Daniel Kortus: Zdravý rozum si přivlastnili lidé, kteří ho nepoužívají. Chci ho vrátit vědě

Daniel Kortus se k tématu klimatické změny nedostal přes politiku ani aktivismus. Začalo to mnohem osobněji.

„Když jsem byl mladší, procházel jsem si klimatickou úzkostí. Dneska to má pojmenování, dřív ho to nemělo. Je to nějaký strach z budoucnosti, který může být částečně opodstatněný a částečně ne,“ popisuje influencer pro Obnovitelně.cz.

Právě obava z budoucnosti ho přiměla začít si o klimatu systematicky zjišťovat informace. A rychle zjistil, že veřejná debata často osciluje mezi dvěma extrémy. „V některých věcech se to přehání. Evropa pravděpodobně nebude za sto let hořet. V jiných věcech se to zase podceňuje.“

Zkušenost s vlastní úzkostí ho pak přivedla k myšlence vytvořit na sociálních sítích prostor, který by klimatickou debatu vracel do kontextu. Podle Kortuse totiž mediální zkratky někdy vyvolávají obavy, které spíš vedou k apatii než k ochotě něco řešit. „Pak se lidé klimatické změny bojí místo toho, aby ji chtěli řešit,“ vysvětluje

Zdravý rozum chce vrátit vědcům

Kortus původně neplánoval, že se jeho profil výrazně politizuje. Sám říká, že se dříve o politiku příliš nezajímal a nástup Motoristů ho zastihl téměř náhodou.„Nevěděl jsem, že se blíží něco jako Motoristé. Úplně náhodou se to sešlo v čase,“ popsal postupný vývoj svého profilu na Instagramu

Jeho profil se ale postupně posunul směrem k vyvracení dezinformací, které podle něj nezačaly šířit jen anonymní účty nebo dezinformační weby, ale stále častěji i politici.

Přečtěte si: Influencerka Haškovcová: Proti větrníkům se vede šílená kampaň. S Macinkou se klidně sejdu

A právě tady používá formulaci, která nejlépe vystihuje celé jeho působení: „Moje motivace je vrátit do debaty o klimatu zdravý rozum, protože ten výraz si přivlastnili lidé, kteří ho vůbec nepoužívají.“

Jako příklad zmiňuje Petra Macinku nebo Tomia Okamuru. Podle Kortuse se často dovolávají „selského rozumu“, ale současně opakují tvrzení, která nejsou podložená vědeckými poznatky. „Chtěl bych vzít zpátky výraz zdravý rozum od dezinformátorů k vědcům a k fakticky podloženým věcem,“ vysvětuje.

Ve veřejném prostoru podle něj často vzniká falešný dojem, že proti sobě stojí dva stejně relevantní názory.„Máte dva extrémy, které se hádají. Věda stojí někde uprostřed a čeká, až si jí někdo všimne.“

Staré klimatické mýty se vracejí

Jedním z problémů, které dnes nejčastěji řeší, je podle Kortuse návrat tvrzení, která česká veřejná debata znala už před desítkami let.

„Takové ty dezinformace, že za klimatickou změnu může Slunce, Milankovičovy cykly nebo cokoliv kromě člověka, se jely už za Klause. Lidi tomu pak přestali věřit. A najednou se objevili Motoristé a lidé tomu zase věří.“

Podle něj je dnes znovu potřeba vysvětlovat i úplný základ: že současná klimatická změna je primárně způsobena lidskou činností.

Do debaty navíc podle něj vstupují nová témata, například větrné elektrárny. „Teď se do toho přidávají větrné elektrárny. A zase se kolem toho šíří nesmysly. Pak se úplně rozpadá možnost vést věcnou debatu a všechno se žene přes emoce.“

Klimatické modely problém spíš podcenily

Kortus upozorňuje i na jiný častý argument odpůrců klimatické vědy: že modely prý vývoj přehánějí. Podle něj letošní vedra a sucha ukazují spíš opačný problém.

„Klimatologové dávno předpovídali, že se budou dít věci, které se teď dějí. Akorát se třeba nepočítalo s tím, že to bude tak brzo. Paradoxně, když někdo říká, že klimatologům modely nesedí a všechno hrozně nadceňují, tak se teď ukazuje, že některé věci možná spíš podcenily.“

Právě skutečný vývoj počasí podle něj ukazuje, proč má smysl klimatickou vědu brát vážně i ve chvíli, kdy její závěry nejsou politicky pohodlné.

Boj se suchem se nedá „vyhrát“

Kortus se vyjadřuje i k aktuálnímu suchu a reakci vlády. Pozitivně hodnotí, že stát vůbec začal reagovat. Zároveň mu ale vadí samotný politický rámec „boje se suchem“.

„To v lidech evokuje, že sucho je nějaký problém, který se dá jednou provždy vyřešit. Že se postaví nádrže, remízky, něco se revitalizuje a bude vyhráno. Jenže takhle to vůbec není.“

Podle něj se nelze soustředit jen na adaptaci krajiny. „Ten boj nejde vyhrát, dokud nepřestaneme způsobovat klimatickou změnu. Do té doby se to bude zhoršovat,“ myslí si vědec.

Adaptace má podle Kortuse svůj význam, ale také své limity. Čím dál dražší a složitější bude přizpůsobovat se vyšším teplotám, delším suchům nebo extrémním výkyvům počasí. „Teď se musíme adaptovat, ale to není hlavní cíl. Hlavní cíl je, aby tady naši potomci za sto let mohli normálně žít.“

Vadí mu proto i personalizace tohoto tématu do podoby „já bojuju se suchem“. „Je to drobná mravenčí práce, která se tady musí konstantně udržovat dalších třicet nebo čtyřicet let,“ říká Kortus.

Evidence Ninja má sledovat původ dezinformací

Vedle vysvětlování na sociálních sítích Kortus pracuje také na projektu Evidence Ninja. Jeho ambicí nemá být jen reagovat na jednotlivý nepravdivý výrok ve chvíli, kdy už se masově šíří.

„Chceme kolem Evidence Ninja postavit celou infrastrukturu tak, aby to nebylo jen o tom, že se tam hodí výrok a ono ho to vyvrátí.“

Projekt má podle Kortuse do budoucna automaticky sledovat dezinformační weby a analyzovat, odkud konkrétní tvrzení pocházejí a jak se šíří. „Máme tam asi milion a půl článků z dezinformačních webů. Na tom se dá krásně sledovat, odkud ty dezinformace jdou.“

Podle něj data ukazují, že velká část sledovaného obsahu pochází přímo z ruských státem financovaných médií. Cílem je časem vytvořit systém, který nebude jen reagovat na již rozšířené nepravdy, ale dokáže odhalit jejich nástup dříve. „Chceme je pochytit dřív, než projdou do mainstreamu. Když se jednou rozjedou, je mnohem těžší je zastavit.“

Od debunkingu k prebunkingu

Právě to je podle Kortuse další fáze fact-checkingu. Místo klasického debunkingu, tedy vyvracení něčeho, co už zaznělo, chce Evidence Ninja pracovat i s takzvaným prebunkingem.

„Když vidíme, že se nějaká dezinformace začíná objevovat častěji a častěji, můžeme se na ni zaměřit ještě předtím, než se dostane do veřejného prostoru.“

Tip: Obnova mokřadů i ochrana stromů ve městech. Vznikl plán, jak se bránit suchu

Jako příklad zmiňuje nedávnou debatu kolem tvrzení o větrných elektrárnách. Podle Kortuse se některé argumenty šířily v dezinformační scéně několik dní předtím, než je převzali politici.

V dlouhodobém horizontu by chtěl podobné sledování rozšířit za hranice Česka. „Ideálně bychom jednou měli celoevropské sledování dezinformační scény. Pak bychom mohli vidět, že se někde znovu objevuje stejné tvrzení v jiné podobě a reagovat dřív,“ uvádí příklad použití nástroje v praxi.

Úvodní foto: Nadace Partnerství