Stát začne platit za stabilní zdroje energie. Kapacitní mechanismus ale není bez rizika

První aukce míří na roky 2030 až 2032. Provozovatelé musí už nyní rozhodnout, zda jim budoucí kapacitní platba vyváží dlouhodobé závazky a rizika.

Ondřej Novák

9. 9. 2026

Česká energetika se připravuje na období, kdy bude potřebovat více řiditelných zdrojů schopných vyrábět elektřinu ve chvíli, kdy ji bude soustava skutečně potřebovat. Stát proto letos spouští kapacitní mechanismus. Jeho princip je jednoduchý. Provozovatel nedostává zaplaceno za samotnou výrobu elektřiny, ale za to, že má určitý výkon spolehlivě k dispozici.

První aukce budou mířit na dodávku kapacity v letech 2030 až 2032. Vedle velkých plynových zdrojů se mohou zapojit také kogenerační jednotky, baterie, bioplynové stanice nebo řízení spotřeby. Systém je technologicky neutrální, jednotlivé technologie ale musí splnit emisní podmínky a jejich skutečný výkon se přepočítává pomocí takzvaného deratingu.

Právě kogenerační jednotky patří, stejně jako plynové elektrárny, díky své vysoké dostupnosti mezi technologie s velmi vysokým deratingovým faktorem. Provozovatelé přitom přicházejí do kapacitních aukcí v době, kdy pro nové kogenerační jednotky skončila provozní podpora.

„Kapacitní mechanismy přinesou provozovatelům kogeneraček novou možnost, jakým způsobem si vylepšit ekonomiku provozu,“ říká v podcastu Pod proudem předseda sdružení Cogen CZECH Lukáš Dobeš s tím, že kapacitní mechanismus bude také jedním z řady témat letošního ročníku Dny kogenerace. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem setkání.

Kapacitní mechanismus ale neznamená, že by elektrárna získala peníze za to, že bude většinu roku stát a čekat na pokyn ČEPS. Zdroj může normálně obchodovat elektřinu, vyrábět teplo nebo poskytovat další služby. V předem určených pěti procentech hodin roku, kdy se očekává největší rozpětí mezi výrobou a spotřebou, ale zdroj musí být dostupný a nabízený na trhu.

„Žádné povolování, žádné řízení. Jenom se vždycky udělá kontrola, jestli ten zdroj byl dostupný, nebo nebyl,“ vysvětluje vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Podpora může skončit, i když provozovatel aukci nevyhraje

Pro každého, kdo o kapacitním mechanismu uvažuje, je nyní klíčová prekvalifikace u ČEPS. Do 20. září musí zájemci předložit svůj projekt a potvrzenou bankovní záruku. Pro stávající kogenerační jednotky je zásadní ještě jedna podmínka. Kapacitní mechanismus není slučitelný s provozní podporou.

Provozovatel proto při prekvalifikaci předkládá čestné prohlášení, kterým se zavazuje provozní podpory vzdát. Pokud aukce skutečně proběhne, o podporu přijde bez ohledu na to, zda v ní nakonec uspěje. Důvodem je podle ministerstva mimo jiné možnost účasti takového zdroje na sekundárním trhu. Pokud by ministerstvo samotnou aukci zrušilo, provozní podpora naopak zůstane zachována. Právě tady musí provozovatelé pečlivě počítat.

„Pro ty, kdo mají provozní podporu a budou ji mít i v letech 2030, 2031 a 2032, to příliš nedává smysl účastnit se aukcí,“ říká Dobeš. Zajímavější situace podle něj nastává u jednotek, kterým podpora kolem začátku příštího desetiletí končí a mohou na ni kapacitní platbou bezprostředně navázat.

Druhým problémem je technický stav zařízení. První aukce se týkají období vzdáleného čtyři až šest let. Provozovatel starší kogenerační jednotky tedy musí už dnes odhadnout, zda jeho motor bude v roce 2030 ještě schopný spolehlivého provozu, případně kdy jej čeká generální oprava.

Za nesplnění dodávek hrozí sankce

Pokud provozovatel vysoutěženou kapacitu nakonec nedokáže dodat, existuje několik možností. Smluvenou kapacitu lze převést na jiný zdroj, ten ale musí rovněž úspěšně projít prekvalifikací a splnit podmínky mechanismu. V případě, žed náhradu provozovatel nenajde, přicházejí sankce.

„To nejhorší, co se může stát, je, že nejenom přijde o bankovní záruku, ale může tam být ještě jednou tolik násobek podpory, kterou měl v daném roce získat,“ popisuje Neděla.

Specifickou skupinou jsou bioplynové stanice, kterým začne postupně končit dvacetiletá provozní podpora. Kapacitní mechanismus pro ně sice není primárně určený, jednotlivé projekty jej ale využít mohou. Bariérou je velikost. Průměrná česká bioplynová stanice má podle Neděly výkon kolem 560 kilowattů, zatímco minimální způsobilý výkon pro kapacitní mechanismus je jeden megawatt po započtení deratingu. Řešením proto může být agregace několika zdrojů.

První aukce zároveň ukáže, jakou hodnotu český trh dostupnému výkonu skutečně přisoudí. Stát si přitom ponechává možnost aukci ještě před jejím finálním vyhodnocením zrušit, například pokud by vysoutěžená cena byla příliš vysoká nebo nepřinesla dostatek nové kapacity.

Hlavním cílem mechanismu totiž není vytvořit další plošnou podporu existujících elektráren. Má především zajistit, aby v příštím desetiletí vznikl a zůstal v provozu dostatek řiditelného výkonu pro chvíle, kdy výroba dostupná na běžném trhu nebude stačit.

Více si o chystaném kapacitním mechanismu poslechněte v novém díle podcastu Pod proudem. Dostupný je také na Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: Archiv Obnovitelně.cz