Zisky z drahých paliv rostou. Jen v Česku by stačily na 17 větrných elektráren měsíčně
Ropné společnosti bohatnou na válce v Íránu každý den 81 milionů eur. V Česku je to denně 63 milionů korun, což odpovídá nákladům na zhruba polovinu větrné elektrárny.
Kristýna Walterová
7. 4. 2026
Ropné společnosti v EU vydělávají od začátku války v Íránu na prudce rostoucích cenách paliv každý den navíc o 81,4 milionu eur, což představuje přibližně 2,5 miliardy eur dodatečných zisků jen za březen. V České republice je to denně 63,7 milionu korun. Jen za to by se u nás mohlo postavit zhruba půl větrné elektrárny denně.
Vyplývá to z nové studie Excess Oil Profits in Times of War, kterou pro ropné společnosti vypracoval energetický expert Steffen Bukolda. Ta se ovšem zabývala jen dodatečnými zisky z pohonných hmot, nikoli například z plynu a energií jako takových, kde se dodatečné zisky dají rovněž očekávat. Ve výsledku tak dodatečné zisky budou ještě výrazně vyšší.
Studie, která zároveň rozebírá údaje o ziscích v jednotlivých zemích, navíc ukazuje, že ceny na čerpacích stanicích vzrostly mnohem více než samotné ceny ropy. To naznačuje výrazný nárůst zisků v celém odvětví fosilních paliv, zatímco miliony lidí mají potíže platit účty za energie. To se zvlášť silně týká i České republiky, kde výrazným způsobem narostly marže u nafty.
Greenpeace vyzývá vlády států EU k zavedení trvalé dodatečné daně ze zisků ropných a plynárenských společností. Výnosy by měly být použity na snížení účtů, urychlení energetické nezávislosti Evropy prostřednictvím obnovitelných zdrojů a úspor energie a na podporu komunit zasažených klimatickou krizí v Evropě i ve světě.
Ariadna Rodrigo, politická kampanierka Greenpeace EU vysvětluje, že zatímco lidé na Blízkém východě umírají a miliony Evropanů se potýkají s prudkým růstem cen paliv, vlády nechávají ropné společnosti plnit si kapsy. Apeluje, aby státy neprodleně zavedly vyšší daně ze všech zisků z fosilních paliv a použily tyto prostředky na snížení účtů za energie, rozvoj levných, bezpečných a domácích obnovitelných zdrojů a podporu komunit zasažených klimatickým rozvratem.
„Při současné úrovni mimořádných zisků by vlády mohly každý měsíc zajistit přibližně 60 milionů bezplatných jízdenek na veřejnou dopravu, nebo poskytnout všem 40 milionům lidí v EU, kteří mají potíže s placením energií, 60 eur měsíčně na snížení nákladů domácností,“ dodává Rodrigo.
Nejvyšší celkové mimořádné zisky z pohonných hmot v EU byly zaznamenány v Německu (23,8 milionu eur denně. Česká republika je s denními mimořádnými zisky ve výši 2,6 milionu eur (63,7 milionu korun) na 9. místě z 27 států EU. Tyto mimořádné zisky jsou srovnatelné se Švédskem (2,8 milionu eur), Belgií (2,3 milionu eur denně) a Portugalskem (2,2 milionu eur).
Nárůst marží byl na litr nafty nejvyšší v Nizozemsku, Švédsku, Dánsku a Rakousku, zatímco u benzinu v Německu, Rakousku, Španělsku a Dánsku. Studie dospěla k závěru, že navýšení marží bylo vyšší v zemích s vyšší kupní silou. Naopak v některých menších zemích s nižší kupní silou, zejména ve střední a východní Evropě, jako je Slovensko a Slovinsko, marže dokonce klesaly. V Česku sice nebyl žádný nárůst marží u benzinu, ale vysoký u nafty (0,173 €). Pro srovnání nevyšší marže na naftu ve střední a východní Evropě má Polsko (0,182 €).
Zhruba 17 větrníků měsíčně
Pro představu rozsahu těchto částek: podle údajů Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) dosahovaly v roce 2024 průměrné investiční náklady na pevninské větrné elektrárny přibližně 1 041 dolarů na kilowatt instalovaného výkonu, což odpovídá zhruba 24 milionům korun na jeden megawatt. Podle společnosti ČEZ, která v datech vychází více z českých reálií, kdy jsou větrné parky malé a započítává do částky i nutnou úpravu pozemních sítí a připojení, jeden megawatt vychází zhruba na 37,5 milionů korun.
Typická moderní větrná turbína o výkonu kolem 3 megawattů tak může vycházet přibližně na 70 až 110 milionů korun. Jen z mimořádných zisků ropných společností v České republice, které nyní dosahují zhruba 63,7 milionu korun denně, by tak bylo možné každý měsíc pořídit přibližně 17 větrných elektráren měsíčně, a to při tom horším odhadu.
V celoevropském měřítku jsou přitom částky ropných společností ještě výraznější. Dodatečné zisky ve výši zhruba 2,5 miliardy eur za jediný měsíc by odpovídaly investici do tisíců megawattů nového větrného výkonu. Takový objem prostředků by mohl významně urychlit rozvoj domácích obnovitelných zdrojů a snížit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv.
„Zveřejněná studie ukazuje, že jsme opět v situaci, kdy fosilní společnosti každý den inkasují vysoké mimořádné zisky stejně jako v době nedávné energetické krizi, kdežto běžní lidé jsou pod tlakem vysokých účtů za energie a pohonné hmoty. V této době je nutné usilovat o trvalé zdanění nadměrných zisků energetických společností, na kterém by se mohlo vybrat o to více, když nastane krize a společnosti mají ještě vyšší zisky,” komentuje Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.
Studie podle něj rovněž ukázala, že v Česku korporace vydělávají na současné krizi i prostřednictvím vysokého navýšení marží u nafty, které je na úrovni zemí s vyšší kupní silou a je výrazně vyšší než u jiných zemí v našem regionu.
Zveřejnění studie přichází jen týden poté, co Greenpeace ČR upozornilo na problematiku zdanění nadměrných zisků zveřejněním studii „Daň z nadměrných zisků znečišťovatelů: nevyužitý potenciál“. Ta ukázala, že energetické firmy v EU v nedávné energetické krizi v letech 2022–2023 dosáhly nadměrných zisků více než 223 mld. eur, na jejich zdanění však státy vybraly jen zhruba třetinu možných příjmů. Studie rovněž poukázala na to, že pokud by energetické firmy a fosilní společnosti odváděly daň z nadměrných zisků nad běžnou úroveň, mohla by Česká republika získávat stabilní příjmy v řádu desítek miliard korun ročně.
Úvodní foto: Freepik