyschl. Na jednom místě zůstalo jen suché kamenité koryto, zatímco o pouhých deset metrů dál se v části upravené bobry stále držela voda.
Lépe se význam těchto zvířat v krajině v období sucha snad ani ukázat nedá,“ poznamenala Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny. Vysvětlila, že když hladina klesá, bobři prohlubují dno, čistí tůně a vyhrabávají kanály, kterými soustřeďují vodu do míst, kde ji potřebují.
Dělají to především kvůli vlastnímu přežití – voda jim poskytuje bezpečí, umožňuje přístup k obydlí i potravě a pomáhá zvládat vysoké teploty. Současně ale vznikají poslední vodní útočiště, která mohou v jinak vyprahlém okolí využívat také obojživelníci, vodní hmyz, ptáci a další živočichové.
„Na lokality bobřích mokřadů jsou často navázány výskyty vodního ptactva a dalších druhů využívajících vodní biotopy,“ konstatuje se ve studii. Podobné zkušenosti mají přírodovědci také v jiných částech světa.
Zkušenosti ze zahraničí
Vědkyně Glynnis Hoodová a Suzanne Bayleyová z Univerzity v Albertě sledovali vývoj mokřadů v kanadském národním parku Elk Island po dobu 54 let. Zjistili, že mokřady obsazené bobry měly až devětkrát větší plochu takzvané otevřené vody než srovnatelné mokřady bez nich. Zvláště výrazné to podle jejich studie bylo v roce 2002, který byl nejsušším ve sledovaném období.
Přesto v krajině zůstalo o 61 procent více otevřené vody než v suchém roce 1950, kdy bobři ve sledovaném území ještě nežili – ačkoli v roce 1950 spadlo o 47 procent více srážek. Za sucha bobři kopali kanály a prohlubovali tůně, aby soustředili ubývající vodu ke svým obydlím. Někteří místní farmáři pak právě k bobřím mokřadům přiváděli dobytek, protože to bylo jedno z mála míst, kde zůstala voda i pastva.
Více než deset let výzkumu Univerzity v Exeteru a Devon Wildlife Trust ve Velké Británii přineslo obdobné výsledky. Bobří mokřady ve čtyřech sledovaných teritoriích v Devonu zadržovaly dohromady více než 24 milionů litrů vody. To odpovídá přibližně deseti olympijským bazénům.
Agentura ochrany přírody a krajiny připomněla rovněž příklad z Chráněné krajinné oblasti Brdy, kde se bobři usídlili před několika lety, a podařilo se jim obnovit mokřady kolem říčky Klabavy. „Podobný cíl měl i připravený revitalizační projekt. Ukázalo se však, že není potřeba, bobři byli rychlejší. Vyřešili i zvažované přehrazení obtočné strouhy. Státu tak ušetřili zhruba 30 milionů korun,“ uvedla agentura.
O této události pak informovala i zahraniční média a švédská tisková agentura TT ji dokonce zařadila mezi deset dobrých zpráv roku 2025. „Uprostřed všech temných zpráv v roce 2025 se objevily i záblesky světla a pokroku, ze kterých se můžeme radovat,“ napsala agentura v textu, který přetiskl například významný švédský deník Svenska Dagbladet.
Čeští bobři se v žebříčku objevili na pátém místě. „Výstavba přehrady na řece Klabavě jihozápadně od Prahy v České republice se zpožďovala a utápěla v nekonečných byrokratických překážkách,“ uvedla agentura TT.
Negativní bobří dopady
Nedávno dokončená studie expertů z České zemědělské univerzity v Praze a dalších odborníků současně upozornila, že bobři nemají jen pozitivní vliv na přírodu a krajinu. „Nejvýznamnější je poškození stromů a keřů, které bobři kácí, což může negativně ovlivnit lesní porosty, zahrady či ovocné sady. Tyto škody narůstají, pokud se v blízkosti nachází produkční les,“ uvádí dokument.
Dále mohou bobří hráze zaplavovat pozemky, cesty či zemědělskou půdu, což vede ke ztrátě produkčních ploch a poškození infrastruktury. V menší míře se mohou vyskytnout i eroze břehů, narušení melioračních systémů nebo přemnožení hmyzu a hlodavců spojené s mokřadními ekosystémy.
„Nejde o to ponechat bobry bez omezení úplně všude. U silnic, rybničních hrází nebo jiné infrastruktury mohou způsobovat vážné problémy, které je potřeba řešit. V krajině ale existuje mnoho míst, kde jejich činnost přináší výrazný užitek,“ řekla Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Pokud jim ani tam nedáme prostor, nepřijdeme jen o bobry. Přijdeme také o vodu, mokřady a živá útočiště, která vytvářejí pro desítky dalších druhů – a o práci v hodnotě statisíců až milionů korun, kterou odvádějí bez projektů, dotací a stavebních strojů,“ dodala Uhlíková. Připomněla, že je to zvláště důležité teď, kdy krajina vysychá a na její obnovu se bude vynakládat stále více peněz.
Úvodní foto: Pixabay