Biometan není řešením pro všechny. Část bioplynových stanic by mohla zaniknout

Současný tlak na rychlý rozvoj biometanu může mít vedlejší efekt, který se zatím příliš neřeší a to, že část bioplynových stanic by mohla skončit. Šest významných zemědělských a energetických organizací proto vyzývá stát, aby podporu nastavoval vyváženě a neupřednostňoval pouze výrobu biometanu na úkor výroby elektřiny a tepla. Podepsali proto Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu.

„Máme spočítáno že změna bioplynové stanice na biometanovou technologii dává smysl u provozu nad 700 kilowattů výkonu, u menších bioplynek to nedává ekonomický smysl,“ vysvětluje Lukáš Dobeš, předseda sdružení COGEN Czech. Přeměna by se tedy mohla týkat zhruba poloviny aktuálně existujících bioplynových stanic. Pro ty zbylé je pak důležité, aby ponechání stávajícího stavu nevedlo spíše k uzavírání jednotlivých provozů.

Mezi signatáři výzvy jsou sdružení CZ Biom, Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR, Komora OZE, Svaz moderní energetiky a sdružení COGEN Czech. Organizace zastupující podstatnou část zemědělců a energetického sektoru sice vítají rozvoj výroby biometanu jako zásadního paliva pro zvýšení české energetické soběstačnosti a bezpečnosti, ale zároveň upozorňují, že by Česko mělo hledat vyvážený model rozvoje, který zohlední i ostatní funkce bioplynových stanic.

• Tip: Dekarbonizaci nebrzdí technologie ani peníze. Největší problém je jinde

„Každý kilowatt obnovitelných zdrojů nám umožňuje zbavit se závislosti na fosilních palivech,“ vysvětluje důležitost pestrého energetického mixu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „V případě bioplynových a biometanových stanic je výhodou, že jsou také navázané na lokální eknomiku a vynaložené prostředky v daném místě zůstanou,“ dodává.

Zásadní zůstávají podle zástupců organizací dva body:

• Transformace na biometan: Přibližně polovina sektoru by měla přejít na výrobu biometanu tam, kde to dává logistický smysl, a pomoci tak snížit závislost na dovozu zemního plynu.

• Zachování kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET): Druhá polovina stanic musí i nadále vyrábět elektřinu a teplo, které tvoří základ lokální energetické stability a rozvodné sítě.

Bioplynové stanice (BPS) kromě výroby lokální elektřiny a tepla také pomáhají na venkově udržovat ekonomickou aktivitu, snižují emise metanu a čpavku, a dokonce v podobě „zelených baterií“ pomáhají vyrovnávat elektrizační soustavu. Transformace na výrobu biometanu obvykle znamená, že se část těchto funkcí omezí a z venkova zmizí dostupná energie v podobě elektřiny a tepla vytvářející rozvojové lokální prostředí. Signatáři proto žádají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, aby legislativa zohledňovala multifunkčnost těchto decentralizovaných zdrojů.

„Bioplynové stanice jsou multifunkčními uzly, které v sobě spojují roli elektrárny, teplárny a ekologického zařízení pro zpracování odpadů. Naším cílem je, aby bioplynky fungovaly co nejefektivněji. Upřednostňování pouze výroby biometanu může paradoxně vést k tomu, že provozovatelé některých BPS budou zbytečně konvertovat anebo budou nuceni ukončit provoz. Česko nejen že přijde o cennou infrastrukturu, ale cíl výroby biometanu stejně nesplní,“ říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.

Životnost bioplynových stanic je zhruba dvacetiletá, stejně jako podpora, s postupnou modernizaci nebo obměnou například motoru nebo jiných částí pak mohou stejně jako jiné provozy fungovat výrazně déle. „Zákon umožňuje modernizaci, kdy se po 20 letech vymění či opraví generální prvky, a stát stanici prodlouží podporu ještě o 15 let,“ dodává Habart.

Podle Jaroslava Šebka, předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR, sedláci fungují dlouhodobě udržitelné a nedává jim smysl opustit kapacity, které postavili a které jsou technicky stále ještě funkční. „Bioplynové stanice mají svůj přínos pro energetickou bezpečnost této země. Farmám a často i bezprostřednímu okolí přinášejí cenově dostupnou a udržitelnou energii. Snižují také například emise amoniaku a metanu v podnicích,“ vysvětluje.

Desítky zájemců o drobné stanice

Mezi členy Asociace soukromého zemědělství ČR jsou podle Šebka desítky zájemců, kteří by si malou bioplynku o velikostech kolem 0,2 až 1,0 megawattů díky těmto přínosům postavili. „Je však důležité, aby energetická politika státu byla předvídatelná a aby se investorům zásadní dohodnuté podmínky neměnily, jinak se ztrácí motivace pouštět se do těchto poměrně náročných projektů,“ dodává k problematice Šebek.

„Flexibilita bude klíčovou podmínkou úspěchu moderní energetiky – a bioplyn, respektive biometan v ní má nezastupitelnou roli, a to pro výrobu elektřiny a tepla i využití v dopravě. Není to jen náhrada zemního plynu, ale nástroj, který pomáhá efektivně využít potenciál obnovitelných zdrojů. Ve spojení s fotovoltaikou, větrnými elektrárnami a dalšími domácími obnovitelnými zdroji zvyšuje naši energetickou nezávislost a efektivně umožňuje energii řídit, ukládat a dodat ve chvíli, kdy ji potřebujeme. Právě tyto synergie dělají z biometanu a bioplynu důležitou součást stabilního a funkčního energetického mixu,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

„Bioplynových a biometanových stanic si ceníme jako zdroje šetrných organických hnojiv a energie pro rozvoj venkova, lokální výrobu a zpracování potravin. Stát by měl provozovatelům umožnit zhodnocovat surový bioplyn na elektřinu a teplo přímo v místě výroby a nenabízet zemědělcům jen výrobu biometanu pro velké elektrárny. Potřebujeme diverzitu energetického využití bioplynu, obdobnou té, kterou se stát snaží vytvořit v potravinářství podporou lokálních potravin, “ dodává Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

„Česká republika každoročně posílá do zahraničí stovky miliardy korun za nákup fosilních paliv. Bioplynové stanice, které vyrábějí lokální elektřinu a teplo, pomáhají tyto výdaje snižovat a udržet peníze tam, kde chybí aktuálně nejvíc, tedy na českém venkově. Biometan pak pomáhá snižovat množství importovaného zemního plynu a posiluje naši energetickou suverenitu. Aby sektor mohl ve stále větší míře plnit tyto role, potřebuje předvídatelné a stabilní investiční prostředí. Vydělají na tom spotřebitelé, investoři i stát,” upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

V České republice aktuálně funguje 539 bioplynových stanic a 13 stanic na výrobu biometanu. Stát má za cíl produkovat v roce 2030 skoro 500 milionů kubíků biometanu, vloni ale produkce dosahovala 17 milionů kubíků.

Úvodní foto: Unsplash