Okurky přijdou o fólie, z krabiček zmizí část nápisů. Evropský obalový trh startuje revoluci

V Evropské unii se každoročně vyprodukuje přibližně 79,7 milionu tun obalového odpadu, což odpovídá více než 177 kilogramům na obyvatele. „Zpřísnění legislativy proto není samoúčelným krokem. Reaguje na potřebu omezit vznik obalového odpadu, zvýšit míru recyklace a podpořit využívání obalů, které jsou skutečně recyklovatelné nebo opakovaně použitelné,“ říká v rozhovoru pro Obnovotelně.cz Martin Hejl, jednatel obalové společnosti THIMM.

Jaký je tedy hlavní cíl nařízení Evropské unie o obalech a obalových odpadech (PPWR)?

Hlavní cíle PPWR leží primárně v oblasti udržitelnosti a rozvoje cirkulární ekonomiky. Nařízení se zaměřuje na redukci obalového odpadu, minimalizaci prázdného prostoru v transportních baleních, omezování jednorázových plastů a zajištění recyklovatelnosti materiálů. Cílem je zavést jednotná evropská pravidla pro celý životní cyklus obalů, od designu přes výrobu až po konec jejich životnosti.

Koho všeho se dotýká? Co nová legislativa pro firmy i běžné občany znamená?

Nové nařízení dopadne na všechny subjekty uvádějící zboží na trh. Výrobcům a logistickým firmám přinese především administrativní zátěž, protože budou dokládat materiálové složení, recyklovatelnost a uhlíkovou stopu každého obalu. V e-shopech se budou postupně prosazovat obalová řešení, která lépe odpovídají velikosti obsahu a pomáhají minimalizovat nevyužitý prostor.

Běžný občan pozná změnu podle toho, že přepravní obaly budou lépe odpovídat velikosti jejich obsahu a z balíků postupně ubude nadbytečných plastových výplní. Další viditelnou změnou v dohledné době bude přehledné eko-edukativní značení přímo na obalech, které spotřebiteli na první pohled srozumitelně řekne, ze kterého materiálu je obal vyroben a jak jej správně vytřídit, aby mohl být co nejlépe recyklován v rámci cirkulární ekonomiky.

Poznají tedy zákazníci přímo v obchodech, že se něco mění?

Vizuální podoba obchodů se v následujících letech skutečně promění a spotřebitelé v regálech uvidí – tam, kde to bude možné – méně jednorázových plastů. Legislativa PPWR cílí na minimalizaci těžko recyklovatelných materiálů, což v praxi znamená, že budeme postupně vídat méně kusového ovoce a zeleniny balených v jednorázových plastových fóliích.

V některých případech je mohou nahradit recyklovatelná papírová či lepenková řešení navržená s ohledem na konkrétní produkt a způsob prodeje. Pro spotřebitele je klíčové, že vlnitá lepenka je jedním z nejvíce recyklovaných materiálů v Evropě, takže přechod na papírové alternativy dává stoprocentní ekologický smysl.

• Související: EU schválila nařízení o obalech, Česko nemá šanci cíle plnit bez zálohování PETek a plechovek

Navíc se v regálech setkáme s větší jednoduchostí. Výrobci budou potisk omezovat často jen na přední pohledovou stranu, kde má smysl z hlediska marketingu, aby zbytečně neplýtvali barvami a usnadnili následnou recyklaci papíru.

U některých aplikací se naopak budou více prosazovat monomateriálová řešení, která mohou usnadnit recyklaci. Tam, kde to bude možné, výrobci přejdou na monomateriály. Místo plastových fólií se budou používat speciální bariérové papíry s ekologickým nátěrem na vodní bázi, které chrání před mastnotou, ale v papírně se rozvlákní jako běžný novinový papír.

Počítá PPWR i s nějakými sankcemi?

Při zjištění nesouladu s novými pravidly by měla firma nejprve dostat upozornění a přiměřenou možnost svou chybu napravit. Teprve pokud bude původní stav přetrvávat mohou následovat zákazy, stažení z trhu nebo stažení z oběhu. Vše však záleží především na přístupu dozorových orgánů v jednotlivých zemích EU.

Jsou obaly, respektive obalové odpady v Evropě tak vážným problémem, že je zapotřebí zpřísňovat legislativu?

Obalový odpad představuje v Evropě významný environmentální problém. Podle dat Eurostatu se v EU každoročně vyprodukuje přibližně 79,7 milionu tun obalového odpadu, což odpovídá více než 177 kilogramům na obyvatele. Zpřísnění legislativy proto není samoúčelným krokem. Reaguje na potřebu omezit vznik obalového odpadu, zvýšit míru recyklace a podpořit využívání obalů, které jsou skutečně recyklovatelné nebo opakovaně použitelné.

Evropský obalový trh byl navíc v posledních dvou desetiletích téměř beze změny, požadavky na udržitelnost i transparentnost se však výrazně posunuly, proto je na to třeba reagovat. Přechod k ekologičtějším obalům už tak není jen otázkou společenského trendu, ale stává se běžnou součástí fungování trhu i konkurenceschopnosti firem.

Platí to i pro ČR? Češi přece patří mezi národy, které třídí na vysoké úrovni.

Není to pouze o tom, že Češi třídí. Ačkoliv jsme v tomto na vysoké úrovní, PPWR přináší změnu, která má větší přesah. Klade nároky na prokazatelnou recyklovatelnost v rámci celého dodavatelského řetězce – od výrobce po spotřebitele, zavádí nové kvóty na recyklovaný obsah a tlačí na strukturální změny v designu obalů. Český trh je v oblasti retailu a e-commerce sice stabilní, respektive lehce rostoucí, ale nová pravidla prokazování uhlíkové stopy a datové transparentnosti dopadnou na tuzemské firmy stejně jako na zbytek Evropy.

Platnost předpisu sice začala už 12. sprna, ale nařízení počítá s postupným náběhem až do roku 2030. Jak to tedy přesně je?

Nařízení sice vstoupilo v platnost, ale doprovází ho implementační období. Stále probíhají jednání o řadě prováděcích pravidel a chybí jasně definovaná metodika i přechodná období. Obaláři tak v praxi často nemají kompletní informace, podle kterých by mohli přesně nastavit interní procesy. Z tohoto důvodu se dá očekávat, že se samotná reálná implementace a náběh jednotlivých opatření na trhu protáhne.

Tuzemští potravináři i obchodníci pokládají PPWR za nepromyšlenou a nákladnou, byť s cíli nového nařízení souhlasí. Co konkrétně mu vyčítají?

Průmysl legislativě vyčítá především byrokratickou náročnost. Ta podle něj může oslabit konkurenceschopnost firem, zejména těch menších. Pokud nařízení nezohlední průmyslovou racionalitu a možnosti automatizace, stane se z něj pouze administrativní cvičení.

• Související: Z plastových obalů Actimelu by šlo postavit 74 Eiffelovek. Zrušení etiket ušetří jen zlomek odpadu

Dále je kritizována neujasněnost metodik pro reportování uhlíkové stopy, absence pravidel pro sledovatelnost šarží a nedostatečná koordinace při zavádění nových standardů v době, kdy průmysl již tak bojuje s vysokými náklady na energie a suroviny.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza například tvrdí, že vyrobit nový obal na potraviny, otestovat ho a získat všechna potřebná schválení trvá rok a půl až dva roky. Řada změn se proto nedá zvládnout v požadovaných termínech. Má pravdu?

Z pohledu technologické reality má pravdu v tom, že pro firmy, které udržitelnost dosud systematicky neřešily, znamená přechod komplikaci. Změna materiálového složení, úprava konstrukcí obalů, investice do softwaru a transformace balicích linek vyžadují čas a investice a úpravy interních procesů.

Naopak firmy, které na principech udržitelnosti a digitalizace staví dlouhodobě, velkou část těchto standardů splňují již dnes a nemusí provádět změny na poslední chvíli, což vede k tomu, že jim implementace nového obalu trvá o něco kratší dobu. O PPWR jsme navíc věděli dostatečně dopředu, firmy se na něj tedy mohly včas nachystat.

Předpokládám, že vaše obalová firma je na nové evropské nařízení připravená.

V THIMMu nařízení PPWR jednoznačně vítáme a nevnímáme ho jako komplikaci, nýbrž jako příležitost k zefektivnění a posílení cirkulární ekonomiky. Na principech udržitelnosti, digitalizace a Průmyslu 4.0 stavíme již řadu let, takže většinu požadovaných standardů splňujeme.

Naším klíčovým materiálem je vlnitá lepenka, která je sama o sobě stoprocentně recyklovatelná a udržitelná. Díky tomu máme k požadavkům PPWR velmi dobré předpoklady a můžeme stavět na řešeních, která dlouhodobě rozvíjíme. Na přechod jsme plně připraveni jak provozně, tak datově, a PPWR tak vnímáme především jako potvrzení, že náš dlouhodobý směr byl správný.

Foto: THIMM