Oceněný zakladatel českého safari: Nikdy nesplatíme zvířatům to, co jim jsme dlužni

Byl uznávaným zoologem, ale také cestovatelem, spisovatelem a především dlouholetým ředitelem Zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Právě zde za sebou zanechal nesmazatelnou historickou stopu, když se zasloužil o vznik tamního safari. Jeho životním krédem bylo: „Nikdy nesplatíme zvířatům to, co jim jsme dlužni.“ Právě v královéhradecké zoo se aspoň o částečnou „splátku“ Vágner zasloužil.

Josef Vágner se narodil v květnu 1925 ve Ždírnici u Trutnova. Vystudoval Vyšší lesnickou školu v Trutnově a Vysokou školu zemědělskou lesnickou v Praze. V roce 1952 nastoupil na Správu vojenských lesů v Mirošově a o šest let později začal učit na lesnickém učilišti ve Svobodě nad Úpou. Zlom v jeho životní kariéře nastal v roce 1965, kdy se stal ředitelem Východočeské zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem, která byla založena v roce 1946.

„Toto významné postavení přijal především pro uskutečnění svého klukovského snu – poznat Afriku. Současně v něm uzrála i velká myšlenka: Zoo Safari se specializací na africkou zvířenu. Tomuto snu podřídil i celých 18 let nejproduktivnějšího života,“ uvádí Nadace Josefa a Zdenky Vágnerových. Mimochodem: s manželkou Zdenkou vychoval pět dětí, přičemž Zdeněk a Lenka se vydali po stejné životní cestě zoologie.

Od malé zoo k velkému safari

Královédvorská zahrada tehdy nevybočovala z průměru malých středoevropských zoo, měla jen pár hektarů a sotva třicítku zaměstnanců. Vágner ale měl v hlavě jinou představu, kterou údajně odkoukal od jedné nejmenované západoněmecké zoologické zahrady – skutečné safari.

„S cílem odlišit se od jiných českých i evropských zoo prosadil specializaci na Afriku a soustředil se na to, aby zvířata v lidské péči co nejvíce prosperovala – zvětšoval výběhy, klece nahrazoval příkopy, nechal vystavět moderně řešené pavilony. Jeho největším snem bylo však vybudovat safari podobné těm, které znával ze svých návštěv Afriky,“ uvádí Safari Park Dvůr Králové.

• Související: Návrat koní Převalského do země svých předků pokračuje. Do Kazachstánu odletělo dalších sedm zvířat

Současně si uvědomoval, že zvířata v africké divočině začínají být ve stále větším ohrožení, a věřil, že jedním ze způsobů, jak jim pomoci, je dostat zástupce vybraných druhů do lidské péče. A jakmile to situace dovolí, vracet jejich potomky zpět do přírody.

Z legendárních expedic do Afriky se mu podařilo přivézt necelé dva tisíce zvířat, která nejen ve Dvoře Králové dala základ velmi cenným chovům. „Africké expedice Josefa Vágnera na přelomu 60. a 70. let ohromily celý svět. Uskutečnil jich v letech 1967 až 1976 sedm velkých a dvě malé,“ připomíná Safari Park.

V 56 loveckých táborech odchytal více než tři tisíce zvířat, do východních Čech jich ale putovalo o zhruba tisícovku méně. Transporty zajímaly odborníky i veřejnost, protože do té doby se nikomu nepodařilo něco podobného zrealizovat. Počáteční obavy, že mnoho zvířat při přepravě po moři uhyne, se nepotvrdily,“ konstatuje královédvorská zahrada.

Pro přesun se snažil vybírat silné jedince, u nichž byl přesvědčen, že cestu dlouhou tisíce kilometrů a aklimatizaci ve zcela novém prostředí mohou zvládnout. Josef Vágner se tak stal uznávaným odborníkem na odchyt a transport velkých afrických zvířat.

Někdy se stavělo i načerno

Snadné to ale rozhodně nebylo. „Mnohé přípravy ve Dvoře Králové zpočátku začínaly až ve chvíli, kdy Josef Vágner poslal zprávu, že zvířata jsou na cestě. Stále totiž panovala nedůvěra, zda se mu jeho záměr podaří uskutečnit,“ napsala před časem časopis Svět myslivosti.

Jenže v Československu se tehdy „hospodařilo“ socialisticky. Každá stavba musela být dlouho dopředu naplánována, krajský úřad na ni musel přislíbit peníze a dodavatel musel mít volné kapacity, aby se vůbec mohlo začít stavět. Když se podařilo splnit všechny tyto podmínky, zdaleka to ještě neznamenalo, že stavba bude hotova včas a v potřebné kvalitě.

Po první úspěšné expedici v roce 1969 se Vágnerovým nejsilnějším spojencem stal tehdejší Východočeský krajský národní výbor. To, co se řediteli dvorské zoo podařilo, bylo tak mimořádné, že si mohl dovolit chovat se mimořádně i při rozšiřování zahrady.

„Muselo se stavět velice rychle a třeba i načerno. Manžel to projednal s tehdejším krajským národním výborem. Každé kulturní zařízení mělo podle plánu nějaký příděl peněz na investiční výstavbu, ale často se už předem vědělo, že třeba některá galerie přidělenou částku neprostaví, zatímco Vágner ano. Ve Dvoře se tedy stavělo, a když se dělalo roční vyúčtování, neprostavěné peníze se převedly na zoologickou zahradu,“ vzpomínala později manželka Zdena.

Jeho sen se stal skutečností v roce 1989, kdy se dvorské safari poprvé otevřelo návštěvníkům. O 25 let později bylo na jeho počest přejmenováno na Africké safari Josefa Vágnera, v roce 2016 bylo prohlášeno kulturní památkou.

Vrátilo se více než sto zvířat

Po 36 letech a 25 letech po Vágnerově smrti (zemřel v květnu 2000) se jeho práce dočkala dalšího uznání, když mu prezident Petr Pavel u příležitosti státního svátku 28. října udělil prezident Petr Pavel in memoriam Medaili za zásluhy o stát v oblasti životního prostředí.

„Je prima, když se dočkají uznání lidé, kteří nejen hezky mluví, ale je za nimi také pořádný kus práce,“ řekl Obnovitelně.cz bezprostředně po ceremoniálu na Pražském hradě Přemysl Rabas, současný ředitel královédvorského parku, který se slavnostní akce coby senátor také zúčastnil. Ocenění ve Vladislavském sálu převzala Vágnerova dcera Lenka.

• Související: Záchrana na poslední chvíli. Vědci dosáhli průlomu v umělém oplodnění vyhynulých nosorožců

O jejím otci hovoří Zoo Park stále jako o nejvýznamnějším řediteli zahrady. „Z druhů, které Josef Vágner z Afriky dovezl, se v Zoo Dvůr Králové, narodilo již více než 5,2 tisíce zvířat, jejichž potomci představují významnou genofondovou základnu svých druhů v celosvětovém měřítku,“ konstatuje zahrada.

Zoo pokračuje ve Vágnerově odkazu, stále je vyhlášená svými unikátními odchovy afrických zvířat, především kopytníků. „A sen Josefa Vágnera se naplnil i jinak, zoologická zahrada vrací zvířata zpět do Afriky a pomáhá tak k zachování ohrožených druhů,“ konstatuje zoo. Do Afriky se už převezlo více než sto zvířat, například nosorožce.

Úvodní foto: Safari Park Dvůr Králové