
Před škůdci chrání vosičky a zbytky vytápí budovy. Nahlédli jsme do výroby SONNENTORu
Z bývalého zemědělského družstva na jižní Moravě vyrostl podnik, který každoročně zpracuje přibližně 300 tun bylin a dalších surovin.

Ondřej Hudec
14. 11. 2026
Na první pohled by člověk jen těžko hádal, že se v areálu společnosti SONNENTOR v jihomoravských Čejkovicích ještě před několika desetiletími nacházel kravín. Dnes tu místo hospodářských zvířat najdeme moderní výrobní haly, návštěvnické centrum a technologie využívající obnovitelné zdroje energie. A především se zde vyrábějí čaje a koření, které putují k zákazníkům nejen v České republice, ale také do zahraničí.
„Dříve to tady vonělo kravami, dneska tady voníme my,“ poznamenává s úsměvem vedoucí marketingu společnosti Kamila Šťastná, která nás výrobním areálem provází. A nutno uznat, že výrazná vůně bylin je zde všudypřítomná.
Právě využití původního zemědělského areálu dobře vystihuje filozofii firmy, jejíž česká historie sahá do roku 1992. Namísto stavby na zelené louce se rozhodla obnovit nevyužívaný areál bývalého jednotného zemědělského družstva. Postupně zde vyrostlo zázemí podniku, který dnes zaměstnává přibližně 180 lidí.
Ačkoliv je SONNENTOR známý především barevnými krabičkami čajů a koření, samotná prohlídková trasa působí poněkud odlišně. Převládají zde tlumené barvy, přírodní materiály a dřevo. Některé použité prvky dostaly druhý život – například část dřevěného vybavení pochází ze staré stodoly.
„Snažíme se znovu vdechovat život věcem, které už někde sloužily,“ vysvětluje Šťastná.
Třicet vrtů pod budovou a elektřina ze slunce
Jednou z prvních zastávek prohlídky je technické zázemí, kterému ve firmě říkají zelené srdce budovy. Za tímto označením se skrývá soustava technologií zajišťujících vytápění a chlazení.
Pod budovou se nachází třicet geotermálních vrtů sahajících do hloubky přibližně sta metrů. Jsou napojeny na dvě tepelná čerpadla, která využívají teplo ze země a umožňují budovu podle potřeby vytápět nebo chladit.
Tím však využívání obnovitelných zdrojů nekončí. Na střechách jsou instalovány fotovoltaické panely a když vyrobená elektřina nestačí, nakupují zelenou energii se zárukami původu z obnovitelných zdrojů.
Podle Šťastné činí současná míra energetické soběstačnosti přibližně 23 procent. Během následujících dvou let by ji firma chtěla zvýšit na 30 procent. „Není to úplně jednoduchá cesta, ale víme, proč po ní jdeme,“ říká.
Budova je podle společnosti postavena v pasivním standardu. Důležitou součástí jejího provozu je také hospodaření s vodou. Pod objektem se nacházejí dvě velké nádrže na dešťovou vodu o celkovém objemu 230 metrů krychlových. Zachycená voda slouží například k zalévání zeleně nebo ke splachování toalet. Šťastná rovněž zdůrazňuje, že stavba vznikla bez investičních dotací.
Při pohledu na moderní technologie by se mohlo zdát, že energetika je pro výrobce čajů jen doplňkovým tématem. Ve skutečnosti však představuje důležitou součást jeho fungování. Výroba, skladování, větrání i provoz budov vyžadují značné množství energie a její spotřeba se promítá do celkových nákladů firmy.
Z polí přijíždějí stovky tun bylin
SONNENTOR nemá v Čejkovicích vlastní rozsáhlá pole, na kterých by pěstoval veškeré potřebné byliny. Spoléhá především na síť smluvních ekologických pěstitelů.
V České republice spolupracuje s necelou třicítkou pěstitelů. Ti dodávají například mátu, meduňku, šalvěj nebo měsíček lékařský. Další suroviny pocházejí z Rakouska, Rumunska, Řecka a jiných evropských zemí. U exotických druhů, jako jsou pepř, vanilka nebo citronová tráva, firma využívá dodavatelů z dalších částí světa.
Ročně se v Čejkovicích zpracuje přibližně 300 tun surovin, přičemž česká produkce podle Šťastné představuje zhruba 30 tun. U jednotlivých bylin se ale množství výrazně mění podle průběhu počasí a úspěšnosti sklizně.
Právě klimatická změna začíná být pro ekologické pěstitele stále větší komplikací. „U květových bylin je to velký problém. Třeba měsíček lékařský míval velké květy, dnes jsou často mnohem menší,“ popisuje Šťastná.
Zatímco některé listové byliny mohou během sezóny poskytnout dvě nebo tři sklizně, květové rostliny bývají na průběh počasí citlivější. Část sklizně navíc stále vyžaduje ruční práci.
Firma proto s pěstiteli řeší možnosti lepšího zadržování vody v krajině, ochrany polí před větrem i přizpůsobování pěstování novým klimatickým podmínkám.
Problémem ovšem nejsou jen teploty a sucho. Podle Šťastné mohou ekologické pěstitele ohrozit také pesticidy, které vítr zanese z okolních konvenčně obhospodařovaných polí. SONNENTOR proto kontroluje suroviny i nad rámec samotné ekologické certifikace. Pokud se objeví nepřípustná kontaminace, firma takovou surovinu do své biovýroby nezařadí.
Od celé rostliny po hotovou čajovou směs
V samotné výrobě už se dostáváme už se dostáváme k tomu, jak se jednotlivé suroviny zpracovávají a jak se čaje vyrábí. Cesta sušených bylin k hotovému čaji není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Rostliny je potřeba nařezat na požadovanou velikost, zbavit nadměrného množství prachu a dalších nežádoucích příměsí a následně připravit do konkrétních směsí.
Za prosklenou částí prohlídkové trasy lze sledovat jednotlivá výrobní zařízení. Jedním z nich je řezačka, která upravuje sušené byliny na menší části. Následuje odprášení a třídění pomocí soustavy sít.
Hrubší části rostlin se oddělují od jemnějších a na konci procesu zůstává také bylinkový prach. Právě ten by se na první pohled mohl jevit jako bezcenný odpad. SONNENTOR pro něj ale našel další využití.
Prach a další vhodné zbytky z výroby se lisují do palivových pelet, které následně slouží k vytápění části areálu. „Snažíme se u každé věci přemýšlet, jestli by ještě nemohla něčemu posloužit. Protože nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne,“ vysvětluje.
Zatímco novější budovu vytápějí tepelná čerpadla napojená na geotermální vrty, ve vedlejší části areálu se takto energeticky využívají i zbytky surovin z výroby.
Příklad dobře ukazuje, jak může potravinářský podnik propojit zpracování odpadu s vlastní energetikou.
Po nařezání a vytřídění se byliny dostávají do míchacího zařízení, kde vznikají konkrétní receptury. Ty mohou obsahovat několik různých rostlin nebo koření v přesně stanovených poměrech.
Podle Šťastné má společnost v nabídce téměř šest set produktů. Takto široký sortiment přitom představuje značnou organizační náročnost a firma do budoucna zvažuje jeho zjednodušení.
Proti molům nasazují miniaturní vosičky
Jedním z nejzajímavějších momentů celé prohlídky je vysvětlení, jak SONNENTOR chrání své zásoby před škůdci.
Sušené byliny jsou totiž atraktivní nejen pro zákazníky, ale také pro potravinové moly a další hmyz. V běžném potravinářství lze za určitých podmínek využívat chemické prostředky proti škůdcům. Výrobce biopotravin však musí dodržovat přísnější omezení a SONNENTOR se snaží využívat šetrné a bezpečné prostředky, jakými jsou například feromonové lepící pásky. především nechemické metody.
Sklady jsou proto uzavřené a jejich vnitřní podmínky se pečlivě kontrolují. Pro ochranu surovin firma používá mimo jiné biologického pomocníka – drobnou parazitickou vosičku rodu Trichogramma.
Jde o hmyz velký přibližně jako zrnko máku, který vyhledává vajíčka některých škůdců a klade do nich vlastní vajíčka. Tím brání dalšímu vývoji škodlivého hmyzu.
„Je to taková malinká vosička, která vyhledá zárodek mola a naklade do něj vajíčka. Mol se pak nevylíhne,“ popisuje Šťastná.
Tato biologická metoda umožňuje omezovat výskyt škůdců bez klasického insekticidního postřiku prostoru.
Firma zároveň využívá další ochranná opatření, mezi která patří kontrola skladovacích prostor, mechanické pasti a monitoring přítomnosti škůdců.
Důležitá je i samotná velmi pečlivá prevence. Každá kontaminace může znamenat komplikace při zpracování, a proto se suroviny kontrolují před vstupem do výroby.
Čajový sáček jako malý strojírenský zázrak
Další zastávkou je linka na výrobu porcovaných čajů. Jednotlivé stroje pracují v rychlém rytmu a skládají dohromady všechny části výsledného výrobku. Vedle samotné čajové směsi je potřeba správně připravit filtrační papír, vytvořit sáček, připojit nitku a visačku a vše bezpečně zabalit.
Šťastná přirovnává pohyb výrobních strojů k orloji. „V krátkém časovém úseku musíte propojit spoustu elementů. Visačku, nitku, filtrační papír, správné naplnění směsí. Všechno musí přesně fungovat,“ vysvětluje.
Podle společnosti se její porcované čaje vyrábějí právě v českém závodě. Zajímavé je také vysvětlení rozdílu mezi sypanými a porcovanými čaji. Zatímco část zákazníků může mít pocit, že čajové sáčky obsahují pouze méně kvalitní zbytky, SONNENTOR tvrdí, že u obou forem používá suroviny stejné kvalitativní úrovně.
Důležitou roli hraje také ochrana aromatu. „Když si budete kupovat čaj, dbejte na to, aby byl v hermetickém přebalu,“ doporučuje Šťastná s tím, že bez vhodného obalu mohou byliny rychle ztrácet své aromatické vlastnosti.
Také u obalů se firma snaží snižovat ekologickou zátěž. Používá například papír s certifikací FSC a vodou ředitelné tiskové barvy.
Výrobní hala s denním světlem
Při prohlídce zaujme ještě jedna věc, která s čajem přímo nesouvisí: uspořádání pracovního prostředí.
Při plánování nové výrobní haly se podle Šťastné vedení společnosti rozhodlo, že zaměstnanci nemají trávit celou směnu pouze pod umělým osvětlením bez možnosti kontaktu s venkovním prostředím. Namísto jednoduché uzavřené průmyslové haly proto vzniklo také vnitřní atrium, které přivádí do budovy denní světlo.
„Chtěli jsme, aby každý člověk, který v SONNENTORu pracuje, měl přístup k dennímu světlu,“ vysvětluje. Atrium zároveň nabízí zaměstnancům možnost vyjít během přestávky na čerstvý vzduch. Podle Šťastné šlo o nákladnější stavební řešení, které však firma považovala za důležité z hlediska pracovního prostředí.
Ekologické principy se promítají také do dopravy. Přibližně polovinu firemního vozového parku podle společnosti již tvoří elektromobily.
Výroba, do které může nahlédnout každý
Čejkovický areál není pouze výrobním závodem. Postupně se stal také turistickým a vzdělávacím centrem, do kterého přijíždějí školy, rodiny i zástupci dalších podniků.
Současná exkurzní trasa byla otevřena v roce 2023 a umožňuje návštěvníkům sledovat jednotlivé fáze zpracování surovin prostřednictvím prosklených prostor a informačních panelů.
Tip: Česko podceňuje smrtící vedra. Nestačí před nimi jen varovat, upozorňuje vědec
Společnost nyní připravuje další rozšíření areálu. V nové části má vzniknout prodejna, kavárna s výhledem, terasa i další návštěvnické zázemí. Dokončení firma předpokládá na přelomu léta a podzimu roku 2027.
Jak během návštěvy opakovaně zaznívá, cílem nemá být pouze zvýšení prodeje čajů. SONNENTOR chce návštěvníkům také přibližovat ekologické zemědělství, původ potravin a možnosti šetrnější výroby.
Závěrem prohlídky tak zůstává především poznání, kolik různých rozhodnutí se skrývá za zdánlivě obyčejným výrobkem.
Úvodní foto: Ondřej Hudec