Týden v OZE: Ceny elektřiny padají do záporných čísel a jádro je opět ve hře

Začátek dubna v energetice ukazuje, jak rychle se mění poměry na trhu: rekordní výroba ze solárů v Česku i silná velikonoční produkce v Evropě srazily ceny elektřiny hluboko do záporu, zatímco geopolitické napětí znovu otevřelo debatu o dalším směřování energetiky. Vedle rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, který potvrzují mimo jiné portugalská data, britský solární megaprojekt i chystaná větrná investice v Severní Makedonii, se do popředí vrací také otázka role jádra v Evropě a Asii. Přehled hlavních zpráv tak spojuje tři témata: tlak na nové výrobní kapacity, výraznou cenovou volatilitu na trzích a rostoucí důraz na energetickou bezpečnost.

Březnový rekord ve fotovoltaice

Rychle rostoucí výroba elektřiny ze solárních elektráren v Česku v březnu výrazně rozhýbala ceny na denním trhu, které často klesaly k nule nebo i do záporných hodnot. Spotřeba elektřiny přitom zůstala kvůli teplému počasí zhruba na úrovni 5,6 TWh, takže vyšší výroba z fotovoltaiky ještě více zvýraznila tlak na cenové výkyvy.

Evropu zaplavila levná elektřina

Během Velikonoc zažily evropské spotové trhy prudký propad cen elektřiny, protože se nízká sváteční poptávka potkala s vysokou výrobou ze solárních a větrných elektráren. Nejvýraznější poklesy se objevily kolem poledne, kdy fotovoltaiky vyrábějí nejvíce, v Německu cena krátce spadla až na zhruba minus 147 eur za MWh a v Maďarsku téměř k minus 200 eurům za MWh.

Krize urychlí rozvoj OZE

Podle šéfa Mezinárodní agentury pro energii Fatiha Birola může válka na Blízkém východě během několika měsíců urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů, protože solární a větrné elektrárny lze nasazovat rychleji než většinu klasických zdrojů. Současná krize podle něj změní globální energetickou mapu podobně jako předchozí ropné šoky, přičemž vedle OZE posílí i jádro a elektromobilita. Pro Evropu je to další argument pro rychlejší investice do domácích čistých zdrojů, které snižují závislost na dovozu fosilních paliv a tlumí cenové výkyvy.

Makedonie chystá větrný megaprojekt

Společnost Alcazar zahájila veřejnou konzultaci k větrnému parku Štip v Severní Makedonii o plánovaném výkonu až 396 MW, který má být největším projektem obnovitelné energetiky v zemi. Po dokončení by měl projekt téměř zpětinásobit instalovaný větrný výkon Severní Makedonie a dodávat čistou elektřinu pro více než 100 tisíc domácností. Pro region západního Balkánu jde o výrazný signál, že i mimo hlavní trhy EU se rozbíhají velké investice do OZE a související přenosové infrastruktury.

Evropa znovu řeší jádro

Nový růst cen plynu a obavy o energetickou bezpečnost znovu otevřely v Evropě debatu, zda má jádro hrát větší roli vedle obnovitelných zdrojů. Ursula von der Leyen označila dřívější ústup od jádra za strategickou chybu a připomněla, že podíl jaderné energie na výrobě elektřiny v Evropě klesl zhruba z jedné třetiny v roce 1990 na asi 15 procent.

Tchaj-wan vrací do hry jádro

Tchajwanská státní společnost Taipower předložila regulačnímu úřadu plán na znovuspuštění třetí jaderné elektrárny, která má projít formálním bezpečnostním přezkumem a navazujícími údržbovými pracemi podle zákona. Samotná bezpečnostní kontrola má trvat přibližně 18 až 24 měsíců a pokud proces projde bez větších komplikací, elektrárna by mohla znovu vyrábět nejdříve v roce 2028. Pro energetickou transformaci je to důležitý signál: Tchaj-wan vedle rozvoje obnovitelných zdrojů znovu posiluje i roli jádra kvůli rostoucí spotřebě a potřebě stabilních dodávek elektřiny.

Portugalsko táhne čistá energie

Obnovitelné zdroje pokryly v Portugalsku v prvním čtvrtletí zhruba 80 procent spotřeby elektřiny, především díky silné výrobě z vody a větru. Země tak potvrdila svou pozici mezi evropskými lídry v čisté energetice a navázala na velmi silný začátek roku, kdy už v lednu podíl OZE přesáhl 80 procent.

Británie schválila rekordní soláry

Britská vláda schválila projekt Springwell Solar o výkonu 800 MW, který se má stát největší solární elektrárnou ve Spojeném království. Elektrárna v Lincolnshire má po spuštění zásobovat více než 180 tisíc domácností ročně a patří mezi největší čistě energetické projekty schválené vládou v posledních měsících.

Co dalšího se událo?

• Norsko teď jádro nechce: vládní komise doporučila, aby země zatím nerozjížděla přípravy na výrobu elektřiny z jádra, protože má dostatek vodní energie a levnější alternativy.
• EDF sází na elektřinu: francouzská skupina vyčlenila 240 milionů eur na podporu tepelných čerpadel, elektrických nákladních vozidel a nových průmyslových projektů s vyšší spotřebou elektřiny.
• USA čeká další rekord: podle EIA spotřeba elektřiny ve Spojených státech poroste i v letech 2026 a 2027, mimo jiné kvůli rychlému rozvoji AI.
• Nizozemsko přidá další gigawatt: vláda letos otevře druhý tendr na offshore větrný park o výkonu 1 GW, takže letošní aukce na moři dosáhne celkem 2 GW.
• Německo drží tempo větru: objem aukce pro pevninské větrné elektrárny zůstane na 2,5 GW, přičemž zájem trhu je podle dostupných dat dál velmi silný.

Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: 5R-MFT, CC BY-SA 4.0