Horní Jiřetín měl zmizet kvůli uhlí. Starosta Buřt popisuje sedmnáctiletý boj o jeho záchranu

Jak vypadal střet malé obce s těžební společností a politiky? O tom mluví starosta Vladimír Buřt s moderátorkou Kateřinou Bouškovou v novém dílu podcastu Pod proudem: Nová energie Česka.

Horní Jiřetín byl podle Vladimíra Buřta určen k likvidaci už od 50. let minulého století. Zatímco zhruba stovka měst a vesnic v Ústeckém kraji postupně ustoupila povrchové těžbě, většina Horního Jiřetína přežila. Sám Buřt je součástí místní politiky od 90. let a spor o budoucnost města tak sledoval prakticky od jeho počátku.

Po privatizaci Mostecké uhelné společnosti na konci 90. let podle něj začal mnohaletý tlak na prolomení těžebních limitů a umožnění pokračování těžby. Buřt v podcastu vzpomíná například na nabídky nového bydlení nebo návštěvy zástupců těžební společnosti přímo v domácnostech. Celý zápas o zachování města označuje za „šestnácti až sedmnáctiletý kontinuální boj“.

Přečtěte si: Horní Jiřetín, nejvíce postižená obec povrchovou těžbou, nedostane od Tykače ani korunu

Významnou roli přitom sehráli samotní obyvatelé. V místním referendu se podle Buřta zúčastnilo přibližně 75 procent oprávněných voličů a 98 procent z nich podpořilo postup, který měl zachovat existenci Horního Jiřetína. Vložený text

Zlom přišel v roce 2015. Vláda Bohuslava Sobotky tehdy ponechala územní limity na dole ČSA zachované, zatímco na dole Bílina je prolomila. Oficiální vládní komunikace tehdy ještě počítala s dalším vyhodnocováním situace kolem ČSA, pro Horní Jiřetín ale rozhodnutí znamenalo zásadní úlevu.

Z města ohroženého uhlím k vlastní elektřině

Podcast ale nekončí minulostí. Zajímavá je právě proměna Horního Jiřetína po skončení největší nejistoty. Obec podle Buřta obnovila školu, vybudovala bydlení pro seniory, přestavěla bývalé nádraží na hotel a investovala do bytového fondu. Ještě výraznější změna proběhla v energetice. Zatímco kolem roku 2013 většina domácností podle starosty stále topila uhlím, dnes jde už jen o zlomek. Město vytvořilo vlastní program na podporu výměny kotlů a pomáhalo obyvatelům získávat další dotace.

Horní Jiřetín si navíc vybudoval vlastní lokální distribuční soustavu a trafostanici. Připojeno je do ní zhruba deset městských objektů a tři fotovoltaické elektrárny.

Tip: Plyn měl nahradit uhlí. Cenový šok ale vrací do hry nejšpinavější fosilní palivo

Buřt přitom vidí další energetickou budoucnost celého regionu právě v obnovitelných zdrojích. Plochy zničené těžbou podle něj nabízejí prostor pro novou výrobu elektřiny a region má zároveň výhodu v již existující energetické a průmyslové infrastruktuře.

Příběh Horního Jiřetína je tak zároveň příběhem proměny severních Čech: od krajiny, jejíž obce ustupovaly těžbě uhlí, k regionu hledajícímu novou energetickou i ekonomickou budoucnost.

Celý rozhovor Vladimíra Buřta s Kateřinou Bouškovou najdete v novém dílu speciálu Pod proudem: Nová energie Česka.