Česko stále nezálohuje plasty. Zůstáváme skoro poslední z Evropy

V recyklaci a zpracování odpadu zůstává Česko za všemi svými sousedy. Nově totiž zálohuje už i Polsko, které spustilo začátkem října zálohový systém pro PET lahve a plechovky, navázalo tak na Rakousko, které ke stejnému řešení přistoupilo již letos v lednu. Slovensko, které zálohuje od roku 2022, pokračuje v posledních letech ve vysoké úspěšnosti sběru, zatímco Německo, které se stalo jedním z regionálních průkopníků zálohování, dosahuje dlouhodobě míry sběru až 98 procent.

• Psali jsme: Třídit odpad neznamená recyklovat. Ze žlutých kontejnerů se znovu využije jen čtvrtina plastů

Česká republika tak aktuálně zůstává poslední zemí střední Evropy, kde tento systém doposud zavedený nebyl. Zálohový systém představuje důležitý krok pro výrazné zvýšení sběru a recyklace nápojových obalů a s tím spojené snížení množství pohozeného odpadu v přírodě. Při správném nastavení nabízí současně pohodlí běžným zákazníkům i efektivitu pro výrobce, prodejce a distributory.

7 až 9 milionů obalů denně

Polský zálohový systém je v mnoha ohledech podobný modelům z dalších evropských zemí. Kromě PET lahví do objemu 3 litrů a plechovek do 1 litru, bude od příštího roku také zahrnovat skleněné lahve do objemu 1,5 litru, které byly dosud zálohované pouze u piva. Systém v Polsku je decentralizovaný, což umožňuje existenci více společností, konkrétně 7 operátorů, které zajišťují sběr, vypořádání záloh nebo logistiku. V letošním roce bude na polský trh uvedeno přibližně 11,5 miliardy jednorázových obalů a více než 4 miliardy vratných skleněných lahví.

„S plánovaným objemem více než 15 miliard nápojových obalů se Polsko stane druhým největším zálohovým systémem v Evropě. I přes komplexnější a složitější nastavení systému v podobě více operátorů, je možné očekávat, že polský systém poskytne více než 38 tisíc sběrných míst a do 3 let od spuštění bude schopný shromažďovat více než 90 procent zálohovaných obalů. Tímto krokem Polsko významně přispěje k větší cirkularitě nápojových obalů a udržitelnější budoucnosti,“ říká Anna Sapota, vicepresidentka Public Affairs pro východní a severní Evropu společnosti TOMRA.

• Psali jsme: Jak minimalizovat odpadky i poplatky? Stačilo nabídnout možnost sběru kuchyňských zbytků

K zemím, které se v letošním roce zapojili do zálohového systému patří vedle Polska také Rakousko, které systém záloh spustilo 1. ledna 2025. Již po prvním půlroce fungování rakouský systém denně sbíral 7 až 9 miliónů obalů čímž dosáhl za toto období celkového sběru více než 357 milionů obalů. K tomuto číslu dopomohla především vysoká míra automatizace, kdy 98 procent všech obalů bylo odevzdáno prostřednictvím automatických zálohomatů.

Další z našich sousedních zemí, Slovensko, zavedlo zálohový systém už v roce 2022. Systém se ukázal jako jeden z doposud nejúspěšnějších tamních projektů v oblasti nakládání s odpady. V roce 2024 činila míra návratnosti zálohovaných nápojových obalů přibližně 90 procent. V témže roce bylo na slovenský trh uvedeno zhruba 1,27 miliardy zálohovaných obalů, přičemž více než 1,14 miliardy z nich se vrátilo zpět do systému. V letošním roce se systém zaměřuje především na udržení vysoké míry návratnosti obalů, rozvoj vzdělávacích aktivit pro děti a mládež a podporu veřejně prospěšných projektů.

Zaostalé Česko

Historickým průkopníkem zálohového systému v regionu střední Evropy se stalo Německo, které systém zavedlo už v roce 2003. Po více než dvaceti letech provozu jde o nejrozsáhlejší a nejefektivnější systém svého druhu na světě. Díky vysoké hodnotě zálohy a husté síti výkupních míst dosahuje až 98procentní míry návratnosti jednorázových nápojových obalů.

V Česku nebylo zavedené zálohování PET lahví a plechovek, protože nedošlo ke schválení novely zákona o obalech, která by tento systém zavedla. Poslanecká sněmovna PČR nestačila systém odsouhlasit do podzimních voleb. Projekt narazil na značné množství připomínek, v meziresortním připomínkovém řízení byla podáno více než 700 připomínek, což výrazně zpomalilo celý proces. I proto, že Česko stále neplní cíle EU v oblasti recyklace plastů, a za loňský rok zaplatilo Unii částku ve výši 2,5 miliardy korun jako „pokutu“ za recyklační nedostatečnost.

• Tip: Plechovka za tři koruny. Zálohování by lidé přijali

Zavedením zálohového systému na plechovky a PET lahve by v Česku přispělo k výrazně vyšší míře sběru a recyklace těchto obalů a očištění veřejného prostoru od volně pohozených obalů. K zásadnímu snížení litteringu zálohovaných obalů došlo například u našich sousedů na Slovensku, kdy ještě před zavedením systému v roce 2021 tvořily plechovky a PET lahve dohromady více jak 21 procent z celkového objemu pohozeného odpadu, zatímco v roce 2024, 2 roky po zavedení zálohového systému se již jednalo jen o 4 procent .

Ačkoliv systém sběru PET lahví v České republice dosahuje relativně stabilních výsledků, stále nesplňuje evropské legislativní cíle. U hliníkových plechovek ve sběru a recyklaci výrazně zaostáváme, přičemž v současnosti chybí akční plán, jak to v krátkodobém horizontu výrazně navýšit.

Úvodní foto: Unsplash