Oteplení o tři stupně Celsia ztrojnásobí cenu pšenice, klíčové potravinářské plodiny

Pšenice patří k nejvýznamnějším potravinářským plodinám na světě, vyrábí se z ní mouka, respektive chléb a další pečivo, těstoviny, kuskus a další potraviny. Část produkce se používá také jako krmivo pro hospodářská zvířata, ale má i průmyslové využití: například k výrobě škrobu, lepku a dalších produktů.

„Pšenice je hlavním zdrojem bílkovin, spolu s rýží tvoří dominantní zdroje kalorií,“ konstatuje se v nové studii, která byla publikovaná v prestižním časopise Earth’s Future. Výzkum vedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a bioklimatolog Miroslav Trnka a podílelo se na něm i několik zahraničních vědeckých institucí z Evropy a Spojených států.

Studie naznačuje, že globální oteplení o tři stupně Celsia by mohlo vést ke ztrojnásobení průměrné ceny této klíčové zemědělské plodiny. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti. Velká část se navíc pěstuje v podmínkách s relativně omezeným přístupem k vodě.

„Nedostatek vody představuje rostoucí hrozbu pro globální produkci potravin, zejména pro plodiny, které jsou závislé spíše na srážkách než na zavlažování,“ uvádí se v dokumentu. Pokud půda nedostává dostatek vláhy v klíčovém vegetačním období, hrozí výrazný propad sklizně a naopak růst cen.

„Projekce klimatických modelů do budoucna naznačují, že nedostatek vody se v důsledku pokračujícího oteplování prohloubí,“ píše se ve studii. „Tato zjištění zdůrazňují rizika, která změna klimatu představuje pro globální potravinovou bezpečnost.“

Porovnání s kukuřicí a rýží

Tým vědců využil pro svou práci údaje z klimatických pozorování, z geografie pěstování plodin, vzal v úvahu globální ceny komodit a použil desítky simulací klimatických modelů, aby dokázal popsat souvislost ceny pšenice a nedostatku vody. Výsledky ukazují, že souvislost je velmi silná a s postupujícím se oteplováním teploty se může ještě prohlubovat.

Vědci nejprve vytvořili globálně použitelný a na konkrétní plodiny zaměřený ukazatel nazvaný závažný nedostatek vody. Kombinuje krátkodobé i dlouhodobé deficity vody a zaměřuje se na období čtyř měsíců před sklizní, kdy jsou plodiny na nedostatek vody obzvláště citlivé.

• Související: Nejdřív se jim smáli, že jsou chovatelé žížal. Teď díky nim šetří půdu i statisíce za naftu

Následně tyto jevy zmapovali v oblastech, kde se pěstuje pšenice, kukuřice a rýže, a porovnali postiženou plochu s globálními cenami komodit. Nejzřetelnější signál se objevil u pšenice. Model založený výhradně na závažném nedostatku vody vysvětlil 74 procent meziročních výkyvů globálních cen pšenice v letech 2000 až 2021.

„Model jsme vyvinuli bez použití údajů z let 2022 až 2024, přesto dokázal zachytit celkovou úroveň cen pšenice a jejich změny v těchto letech, čímž poskytl test mimo vzorek za mimořádně turbulentních tržních podmínek,“ řekl Miroslav Trnka.

U kukuřice vysvětloval závažný nedostatek vody až 40 procent cenové rozkolísanosti, zatímco u rýže nebyla zjištěna žádná významná souvislost. Jedním z důvodů může být právě to, že pšenice se obecně pěstuje v sušších podmínkách a je méně závislá na zavlažování.

Desítky klimatických modelů

Ze studie také vyplynulo, že v letech 1911 až 2020 bylo v průměrném roce zasaženo závažným nedostatkem vody přibližně pět procent celosvětové plochy pro pěstování pšenice. V letech 2000, 2010, 2012 a 2020 přesáhla ale postižená plocha 15 procent. Jak se bude situace vyvíjet s oteplováním klimatu, nasimulovali vědci za použití 31 globálních klimatických modelů.

„Směr je jasný. S rostoucím oteplováním se závažný nedostatek vody šíří a odhadované ceny pšenice stoupají. Při globálním oteplení přibližně o dva stupně Celsia ve srovnání s obdobím 1951 až 1980 model odhaduje průměrnou cenu pšenice na 273 amerických dolarů za tunu. Při oteplení přibližně o tři stupně dosahuje odhad 364 dolarů, což je zhruba trojnásobek globální ceny pšenice v roce 2010 očištěné o inflaci,“ poznamenal Trnka.

• Související: Soláry nad obilím? Jedno pšeničné pole vyrobí 22 GWh elektřiny ročně

Studie nenaznačuje, že by ceny pšenice určovalo pouze sucho, i když prokazatelně dokazuje souvislost s klimatem, což bylo zatím obtížné zachytit a kvantifikovat. „Výsledky naznačují, že rozsáhlý nedostatek vody v hlavních produkčních oblastech se skutečně může šířit po celém globálním trhu s pšenicí,“ uvedl Trnka.

Sucho se tak v některých částech světa může projevovat i tam, kde není. Vědci proto konstatovali, že budoucí hodnocení potravinové bezpečnosti by se neměla omezovat pouze na postupné změny průměrných výnosů, ale musí také zohledňovat rozsáhlé, opakující se a geograficky propojené případy nedostatku vody.

Ilustrační foto: Pixabay.com