Influencerka Haškovcová: Proti větrníkům se vede šílená kampaň. S Macinkou se klidně sejdu

Influencerka a popularizátorka environmentálních témat Rozárie Haškovcová v rozhovoru pro Obnovitelně.cz kritizuje přístup vlády k větrné energetice, oceňuje ale vznik expertní skupiny pro řešení sucha a podporu mokřadů. Mluví také o možném napětí mezi Andrejem Babišem a Motoristy, o komunikaci klimatických témat na sociálních sítích a o tom, co by se Praha mohla naučit od Paříže.

Ondřej Hudec

10. 9. 2026

Jsme v Lánech na akci pořádané prezidentem republiky. Jak vnímáte jeho přístup k životnímu prostředí?

Sleduji ho a hodně jsem ocenila například jeho návštěvu regenerativní farmy a podporu regenerativního zemědělství. V kontextu letošního sucha je to důležité, protože víme, že regenerativní praktiky pomáhají zadržovat vodu v krajině a udržovat půdu živou a zdravou.

Letos jsme s panem prezidentem měli také společné video ke Dni Země, kterého se účastnili i další green influenceři. A už samotný fakt, že se koná podobná akce, podle mě ukazuje, že je pro něj tohle téma důležité.

Volila jste Petra Pavla prezidentem?

V prvním kole ne, nebyla to moje první volba. Ve druhém kole samozřejmě ano a jsem ráda, že to dopadlo takhle.

Nejhorší je vládní přístup k větrníkům

Jak hodnotíte přístup současné vlády k suchu? Zdá se, že si problému konečně začíná víc všímat.

Měla bych k tomu jednu jízlivou poznámku. Motoristé celou dobu bojují proti Green Dealu a teď se ministr životního prostředí chlubí na Instagramu tím, že se budou podporovat mokřady. Přitom je to samozřejmě financované z prostředků Green Dealu. Takže jsem ráda, že ho nakonec nezrušili.

Pozitivně vnímám i to, že vzniká expertní skupina. Jsem ráda, že v ní jsou skutečně experti, protože s odborníky má tahle vláda podle mě trochu problém – spíš je vyhazuje, než zve.

Přečtěte si: Ministr ve stínu. Turek nezmizel a Babiš znovu tahá do hry Brabce

Mám ale obavy, nakolik je to všechno míněno vážně. Mokřady jsou určitě důležité, ale velká část problému souvisí také se zemědělstvím. A vzhledem k zájmům pana Babiše mám obavy, jestli skutečně dojde například ke změně dotačního systému nebo legislativy v této oblasti.

Jak hodnotíte ekologickou politiku vlády celkově? Je to horší, než jste čekala?

Asi mě to úplně nepřekvapuje. Jsem ráda, že například po tlaku kolem škrtů pro národní parky proběhla alespoň schůzka s jejich řediteli.

Nejvíc negativně ale teď vnímám přístup k větrné energetice. Solární energetika se už nějakým způsobem rozvíjí, ale u větru je opravdu potřeba začít výrazně přidávat. Když se podíváme na Polsko, tam se jim to podařilo. U nás je podíl elektřiny z větru kolem jednoho procenta a to mi přijde smutné.

Vláda navíc výrazně osekala akcelerační zóny.

Ano, úplně. A zároveň sledujeme i způsob, jakým se kolem větrné energetiky vede kampaň. Objevují se podle mě naprosto šílená tvrzení. Pozitivní je alespoň to, že vláda podporuje mokřady.

Myslíte, že si současná vláda vůbec uvědomuje závažnost situace? Může být letošní sucho určitým budíčkem?

Bude velmi zajímavé sledovat případný rozkol mezi Andrejem Babišem a Motoristy. Podle mě už tam určité napětí existuje. Myslím, že pan Babiš není nadšený z toho, jakým způsobem se Motoristé chovají a jaké kontroverze neustále vyvolávají.

A teď jsme v situaci, kdy sucho velmi výrazně akcentuje právě pan Babiš, místo aby to dělal ministr životního prostředí. To podle mě vysílá signál, že si to premiér bere pod svoje křídla. Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál.

Pozvání od Petra Macinky

Petr Macinka o vás mluvil jako o člověku, se kterým by se byl ochotný sejít. Proběhla už nějaká schůzka?

Ne. On mě nepozval. Řekl pouze, že bych byla jediná, se kterou by se sešel. Já jsem na to v médiích reagovala tak, že pokud mě pozve, určitě se sejdu.

Zároveň ale máme příslib od pana Babiše, že se bude dlouhodobě scházet s celým uskupením organizací. Já se rozhodně nechci stavět do pozice, že zastupuji celé environmentální hnutí. Jsou tam organizace, které existovaly dávno předtím, než jsem se narodila. Pokud mě ale Petr Macinka pozve, nemám problém přijít. K žádnému setkání zatím nedošlo.

Na sociálních sítích se snažíte přibližovat zelená témata. Daří se vám podle vás oslovovat mladší publikum?

Moje cílová skupina je hlavně mezi dvaceti a třiceti lety. Není to tedy úplně nejmladší generace. Samozřejmě mám i mladší publikum a na Facebooku zase oslovuji trochu starší skupinu.

Pokud jde o rozdíly mezi generacemi, podle některých průzkumů nejsou tak výrazné, jak se někdy tvrdí. Mladí nemusí být automaticky o tolik environmentálněji orientovaní než starší lidé.

Máte na sociálních sítích hodně haterů?

Samozřejmě ano, jako u každého tématu.

Jak se s tím vyrovnáváte?

Snažím se k lidem chovat slušně a s pokorou. Věřím, že každý má nějakou zkušenost, kterou já mít nemusím. Proto mi dává smysl vyslechnout si i kritický názor.

Někdy se dokonce stane, že se původní hejt promění v konstruktivní debatu, z čehož mám vždycky radost. Často ale lidé jen potřebují vypustit páru a dál už nereagují. Já se snažím odpovědět ve stylu: pojďte mi říct, proč se mnou nesouhlasíte a z jakého důvodu.

Paříž se na vedra připravuje jinak než Praha

Studujete ve Francii. Vidíte rozdíl v tom, jak se tam přistupuje ke klimatickým tématům?

Francouzská média příliš nesleduji, protože francouzsky nemluvím. Ale Paříž je v tomhle velmi progresivní.

Když jsem tam byla jako dítě, pamatuji si město plné aut. Dnes je na mnoha místech výrazně víc stromů, ulice jsou zastíněné, přibyly cyklopruhy. Je vidět, že město se výrazně proměnilo.

Co konkrétně Paříž dělá při vlnách veder?

To je podle mě velmi zajímavé. Město například před časem simulovalo situaci, kdy by teplota vystoupala až někam k padesáti stupňům. Do cvičení se zapojila celá jedna městská část a různé věkové skupiny. Výsledkem byla konkrétní opatření, která se pak skutečně zavedla.

Tip: Spadl starý větrník, ne moderní turbína. Co havárie v Potštátu skutečně znamená

Mají například ochlazovací místa. V každé čtvrti je minimálně jedna veřejná budova, například knihovna nebo úřad, kam mohou lidé během dne přijít a ochladit se.

Ve městě jsou také venkovní chladicí místa, pítka nebo rozprašovače vody a existuje interaktivní mapa, kde si člověk najde nejbližší místo k osvěžení.

Mají také registry zranitelných lidí, kteří se mohou dobrovolně přihlásit, případně je tam zaregistruje lékař. Když nastanou vysoké teploty, dobrovolníci jim volají a kontrolují, jestli jsou v pořádku. Pokud telefon nezvednou, mohou je přijít zkontrolovat osobně.

Takových opatření mají spoustu a myslím, že v Česku máme co dohánět. Náš pražský primátor se během veder vyfotil s Mattoni, řekl lidem, aby hlavně pili, a pak odletěl na dovolenou. Myslím, že bychom měli zabrat mnohem víc.

Úvodní obrázek: Nadace Partnerství