Alena Zárybnická: Česko se klimaticky posunulo na jih. Pravdu v ČT budeme říkat, i kdyby nás měli umlčet

S Alenou Zárybnickou jsme mluvili na setkání s prezidentem Petrem Pavlem v Lánech, kde se debata rychle stočila od aktuálního sucha k mnohem širší otázce: jak moc se české klima za poslední desítky let změnilo a jestli si vůbec uvědomujeme, jak rychlý ten posun je. Řeč přišla i na roli veřejnoprávních médií a na to, proč podle ní nestačí jen předpovídat počasí, ale je nutné vysvětlovat i jeho souvislosti.

Dnes už na řadě míst prší. V jaké situaci je ale Česko z hlediska sucha?

To, že nám zrovna prší na balkon, neznamená, že se vyřešilo to, čemu říkáme sucho. Jde o dlouhodobý vývoj počasí, který k suchu vede. I kdyby teď během týdne napršelo třeba dvakrát tolik, než předpokládají modely, vláhový deficit by pořád zůstal.

V Česku nám v průměru chybí kolem 150 milimetrů srážek. To znamená, že každému metru čtverečnímu chybí zhruba 150 litrů vody. A to je obrovský problém, který jedna krátká srážková epizoda jednoduše nevyřeší.

Kolik dní by tedy muselo pršet, aby se situace výrazně zlepšila?

Záleží samozřejmě na tom, jak vysoké by byly denní srážkové úhrny. Atmosféra je ale teď natolik suchá a rozpálená, že často vidíme na meteorologických radarech výrazné odrazy, které by mohly odpovídat vyšším srážkám, ale část vody se odpaří ještě během propadávání suchou a horkou atmosférou.

A těch 150 milimetrů, které nám aktuálně chybí k průměru, je jen jedna část celé rovnice. Z dlouhodobého hlediska chybí v některých lokalitách dokonce kolem 500 milimetrů srážek.

Pro představu: 500 milimetrů představuje zhruba celý roční srážkový úhrn v nejsušších oblastech Česka, například na jižní Moravě.

Přečtěte si: Morava jako poušť: Nová studie Evropské komise přináší temnou předpověď

Často se říká, že v souvislosti s globální změnou klimatu nemusí být celkové množství srážek výrazně jiné, ale zásadně se změní jejich rozložení během roku. Jenže letošní rok je podobně jako rok 2025 zároveň skutečně velmi suchý. Do zhruba první poloviny srpna napršelo jen asi 66 procent normálu.

Když k tomu přidáme velký výpar způsobený vysokými teplotami, suchou atmosféru a nedostatek srážek, dostaneme současný stav.

Letošní kombinace sucha a vysokých teplot je extrémní

Jak moc výjimečná je letošní situace ve srovnání s předchozími roky? Už loni bylo poměrně sucho, ale letos je situace výrazně horší.

Když se podíváme na statistiky od roku 1961, letos za sledované období napršelo nejméně vody a zároveň jsme měli nejvyšší teploty. Logicky je tedy mimořádný i výpar a úbytek vláhy v krajině.

Důsledky přitom nemusíme vždy vidět okamžitě. Když například stojíme pod stromem, tak v takovém suchu a při tak vysokých teplotách dřevní hmota prakticky nepřirůstá. To je jeden z dopadů, který budeme pořádně vyhodnocovat třeba až s odstupem času.

Na druhou stranu bylo relativně deštivější nebo normálnější jaro, a to nejen u nás, ale třeba i v západní Evropě. Vyrostlo proto velké množství vegetace. Když se následně vysuší extrémně vysokými teplotami a chybějícími srážkami, funguje jako velmi dobré palivo pro požáry, se kterými se teď také potýkáme.

Celý systém meteorologie a klimatologie je spletitá spirála souvislostí a vzájemných vlivů. Musíme si dávat opravdu velký pozor, aby nás ten vývoj nedostal někam, kde nechceme být.

Jak moc se vlastně změnila česká léta? Pamatuji si, že když jsem jako dítě jezdil na tábory, klidně pršelo týden nebo dva v kuse.

Taková středoevropská léta, která jsme dříve považovali za běžná, se výrazně změnila. Globální změnou klimatu jsme se podmínkami posunuli jakoby o 200, 300 nebo 400 kilometrů na jih.

Když si představíme, co jsme jako děti zažívali například v Itálii, Chorvatsku nebo tehdejší Jugoslávii, podobné podmínky teď máme čím dál častěji tady. A ukazuje se, že naše krajina ani společnost na to nejsou připravené.

Budeme umlčeni

Snažíte se tyto souvislosti vysvětlovat i v předpovědi počasí v České televizi?

Zásadně. Nechceme říkat jenom to, jak bude, respektive jak by mělo být, protože meteorolog rád používá podmiňovací způsob. Chceme ale také vysvětlovat proč.

Je to podobné jako u ochrany přírody. Pokud vám správa národního parku zakáže vstup do určitého území a neřekne vám proč, máte větší tendenci zákaz nerespektovat. Když vám ale vysvětlí, že se tam právě odehrává něco důležitého pro přírodu, jste mnohem ochotnější takové omezení přijmout.

Tip: Výzva vládě: 4 miliardy proti suchu směřujte do úprav krajiny, ne do betonových přehrad

Stejné je to například s dopravní značkou omezující rychlost. Pokud nevidíte důvod, proč máte jet třicítkou, můžete mít tendenci ji ignorovat. Jakmile znáte důvod, dává vám opatření větší smysl.

A stejné je to s počasím a klimatologií. Pokud nebudeme vysvětlovat proč, budeme lidem pouze předkládat jednotlivá fakta bez souvislostí.

Přibývá kvůli současné situaci i dotazů od diváků na to, co se děje v krajině a přírodě?

Určitě. Když se nějaké téma začne více otevírat, přichází i více dotazů. Někdy zároveň vznikne nějaká fáma nebo dezinformace, která není pravdivá, a lidé se potom ptají, proč se něco děje a hledají souvislosti.

My ji budeme říkat za každou cenu. A ta cena může být i taková, že budeme umlčeni.

Na dnešní debatě v Lánech s prezidentem Petrem Pavlem jste říkala, že budete v České televizi dál říkat pravdu. Myslela jste tím právě počasí a klima?

Ano, na téma počasí a klimatu.

Máte obavu, že by někdy mohlo dojít k tomu, že tu pravdu nebudete moci říkat?

My ji budeme říkat za každou cenu. A ta cena může být i taková, že budeme umlčeni.

Věřím ale, že občanská společnost a společnost obecně je natolik silná, že chápe, proč veřejnoprávní média potřebujeme. A když zůstanu u naší redakce počasí, u nás to ani jinak nejde.

Meteorologii jsme studovali a chceme té vědě udělat tu nejlepší službu. Pokud už sami nepracujeme přímo ve vědě, můžeme jí sloužit alespoň tím, že budeme veřejnosti poctivě vysvětlovat, co se skutečně děje.

Úvodní foto: Obnovitelně.cz/Ondřej Hudec