Horní Jiřetín, nejvíce postižená obec povrchovou těžbou, nedostane od Tykače ani korunu

Dlouhé desítky let žili obyvatelé Horního Jiřetína v severozápadních Čechách v nejistotě, jestli jejich domy nepohltí postupující povrchový důl ČSA. Nakonec se ale přece jen podařilo zastavit rypadla před obcí, dobývání uhlí skončilo a nastoupila rekultivace zjizvené krajiny.

Vzhledem k tomu, že se od technické obnovy části vytěženého území přestoupilo k přirozené a pro přírodu vhodnější variantě, ušetřila těžební společnost Sev.en miliardáře Pavla Tykače ohromné peníze, které podle Českého báňského úřadu překročily miliardu korun.

Ušetřené prostředky se měly rozdělit obcím v okolí velkolomu prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Jenže Tykač nakonec od této dohody ustoupil a rozhodl, že milionu rozdělí sám podle vlastního vzorce. Na seznamu přitom není Horní Jiřetín, který povrchová těžba zasáhla nejvíce.

„Naslouchali jsme připomínkám starostů, kteří upozorňovali, že zvýšená dopravní zátěž nebo prašnost provázející důlní činnost ovlivňovala v minulosti také život obyvatel v okolních obcích, nejen na samé hraně lomu,“ sdělila Obnovitelně.cz Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en.

Dodala, že některé z těchto obcí ale do svého rozpočtu z dvou a půl miliard korun, které firma odvedla do státní pokladny za těžbu za posledních devět let, nedostaly nic – na rozdíl od obcí, v jejichž katastru se těží, tedy především Horní Jiřetín.

Nedůstojná almužna

„A tak jsme se rozhodli část finanční úspory darovat Svazku obcí v regionu Krušných hor. V něm je sdruženo jedenáct obcí, které byly těžbou v lomu ČSA také dotčeny. Přestože lom neleží přímo v některých z nich,“ uvedla Maříková.

Svazek obcí by měl obdržet 30 milionů korun, po 50 milionech by mělo dorazit na účet Vrskmaně, Vysoké Pece a Mostu. Mluvčí uvedla, že firma ještě jedná s Ústeckým krajem a dalšími menšími subjekty v regionu.

• Související: Vláda tehdy zachránila město. Dnes by ho někteří znovu obětovali za uhlí

Vysoká Pec hodlá peníze využit na dofinancování výstavby základní a mateřské školy s tělocvičnou, Vrskmaň na dům s pečovatelskou službou a na byty. Tamní starosta Václav Hora uvedl, že 50 milionů je pro ně velmi významná částka. „Vzhledem k tomu, že podle údajů z loňského roku si tato investice vyžádá 80 milionů,“ uvedl pro Obnovitelně.cz.

Starostu Horního Jiřetína Vladimíra Buřta nepřekvapilo, že Tykačova společnost jeho obci nedá ani korunu. „Asi se to dalo čekat,“ řekl Obnovitelně.cz Buřt, který dlouhé roky bojoval proti rozšíření velkolomu ČSA až do Horního Jiřetína. Dodal, že jeho obec ani nechtěla peníze od Tykače, ale od státu – podle původní dohody se Státním fondem životního prostředí.

Připomněl, že stát za minulého režimu dlouhé desítky let do „neperspektivního“ Horního Jiřetína prakticky neinvestoval, protože se počítalo s jeho zbouráním. Měnit se to začalo až v posledních desetiletích, kdy se napravovalo to, co se v minulosti zanedbalo.

Že se dohoda se Státním fondem životního prostředí patrně nenaplní, ho mrzí. „Není přece možné, aby si Tykač sám rozhodoval, komu peníze dá a komu nikoli. Je to navíc nedůstojná almužna,“ poznamenal Buřt.

Sanace podle Sev.en

Z původně vyčíslené sumy jedné miliardy korun totiž Sev.en oznámil, že „jako dar“ rozdělí regionu jen 213 milionů. „Výše úspory je zcela jasná. Vychází z částky, která se ušetří úpravou sanace a rekultivace lomu ČSA. Jde o zhruba 470 milionů korun,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro MF Dnes generální ředitel skupiny Sev.en Česká Energie Luboš Pavlas.

„Z toho dostane stát přibližně 100 milionů korun formou daně a také pozemky v hodnotě 155 milionů korun. Zbývajících zhruba 213 milionů korun předáme jako dar obcím v regionu,“ dodal Pavlas.

Mluvčí skupiny Eva Maříková pak Obnovitelně.cz poskytla ještě obsáhlejší vysvětlení. „Dříve, než se začne těžit, je nutné mít schválený plán rekultivací a sanací, tedy postup toho, jak po sobě těžař po ukončení těžby uklidí. V tomto plánu jsou přesně popsány jednotlivé práce, které se musí postupně provádět. Každý kubík zeminy, který se přemístí, každý metr čtvereční, který se upraví, každý strom, kámen, litr vody. Pro těžaře je tento plán závazný a popsané práce musí udělat,“ uvedla Maříková.

Dodala, že se tyto práce dělají postupně. „Nečekáme tedy na úplný závěr těžby a vytěžení lomu. Takto byla zrekultivována větší část lomu ČSA. S každým ukončeným úsekem sanace a rekultivace předkládáme účet báňskému úřadu. Ten zkontroluje, zda se přesně držíme plánu sanací a rekultivací a zda jsou všechny práce provedené tak, jak nám závazný plán ukládá. Bez ohledu na to, kolik ve finále za tyto práce zaplatíme,“ vysvětlila mluvčí.

Pokud je podle ní vše řádně dokončeno, povolí případné úspory za odvedené práce báňský úřad převést z vázaného účtu. „Úspory mohou vzniknout například tím, že při výběrových řízeních firmy nabídnou práce za nižší cenu. Nikdy není možné, aby vznikly tím, že se práce neudělá. Takto jsme odvedli práce mezi lety 2016 a 2022 v části lomu, kde není zapojena sukcese,“ uvedla mluvčí.

„Udělali jsme přesně to, co nám plán sanací a rekultivací uložil. A na těchto pracích jsme díky výběrovým řízením ušetřili 500 milionů korun. Tyto peníze patří těžební společnosti a změna plánu sanace a rekultivace a zapojení sukcese v lomu ČSA se jich nijak netýká,“ zdůraznila Maříková.

Báňský úřad se ohradil

Dodala, že další úsporu vyčíslil báňský úřad v případě území, které se z rozhodnutí vlády ponechá přirozenému vývoji – tedy zmiňované sukcesi. „Jde o část lomu ČSA s maximálním rozsahem 18 procent. Na sanace a rekultivace jsme podle plánu před touto změnou měli připraveno podle rozpočtu plánu sanací a rekultivací 2,3 mld korun. Po zapojení sukcese se část prací dělat nebude. Náklady na ně jsme tedy škrtli. A to je zhruba 470 milionů korun,“ poznamenala mluvčí.

Mylně uváděná jedna miliardy je tedy podle ní součtem těchto dvou částek. „Omyl médií vznikl pravděpodobně tím, že báňský úřad rozhodl o obou úsporách současně v jednom termínu. Úspory z let 2016 až 2022 na jiných částech lomu, kde sukcese zapojena nebyla, se ale dohoda se státem nijak netýká,“ tvrdí Eva Maříková.

• Související: Uhlobaron Tykač rozjel miliardovou hru proti státu i obcím. A taky proti Babišovi

Český báňský úřad ve vyjádření pro Obnovitelně.cz ale uvedl, že se skupina Sev.en dopustila ve svém stanovisku několika nepřesností. „Báňský úřad nevyčíslil žádnou úsporu, ani nerozhodl o dvou částkách ‚v jednom termínu‘. Báňský úřad je při rozhodování o rezervách vázán žádostí,“ uvedl mluvčí úřadu Jiří Fröhlich.

Dodal, že Sev.en předložil báňskému úřadu jedinou žádost o rozpuštění rezervy na sanace a rekultivace ve výši zhruba 1,04 miliardy korun – důvodem bylo, že náklady na nový plán sanace a rekultivace byla vyčísleny na přibližně 1,8 miliardy.

„Zároveň se žádostí předložil Seven stav jejich účtu, tedy v tu dobu uložené peníze. Na tento účet ukládá prostředky na sanace a rekultivace, a bylo to zhruba 2,84 miliardy korun. Báňský úřad na základě posudků ověřil, že nový plán (sanace a rekultivace) bude skutečně stát cca 1,8 miliardy a rozhodl výhradně o tom, že peníze, které jsou na účtu již natvořeny (navíc) nad tuto částku, tedy 1,04 miliardy korun mohou být rozpuštěny,“ vysvětlil Fröhlich.

Čas se rychle krátí

Uvedl, že pro řízení o rozpuštění rezervy není podstatné, jak rozdíl vznikl, ale kolik budou náklady na skutečnou budoucí sanaci a rekultivaci, a jaký je stav na účtu. „Kolik činí úspora způsobená přirozenou sukcesí a kolik dobrým hospodařením Sev.en, nevíme, ani to nebylo předmětem řízení,“ dodal Jiří Fröhlich.

To, že uhlobaron Tykač nechce poslat peníze obcím přes Státní fond životního prostředí, rozčílilo podle investigativního webu Neovlivní.cz i premiéra Andreje Babiše. „Nenecháme se vydírat,“ prohlásil podle svědků Babiš. Současně ale tepal ministra životního prostředí Igora Červeného, že takovou situaci Tykačovi umožnil. Babiše údajně zaskočilo také to, že namísto miliardy hodlá Tykač rozdělit výrazně méně než zmiňovanou miliardu.

Ministerstvo životního prostředí posléze sdělilo, že se zástupci skupiny Sev.en vyjednávají, což potvrdila i mluvčí těžařů Eva Maříková. „Jednání s ministerstvem pokračují, konkrétní výstupy nebudeme komentovat,“ uvedla Maříková. Čas se ale krátí. Firma chce obcím poslat peníze nejpozději v listopadu, a zatím stále trvá na tom, že jin rozdělí 213 milionů korun.

Ilustrační foto: Sev.en