Větrníky jako předvolební zbraň. Lokální odpor se mění v politickou kampaň

V mnohých obcích sledujeme obdobný scénář: od mobilizace na sociálních sítích a snahy vyvolat referenda s cílem zamezit výstavbě větrných elektráren až po dovoz „expertů na zakázku“ a formování kandidátek zaměřených převážně proti větrným projektům. Kromě komunální úrovně se téma větrných elektráren promítá i do senátních kampaní, kde známé tváře dezinformační scény využívají protivětrný sentiment a obavy veřejnosti k získání politických bodů.

Volby se tradičně pojí s vyšším počtem konaných referend, neboť pro obce je ekonomicky efektivnější referenda vypisovat ve stejném termínu a souběh také doporučil Ústavní soud v zájmu zajištění vyšší účasti. Týká se to i větrné energetiky. Např. v době voleb do poslanecké sněmovny (2025) se konalo 18 referend o výstavbě VTE – tehdy tato vlna referend vedla k probuzení protivětrného odporu a síťování dříve izolovaných lokálních spolků.

Přečtěte si: Největší mýty o větrnících: Zabíjejí ptáky, škodí zdraví a bez větru jsou k ničemu

V době komunálních a senátních voleb (9. a 10. října) proběhne v zemi opět řada referend o větrných elektrárnách, i když jejich počet není dosud jasný: ministerstvo vnitra jich v době uzávěrky textu uvádělo šestnáct). Nejvíce jich má proběhnout na Svitavsku. Otázky v některých z nich jsou také, zřejmě pod vlivem petentů, formulovány dosti sugestivně, například v obci Radenín na Táborsku: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Radenín v samostatné působnosti podnikalo veškeré kroky proti umísťování a výstavbě větrných elektráren na území obce Radenín?“

Spojení referend s komunálními volbami má svá úskalí, zejména tehdy, pokud je větrná energetika v obci již nějakou dobu „horké“ téma. V případě některých obcí se totiž protikandidáti štěpí hlavně na otázce PRO/PROTI elektrárně a vyhrocená atmosféra nepřispívá k vyvážené diskusi a zvážení přínosů i rizik konkrétního projektu.

Jako příklad můžeme uvést šíření dezinformací nebo útoky na zaměstnance úřadu, jak o něm informuje web obce Tatce (okres Kolín). Zdejší starostka není sice a priori pro výstavbu, a sama usilovala o referendum, které proběhne v době voleb, ale přesto byla vystavena výhružkám a obvinění z korupce. Upřednostňovala totiž férovou a otevřenou debatu po nabídce od investora.

Krajina v zájmu národa

V takové atmosféře není příliš strategické jít do voleb s programem postaveným explicitně na podpoře výstavby větrných elektráren. Přesto takové příklady existují. V obci Křeč na Pelhřimovsku místní starosta Petr Příplata usiluje o hlasy na kandidátce „Za finančně nezávislejší obec a větrné elektrárny“. Přímo tak se jmenuje kandidátní listina, na které je starosta jediným kandidátem. Jeho postoj je výjimečný i v kontextu ostatních obcí na Vysočině, nicméně boj za větrnou energetiku ve volbách si zřejmě může dovolit, protože podle provedené ankety zde výstavbu podporuje většina obyvatel (70 % místních, 55 % chalupářů).

Ke specifickým lokálním uskupením, vzešlým z protivětrného sentimentu, patří například spolek Hlas Třebové, který vznikl na jaře v Moravské Třebové a na jeho společné kandidátce usilují o hlasy zástupci vícera národoveckých stran (SPD, PRO, Trikolora, Stačilo! a JaSaN). Jejím velmi aktivním členem je realitní makléř Jakub Dvořák, který soustavně spolupracuje s prorusky orientovaným Spolkem Svatopluk jako správce jeho olomoucké větve. K tématu VTE ve městě uspořádal besedu s předními šiřiteli dezinformací kolem VTE a v předvolebním období tato koalice usiluje o vyvolání referenda o výstavbě větrných elektráren.

S podobnými tématy pracuje v Rokycanech iniciativa Probudíme Rokycany, na jejíž kandidátce jsou na předních místech členové krajně pravicové strany Národní demokracie, především její současný předseda, biolog Jan Sedláček. Ten je znám svými proruskými názory, ultrakonzervatismem, útoky na neziskový sektor a menšiny. Vůči klimatické politice vystupuje dlouhodobě, k větrné energetice se začal ostřeji vymezovat zhruba od dubna. Sedláček soustavně zpochybňuje antropogenní příspěvek ke změně klimatu a podobně jako jiné tváře anti-VTE odporu tvrdí, že příčinou sucha nejsou klimatické změny, ale hospodaření s vodou a nově také větrné elektrárny (k tomuto narativu viz dále). Připomeňme, že členem předsednictva Národní demokracie je stále Adam B. Bartoš, odsouzený mimo jiné za antisemitismus a podněcování nenávisti.

Národní demokracie vedená Janem Sedláčkem připravovala pražskou kandidátku s Filipem Vávrou – jednou z vůdčích postav českého porevolučního neonacismu, zakladatelem Národního odporu: militantního neonacistického hnutí založeného na nadřazenosti bílé rasy a antisemitismu, navazujícího na mezinárodní neonacistickou síť Blood & Honour. Vávra byl za propagaci neonacismu pravomocně odsouzen a v roce 2009 organizoval českou návštěvu Davida Duka, někdejšího vůdce Ku-klux-klanu. Pražskou kandidátku nakonec Národní demokracie podle svého oznámení z 31. srpna nepodala. Zdroj: Facebook

Od referend ke kandidátkám

V řadě obcí s uvažovanou výstavbou VTE pozorujeme obdobnou dynamiku:

1. Mohutná on-line mobilizace ve skupinách na sociálních sítích, s přispěním dezinformací odjinud,
2. snaha odpůrců VTE vyvolat referendum,
3. dovoz „expertů na zakázku“, tedy pořádání nevyvážených besed, s mluvčími a priori proti obnovitelným zdrojům,
4. postavení vlastní kandidátky, s programem odmítajícím výstavbu.

Tento scénář pozorujeme ve vícero případech, jen s mírnými obměnami lze zmínit například Kralovice (okres Plzeň-sever), Mirovice (Písecko), nebo Mistřice (Slovácko). Některé z nich rozvádíme dále.

Za ilustrativní můžeme považovat případ jihočeských Mirovic a okolí (Písecko), kde ČEZ plánuje výstavbu šesti turbín a s Mirovicemi uzavřel smlouvu o spolupráci, která by městu měla přinést desítky milionů do rozpočtu. Jde současně o oblast, kde působí poměrně silné protivětrné hnutí, jež protestovalo proti výstavbě elektráren také v přilehlých oblastech (Těchařovice, Starosedlský Hrádek, Horosedly atd.). Zatímco starosta Mirovic Josef Vejšický (Pro Mirovicko) je zastáncem dohody s ČEZ a vnímá VTE jako příležitost pro město, zastupitel Radomír Šafránek (člen Svobodných, kandidátka Nezávislí Svobodní) je v lokalitě vnímán jako „největší bojovník proti solárním a větrným elektrárnám“.

Byl to Šafránek, který s pomocí místních protivětrných aktivistů vyvolal referendum o výstavbě. Ve městě o 1600 obyvatelích tak usilují o hlasy pouze dva subjekty, z nichž každý má diametrálně odlišný názor na výstavbu VTE v oblasti. Šafránkovi jako členovi Svobodných v předvolebním boji, resp. referendu, vypomohl i poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček, když mu začátkem září pomohl uspořádat besedu v místním kulturním domě. Vondráček je dlouhodobým kritikem obnovitelných zdrojů.

Podobných příkladů bychom našli více, zejména tehdy, pokud v lokalitě už dříve existovaly místní protivětrné skupiny, mobilizované například sběrem podpisů k vyhlášení referenda. Nyní se tento odpor přetavuje v kandidátky v komunálních volbách.

V Mistřicích na Slovácku šlo např. o spolek Krajina pro život Uherskohradišťsko, který bojoval proti plánům místního starosty na výstavbu VTE a tváře spolku nyní usilují o hlasy jako SNK Krajina pro život. Situaci na Slovácku jsme se věnovali podrobněji v jiném textu.

V Úpici na Trutnovsku soustavně proti plánu na výstavbu VTE bojuje Ondřej Straka ze spolku Úpicko bez větrných gigantů. Spolupracuje také se zastřešujícím spolkem Krajina lidí a především s energetikem Hynkem Beranem, kandidátem na senátora v obvodu Trutnov za PRO. Straka nyní usiluje jak o vypsání referenda v době komunálních voleb, tak v nich sám kandiduje (My Úpičáci). V Břidličné na Bruntálsku s výstavbou VTE souhlasili zastupitelé a s investorem už podepsali smlouvu. Letos zde vznikla iniciativa kolem učitele Petra Knoppa, usilující o referendum, které ale obec zamítla vyhlásit. Knopp nyní vede kandidátku Břidličná: Historie Současnost Budoucnost, právě s „protivětrným“ programem. Výpověď uzavřených smluv by nicméně znamenala riziko sankcí pro obec.

Kromě obcí s plánovanou výstavbou VTE či už uzavřenými smlouvami o spolupráci s investorem představují širší trend obce, na jejichž území nebo v jejich blízkosti byla vymezena akcelerační zóna. Jejich vytyčení mělo původně urychlit výstavbu větrných i solárních projektů, nicméně nyní jsou terčem kritiky jak ze strany obcí (kvůli nedostatku konzultací a netransparentnosti), tak ze strany investorů (kvůli omezujícím podmínkám, jako jsou výškové limity). Stávající starostové čelí před volbami silnému tlaku ze strany obyvatel, kteří jim vyčítají, že nejednali dostatečně razantně proti vymezení zón v jejich sousedství. Starostové se proto snaží ukázat aktivní odpor a podávají správní žaloby proti vymezení těchto oblastí, v některých případech s pomocí ikon dezinformační scény, jako je právnička a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

Je třeba poznamenat, že postoje jednotlivých starostů k obnovitelným zdrojům, protivětrným spolkům i akceleračním zónám jsou různé, a zobecnění je tak ošidné. Slibný projekt větrné elektrárny také nemusí zkomplikovat jen obměna zastupitelstva, ale i postoj okolních obcí. Například ve Vojtěchově na Chrudimsku uzavřeli smlouvu s developerem, elektrárnu si přeje většina obyvatel, ale blízké Hlinsko odmítá poskytnout své pozemky k vybudování potřebné přípojky vysokého napětí.

Když větrníky můžou i za sucho

Souběžně s komunálními volbami proběhnou v některých oblastech také volby senátní, jimiž se promění třetina obsazení horní komory. V senátních volbách se na rozdíl od komunální úrovně nerozhoduje o budoucnosti konkrétních projektů větrných elektráren. Smysl ale mohou mít v udávání agendy, a tedy i šíření dezinformací na národní úrovni.

„Na té praktické úrovni (ve vztahu k VTE, pozn. autora) volby do Senátu aktuálně neovlivní nic. Protože žádná relevantní legislativa v Senátu momentálně není. Na druhé straně, pokud se tady sejdou jeden dva senátoři, kteří budou negativně vystupovat proti větrné energetice, tak to může zase zpětně ovlivnit politickou debatu a nějakou budoucí legislativu,“ říká v rozhovoru pro evidence.ninja Petr Holub, někdejší vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na MŽP, který se na přípravě akceleračních zón podílel za minulé vlády.

Ve volbách do Senátu se profiluje několik tváří, které se v posledních měsících zviditelnily v oblasti odporu proti větrným elektrárnám. Ve většině případů mají delší historii veřejného vystupování v dezinformačním prostoru, a jsou tedy spojovaní i s jinými tématy národovecké scény (migrace, odpor proti očkování, proruské postoje apod.). Jde zejména o Hynka Berana, Marka Obrtela, nebo Jaroslava Nováka.

Tito kandidáti pravidelně zpochybňují význam obnovitelných zdrojů, a jsou převážně zastánci jaderné energetiky. V závislosti na své profilaci zdůrazňují domnělá bezpečnostní, ekologická, nebo zdravotní negativa větrných elektráren.

Novinkou, která se v jejich předvolební kampani vynořila v létě, je manifestovaný zájem o otázky sucha. Na rozdíl od relevantních vědců nicméně za hlavní příčinu sucha nepovažují změny klimatu a emise CO2, ale primárně hospodaření s vodou v krajině a nově i údajný podíl větrných elektráren na vysušování. Jde o známý argument, který se u protivětrného hnutí objevoval už dříve, nicméně aktualizoval se s dlouhými obdobími sucha letos v létě.

Tip: Horní Jiřetín, nejvíce postižená obec povrchovou těžbou, nedostane od Tykače ani korunu

Upřesněme: Změna klimatu zvyšuje výpar, takže půda, vegetace a vodní toky ztrácejí při stejném množství srážek více vody a sucho se rychleji prohlubuje (např. Atlas klimatické změny s . 18 a 28). Větrné elektrárny mohou v bezprostředním okolí velkých parků měnit proudění, turbulenci a za určitých podmínek i oblačnost nebo srážky. Dostupné studie však neprokazují, že by běžné větrné elektrárny způsobovaly regionální sucho nebo vysvětlovaly, proč v Česku neprší. Podobná tvrzení zaměňují malý lokální meteorologický účinek za příčinu rozsáhlého klimatického jevu.

Osobnosti, jejichž profily uvádíme níže, aktuálně kandidují do Senátu v různých obvodech, a spojuje je silný odpor k VTE a šíření dezinformací např. na mnoha besedách v regionech, jichž se účastní od začátku roku. Pochopitelně jejich šance nejsou stejné a nelze si představovat, že po volbách nás čeká mohutný nástup „protivětrných“ senátorů. Nicméně, jak poznamenává Jan Cemper, nízká účast – zejména v druhém kole senátních voleb – nahrává kandidátům s pevně semknutou a motivovanou základnou: což právě dezinformační scéna dokáže nabídnout.

Senát: přední kandidáti s protivětrnou agendou

Hynek Beran (bezp. za PRO,  Trutnov)

Energetik Hynek Beran se stal zcela prominentní součástí protivětrného odporu, ačkoli proti větrným elektrárnám začal soustavněji vystupovat relativně později než někteří další (zhruba od února 2026). V současnosti patří mezi nejčastější mluvčí na regionálních besedách odpůrců větrné energetiky a funguje zde jako určitý „expert na zakázku“, který je povolán v případě, kdy je třeba rozdmýchat lokální odpor proti konkrétním projektům nebo mobilizovat před referendem.

V souladu se svou profilací VTE kritizuje zejména pro jejich údajnou energetickou nestabilitu, ekonomickou neefektivitu, ale také je rámuje jako bezpečnostní riziko. Oproti tomu akcentuje význam jaderné energetiky. Na jaře 2026 spolu s energetikem Ivanem Noveským (také PRO) založil zastřešující spolek Krajina lidí, který spojil lokální odpůrce s dezinformátory a seniorními energetiky. Sehrál významnou roli v boji o vytyčování akceleračních zón a zřejmě přispěl k jejich redukci/zmenšení.

Na četných besedách v regionech se dlouho profiloval jako nezávislý expert, ale otevřenou kandidaturu za PRO v obvodu Trutnov přiznal až relativně pozdě (konec července). Beran byl v minulosti tajemníkem tzv. Pačesovy komise, neúspěšně kandidoval do Rady Energetického regulačního úřadu nebo na primátora Prahy za SPD. V minulosti spolupracoval s antisystémovou stranou JaSaN, která místo domácí větrné energie požaduje obnovení importu ruského plynu. O ní jsme psali podrobněji dříve. Problematiku větrných elektráren označuje za jedno z ústředních témat své kampaně na Trutnovsku, rámuje je zde hlavně jako bezpečnostní riziko. V regionu s tématem podobně pracují Kateřina Hurdálková, lídryně komunální kandidátky Patrioti Trutnov (složená převážně ze členů PRO a SPD), nebo Radek Mráz, kandidát do Senátu za SPD tamtéž.

Marek Obrtel (ČSNS, Přerov)

Vojenský lékař Marek Obrtel dlouhodobě neúspěšně kandiduje do Sněmovny i do Senátu, tentokrát tedy usiluje o post senátora za stranu ČSNS (obvod Přerov). Jde o zakladatele paramilitární skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír, kterou ministerstvo vnitra označilo za extremistickou organizaci a jejím členům soud nedávno uložil podmínku za organizování nestátních proruských ozbrojených skupin na Donbase. Obrtel působí také v Národní domobraně. V době pandemie covidu se ostře vymezoval proti očkování. K protivětrnému odporu se přidal relativně později (zhruba v únoru 2026) a od té doby se účastní kvazi-expertních besed v regionech, nejčastěji s Hynkem Beranem nebo senátorkou Janou Zwyrtek Hamplovou.

V kritice větrných elektráren zúročuje zejména svůj status lékaře (často vystupuje v obleku záchranáře) a na besedách dezinformátorů hraje právě roli experta na „negativní“ zdravotní dopady VTE, ačkoli toto téma v minulosti nikdy blíže nestudoval. V těchto „osvětových“ přednáškách typicky zveličuje hluk a infrazvuk generovaný VTE, nebo také produkci mikroplastů. V červnu byl jedním z řečníků konference Budoucnost evropské energetiky. Tu pořádala v Praze krajně pravicová strana Evropa suverénních národů, které aktuálně hrozí zrušení kvůli antisemitismu a rasismu. V rámci předvolebních výjezdů akcentuje nejvíce otázky dostupnosti zdravotní péče a právě boj proti VTE.

Jaroslav Novák (JaSaN, Plzeň-město)

Novák větrné elektrárny kritizuje jazykem typickým pro krajní pravici. Ve volebním videu odmítá jejich výstavbu a akcentuje zejména jejich údajnou nízkou energetickou efektivitu, skryté náklady pro jejich výstavbu a negativní externality – za ty považuje zejména „pulzní infrazvuk“, vliv na krajinný ráz a biodiverzitu a také vliv na mikroklima (vysušování). Posledně jmenovaný bod u něj má stěžejní význam, protože větrné elektrárny považuje za přímou hrozbu hydrologické bilanci krajiny. Považuje je tedy nikoli za řešení, nýbrž spoluviníka klimatické změny.

Právě s ohledem na nedávno medializovaná velká sucha akcentuje ochranu vodních zdrojů a zadržování vody v krajině, ovšem vždy za současného odmítnutí antropogenního příspěvku ke změnám klimatu. V širším kontextu jsou jeho vyjádření klimaskeptická, oxid uhličitý označuje za „plynné hnojivo“, které je nezbytné pro růst vegetace, a odmítá snahy o jeho omezování jako škodlivé pro zemědělství.

Novák dlouhodobě za jediné řešení považuje jadernou energetiku, kterou považuje za jediný spolehlivý bezemisní zdroj. Jednoznačně podporuje jak obnovu a dostavbu Dukovan, tak výstavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně.

Novák podle analýzy evidence.ninja patřil mezi pět nejčastějších řečníků na protivětrných besedách v regionech. Je členem otevřeně proruské strany JaSaN, která ve svých materiálech z poslední doby volá po odběru plynu z Ruska (viz vizuál níže). Ve volbách podporuje i kandidáty ostatních stran, kteří se silně vymezují vůči větrným elektrárnám a mají afinitu k antivax aktivismu.

Strana JaSaN explicitně vystupuje proti domácím obnovitelným zdrojům ve prospěch dováženého ruského plynu. Více viz starší článek na evidence.ninja

Jaroslav Turánek (bezp. za SPD, Brno-město)

Imunolog Jaroslav Turánek, kandidující do Senátu v Brně jako nestraník za SPD, na sebe upozornil zejména v období pandemie, kdy šířil celou řadu dezinformací a konspiračních teorií a očkování přirovnával k eutanázii. Od té doby je oblíbencem nejrůznějších dezinformačních kanálů. Podobně jako Obrtel i on využívá svého expertního statusu ke zveličování zdravotních rizik větrných elektráren. Právě z toho důvodu je zván do panelů kritiků obnovitelných zdrojů, jako třeba na sněmovní seminář Příliš drahý vítr (pořádaný PRO), nebo besedu proruského Spolku Svatopluk.

Turánkovým evergreenem je strašení neprokázanými vlivy infrazvuku z větrných elektráren na lidské zdraví. V této souvislosti používá pojem „vibro-akustická nemoc“, což je běžná součást arzenálu mýtů, šířených protivětrnými aktivisty. Turánek aktuálně „nebezpečí“ větrné energetiky zdůrazňuje v předvolební kampani, vedle ilegální migrace nebo kritiky veřejnoprávních médií. Zdá se však, že Turánek není příliš aktivní v kontaktní kampani (na rozdíl např. od Obrtela).

Jan Skalický (PRO, Děčín)

Vodohospodářský expert a dlouhodobý kritik ekologických opatření prošel mnoha stranami (ODS, ANO, ODA, STAČILO!), nyní kandiduje v Děčíně za PRO. Jako šéf společnosti Vodní Cesty soustavně podporoval budování koridoru Dunaj-Odra-Labe, za což si vysloužil anticenu Ropák roku. V době pandemie u něj došlo k posunu k antisystémovým subjektům. V roce 2022 vystupoval na protivládní demonstraci, organizované Ladislavem Vrábelem, známým například tím, že šířil fámy o tom, že Fialova vláda chce zaútočit na Rusko jadernými zbraněmi. V současnosti působí také jako správce ústecké větve Spolku Svatopluk. V roce 2024 nechvalně proslul bagatelizací reálného rizika tehdejších velkých povodní. Tehdy vládu obvinil, že povodněmi straší lidi podobně jako za pandemie, chce jen získat politické body a odvrátit pozornost od důležitých témat.

V otázce změny klimatu zpochybňuje vliv antropogenních emisí CO2 a zaměřuje se na jiné faktory, například na to, že za sucho podle něj může, ale „špatná péče o krajinu“. Konkrétně tvrdí, že kácení lesů, betonování ploch apod. má mnohem zhoubnější vliv na schopnost krajiny pracovat s vodou než uhelné elektrárny. Tímto efektivně odklání pozornost od nutnosti mitigačních opatření (omezujících emise). V tomto kontextu přistupuje také k větrným elektrárnám, které považuje za faktor vysušování a oteplování krajiny. V květnu 2026 organizoval besedu Spolku Svatopluk k větrné energetice, s účastí řady dezinformátorů.

Od očkování k boji proti větrníkům

Do Senátu kandidují také některé další osobnosti dezinformačního okruhu, které se zviditelnily zejména v období pandemie, které přeorientovávají svojí pozornost jiným směrem, spolu s tím jak pandemická tematika již tolik netáhne. Negativního sentimentu vůči větrným elektrárnám v současnosti využívají ve své volební kampani. Jde například o Petru Rédovou, která v období covidu šířila řadu dezinformací o očkování. V minulosti byla členkou PRO, nyní kandiduje za hnutí Stačilo! s podporou SPD, PRO, JaSaN a Švýcarské demokracie v obvodu Znojmo. Do Senátu údajně kandiduje proto, aby jej pomohla zrušit. O VTE šířila řadu zavádějících tvrzení.

V neposlední řadě do Senátu kandiduje v obvodu Louny také ex-poslanec SPD Jiří Kobza (nyní Stačilo!). Tento původní profesí geolog šířil v minulosti řadu konspiračních teorií, např. o přistání na Měsíci. Kobza se angažuje v místní pobočce organizace Clintel, která se zaměřuje na zpochybňování vědeckého výkladu změn klimatu. Kobza, podobně jako Clintel dlouhodobě šíří fámy o tom, že není prokázaný významný lidský vliv a na změnu klimatu. Také Kobza šířil řadu zavádějících tvrzení o větrné energetice, ačkoli v jeho případě se nejedná o ústřední bod programu.

Přečtěte si: Daniel Kortus: Zdravý rozum si přivlastnili lidé, kteří ho nepoužívají. Chci ho vrátit vědě

Vývoj před komunálními a senátními volbami ukazuje, že větrná energetika se v některých regionech stala výrazným nástrojem politické mobilizace. Na místní úrovni se odpor proti konkrétním projektům přetavuje do referend, nových kandidátek a ostrých předvolebních střetů. Na celostátní úrovni pak téma slouží k šíření dezinformací zpochybňujících význam obnovitelných zdrojů, klimatickou politiku a vědecky podložené vysvětlení změny klimatu.

Předvolební kampaně ukazují, že téma větrných elektráren snadno překračuje hranice jednotlivých obcí a propojuje lokální odpůrce s dezinformačními aktéry na národní úrovni. I v případě volebního neúspěchu mohou protivětrní aktéři přispět k dlouhodobému zpochybňování odborných poznatků a k posilování nedůvěry vůči obnovitelným zdrojům.

Autor textu: Petr Vidomus. Přetištěno se svolením Asociace pro mezinárodní otázky. Text vznikl jako součást projektu evidence ninja. Úvodní foto: Pixnio