Nová zpráva: Degradující půdy by mohly každoročně uvolňovat více CO₂ než všechna auta na Zemi

Při současném tempu degradace by půda na celém světě mohla uvolňovat až 4,81 miliardy tun CO₂ ročně, uvádí nová zpráva How Soil Can Save the Paris Agreement, kterou dnes na klimatickém summitu COP31 zveřejnily Save Soil a mezinárodní iniciativa „4 per 1000“. To je více, než kolik emitují všechna auta a dodávky na Zemi, a přibližně 48-krát více než roční emise skleníkových plynů České republiky.

Půda obsahuje více uhlíku než atmosféra a veškerá rostlinná biomasa dohromady. Rostliny při fotosyntéze odebírají CO₂ ze vzduchu a část tohoto uhlíku se prostřednictvím jejich kořenů a organických zbytků ukládá do půdy. Zdravá půda funguje jako významný zásobník uhlíku.

Problém nastává, když se půda intenzivně orá a zpracovává, zůstává dlouhodobě nezakrytá nebo podléhá erozi. Při orbě dochází k narušování přirozené půdní struktury a obracení půdy, čímž se organická hmota dostává do většího kontaktu s kyslíkem. Půdní mikroorganismy ji následně rychleji rozkládají a uhlík v ní obsažený se uvolňuje zpět do atmosféry ve formě CO₂.

Přečtěte si: Proč ministerská komise vybrala za šéfa ekologické inspekce právě Pavla Straku? Motoristé mlží

Pro zemědělce to znamená nejen ztrátu uhlíku, ale také postupné zhoršování kvality půdy. Intenzivní zpracování může snižovat obsah organické hmoty, narušovat strukturu půdy a její schopnost zadržovat vodu. Půda pak hůře odolává suchu i přívalovým srážkám a může být náchylnější k erozi. Degradace tak nejen omezuje schopnost půdy ukládat uhlík, ale zároveň uvolňuje již uložený uhlík do atmosféry a ohrožuje dlouhodobou úrodnost zemědělské půdy.

Pro zemědělce však degradace půdy neznamená pouze ztrátu uhlíku. Půda postupně ztrácí schopnost zadržovat vodu a živiny, stává se náchylnější k erozi a hůře odolává obdobím sucha i přívalovým srážkám. To může vést k nižší a méně stabilní úrodě, vyšším nákladům na zavlažování a hnojiva a k větší nejistotě při plánování zemědělské produkce. Degradace půdy tak nejen omezuje její schopnost ukládat uhlík, ale zároveň uvolňuje již uložený uhlík do atmosféry a přímo ohrožuje dlouhodobou produktivitu zemědělské půdy.

Nová zpráva však ukazuje, že obnova degradované zemědělské půdy na celém světě pomocí „regenerativních“ zemědělských postupů by mohla zajistit až 27 % snížení emisí potřebného k udržení oteplování pod 2 °C, a to tím, že pomůže vracet CO₂ zpět do půdy. Potřeba jednat je naléhavá: podle OSN je již degradováno až 40 % světové pevniny.

Přestože se vyjednavači scházejí v Antalyi (9.–20. listopadu), analýza iniciativy Save Soil odhalila, že více než 70 % zemí nezahrnulo obnovu půdy mezi opatření ke snižování emisí ve svých klimatických plánech (NDC – vnitrostátně stanovené příspěvky). Tento přístup zároveň ukazuje, jak málo pozornosti věnují politici ochraně půdy a podpoře zemědělců, kteří jsou na jejím zdraví přímo závislí. Bez zdravé půdy nelze zajistit dlouhodobou stabilitu zemědělské produkce, kvalitu potravin ani potravinovou bezpečnost.

Klimatický plán EU, jehož součástí je i Česká republika, počítá s tím, že její půda – lesy, zemědělská půda, travní porosty a mokřady – bude do roku 2030 pohlcovat 310 milionů tun CO₂ ročně, především díky lesům, jejichž schopnost pohlcovat uhlík však klesá. Ve skutečnosti se však očekává, že pohlcené množství dosáhne pouze 183 milionů tun.

Evropská agentura pro životní prostředí varuje, že „půda v EU jako celek ztrácí uhlík“ – jinými slovy, uvolňuje CO₂, místo aby ho pohlcovala. Důvodem je její rozsáhlá degradace: podle Evropské komise je 60–70 % půdy v EU v nezdravém stavu a samotné odvodněné rašelinné půdy uvolňují přibližně 108 milionů tun CO₂ ročně.

Půda se do klimatického cíle započítává, ale není pro ni stanovena žádná konkrétní část tohoto cíle. Podle právních předpisů EU musí česká půda do roku 2030 pohlcovat 1,2 milionu tun CO₂ ročně. Národní plány však podle institutů Ecologic a NewClimate zaostávají za požadovaným cílem o 1,1 milionu tun ročně.

„Vzhledem k tomu, jaký potenciál má obnova zdraví půdy pro snižování globálních teplot, nemluvě o potravinové bezpečnosti a řadě dalších přínosů, je šokující, že více než 70 % zemí nezahrnulo toto opatření do svých klimatických plánů pro COP31. Jde o nejvýznamnější klimatickou konferenci na světě. Obnova zdraví půdy je jednoduchým způsobem, jak ochladit naši planetu, a navíc je nesmírně výhodná z ekonomického hlediska.“ – Rico Rau, hlavní autor zprávy a analytik politiky v iniciativě Save Soil

Česká půda pod tlakem

Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) je více než 60 % české zemědělské půdy ohroženo vodní erozí – což představuje významný potenciální zdroj emisí uhlíku. Situace je vážná: letos v létě postihlo extrémní půdní sucho téměř polovinu země a sklizeň obilovin se odhaduje o 16 % nižší než v roce 2025.

Na rozdíl od technologií zachycování CO₂ přímo ze vzduchu, které jsou stále nákladné a využívají se jen v malém měřítku, jsou „regenerativní“ zemědělské postupy jednoduché, levné a dostupné již dnes. Patří mezi ně meziplodiny, které udržují živé kořeny v půdě a pomáhají do ní ukládat uhlík, střídání plodin, omezení zpracování půdy, které brání uvolňování uhlíku, a výsadba stromů mezi plodinami (agrolesnictví), která přináší hlubší kořeny a opad obohacující půdu o živiny. Tyto postupy mohou společně začít ukládat CO₂ do půdy již během jediné vegetační sezóny.

Tyto postupy nesnižují výnosy. Studie vedená zemědělci, která zahrnovala 78 farem ve 14 evropských zemích, zjistila, že regenerativní farmy vypěstovaly 99 % množství potravin oproti konvenčním farmám, a to s o 62 % nižší spotřebou syntetických hnojiv a o 76 % nižším používáním pesticidů. Další studie prokázaly, že tyto postupy mohou vést k výraznému zvýšení výnosů.

Ochrana půdy jako příležitost pro české zemědělce

Česká republika má od roku 2021 vyhlášku na ochranu zemědělské půdy před erozí. Samotná pravidla však nestačí – je třeba výrazně rozšířit opatření přímo v terénu. Česká republika zároveň nemá konkrétní národní cíl pro zvyšování obsahu uhlíku v půdě.

Zemědělci přitom mohou hrát klíčovou roli při obnově půdy. Praktická opatření, jako je střídání plodin, využívání meziplodin a pokryvných plodin, omezení intenzivního zpracování půdy nebo začlenění stromů do zemědělské krajiny, mohou zlepšovat její strukturu, zvyšovat schopnost zadržovat vodu a podporovat ukládání uhlíku. Aby však zemědělci mohli tyto postupy dlouhodobě zavádět, potřebují odpovídající podporu a ekonomické podmínky – nejen tlak na co nejnižší cenu zemědělské produkce.

Save Soil proto požaduje, aby byl příští rozpočet EU na zemědělství (SZP na období 2028–2034) propojen s novým zákonem EU o monitorování půdy. Zemědělci by tak měli získávat podporu a odměny za měřitelná zlepšení stavu půdy. Obnova půdy totiž není jen ekologickým opatřením, ale také investicí do odolnosti českého zemědělství, jeho výnosů a dlouhodobé ekonomické stability.

„Globální teploty rostou a extrémní počasí stále více ohrožuje úrodu,“ uvedla Praveena Sridhar, hlavní vědecká a technologická ředitelka iniciativy Save Soil. „Zdravější půda však může významně přispět ke snižování globálních teplot, zadržovat více vody a pomáhat plodinám odolávat obdobím sucha – letošní léto ukázalo, co se děje, když takovou půdu nemáme. Zemědělci, kteří prokazatelně zlepšují stav své půdy, by za to měli být odměňováni. Evropa musí na COP31 převzít vedoucí roli v oblasti zdraví půdy.“

Tisíce lidí po celé Evropě již podepsaly výzvu Save Soil „Zdravá půda, zdravá budoucnost“.

Celá zpráva How Soil Can Save the Paris Agreement zde: https://drive.google.com/file/d/1M7DIuEXWM7u6ZptKZ-g5oR-avuCLNi21/view

Autor textu: Save Soil Czech Republic. Úvodní foto: ChatGPT