Záhumenky jsou sice rozlohou malé, ale pro přežití polního ptactva nepostradatelné

Poslední Zpráva o stavu životního prostředí je z pohledu ptactva hodně skeptická. Mezi lety 1982 až 2024 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v Česku celkově o zhruba 11 procent, přičemž pokles je nejvýraznější v posledních pěti až deseti letech. Ještě horší to je v případě polních druhů.

„Početnost ptáků zemědělské krajiny poklesla v tomto období téměř o 45 procent, přičemž masivní úbytek polních ptáků započal již před začátkem sledování v roce 1982,“ píše se v dokumentu, který připomíná i hlavní důvod neutěšeného stavu: intenzivní hospodaření včetně používání chemických přípravků.

„Například koroptev polní, čejka chocholatá, linduška luční, konipas luční za dobu sledování snížily početnost na zlomek výchozího stavu a v poslední době na tomto výrazně sníženém stavu setrvávají,“ uvádí se ve zprávě.

Přesto v zemědělské krajině existují nevelké plochy, které mají pro přežití ohrožených ptačích druhů zásadní význam. Jsou to nenápadná políčka hned za domy a dalšími vesnickými staveními známé jako záhumenky. Vyplývá to z nové studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, která byla publikovaná v časopise Agriculture, Ecosystems and Environment.

Dramatická proměna zemědělské krajiny

Analýza ukázala, že malá políčka, kde lidé pěstují brambory, ovoce a zeleninu, jsou důležitým útočištěm nejen pro tradiční polní ptáky, ale také pro druhy okolní krajiny. Vědci přitom tyto kousky obhospodařované půdy při studiu ptactva dosud opomíjeli.

„Naše výsledky jasně ukazují, že maloplošné hospodaření v okolí lidských sídel může hrát klíčovou roli v ochraně ptačích populací zemědělské krajiny,“ uvedl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců a hlavní autor studie.

• Související: Z otevřené krajiny zmizelo 40 procent ptáků. Ornitologové vysvětlují proč

Dodal, že pozitivní vliv se navíc neomezuje na samotné záhumenky. „Kladně ovlivňují početnost a druhovou diverzitu ptáků také v navazující velkoplošně obdělávané krajině a v samotných lidských sídlech,“ poznamenal Šálek, který působí rovněž v České společnosti ornitologické.

Zemědělská krajina od konce druhé světové války prodělala prakticky po celé Evropě významnou proměnu. Scelování pozemků, odstraňování remízků, alejí a mokřadů vedly k rozsáhlé homogenizaci zemědělské krajiny a výraznému úbytku biodiverzity.

V České republice tento proces ještě vystupňovala kolektivizace zemědělství, která vytvořila jedny z největších půdních bloků v Evropě. Důsledky jsou patrné i na populacích polních ptáků – jejich početnost se v Česku za posledních čtyřicet let razantně snížila a některé druhy balancují na pokraji vyhynutí.

„V moderních krajinách s intenzivním zemědělstvím ale stále přetrvávají zbytky drobné zemědělské půdy – zejména v okolí tradičních venkovských sídel –, která mohou představovat přehlížené bašty pro ptáky a hrát zásadní roli v ochraně biodiverzity,“ konstatuje se ve zmiňované studii.

Bohatá ptačí společenství na vesnicích

Záhumky, tedy pozemky o obvyklé rozloze do půl hektaru, vytvářejí pestrou mozaiku drobných polí, sadů či zahrad, kde jsou vhodné podmínky pro mnohé rostliny a živočichy včetně právě ptáků, jako jsou vrabec polní, ťuhýk obecný, koroptve nebo strnad obecný.

Nová studie mapovala situaci v zemědělské krajině na jižní Moravě, kde vědci zaznamenali více než 11 tisíc ptáků a 78 druhů. Nejvyšší početnosti i druhové bohatosti dosahovala ptačí společenstva ve vesnicích, po nichž následovaly oblasti s drobným hospodařením.

Naopak intenzivně obhospodařovaná velkoplošná krajina vykazovala nejnižší hodnoty. Zatímco vesnice byly nejdůležitější pro druhy vázané na lidská sídla, maloplošné zemědělství hrálo zásadní roli pro druhy zemědělské krajiny. Oba typy prostředí zároveň podporovaly i druhy lesní.

„Právě pestrost krajiny, tedy kombinace drobných polí, mezí, travnatých pásů, ovocných sadů, vinohradů a dalších struktur, vytváří vhodné podmínky pro široké spektrum druhů,“ vysvětlil Martin Šálek.

Důležitá jsou také tradiční lidská sídla, která se stávají významnými útočišti pro mnohé ptačí druhy, pro něž je okolní intenzivně obhospodařovaná krajina nehostinným prostředím. „Pro některé druhy, jako je sýček obecný, sova pálená či chocholouš, jsou tradiční vesnická sídla a farmy přímo klíčovým biotopem pro přežití,“ uvedl Šálek.

Dotace musí podporovat pestrou krajinu

Právě propojení maloplošného hospodaření a tradičních lidských sídel může podle něj vytvářet zásadní refugia (útočiště, úkryt, bezpečné místo – pozn, aut.) pro mnohé ohrožené druhy. Výrazný vliv na ochranu přírodu má také proměna vesnického prostředí – i když v tomto případě negativní.

S rostoucím podílem nových a rekonstruovaných budov totiž klesá početnost i druhová rozmanitost ptáků. Modernizace často znamená zánik starých stodol, otevřených půd, štěrbin ve zdech nebo pestrých zahrad a sadů, které ptákům poskytují úkryt i vhodná místa ke hnízdění.

• Související: Miliony turistů jim nevadí. Kavky zahnízdily přímo ve Zlaté uličce

„Moderní budovy jsou sice technicky dokonalejší, často však postrádají drobné stavební prvky a mikrostanoviště, která ptáci využívají k hnízdění nebo lovu potravy. K tomu se přidává i homogenizace okolního prostředí, například nahrazování rozmanitých zahrad udržovanými trávníky nebo okrasnou výsadbou s nižší ekologickou hodnotou,“ vysvětlil Martin Šálek.

Výsledky studie podle něj jasně ukazují, že ochrana biodiverzity v zemědělské krajině se neobejde bez systematické podpory tradičního maloplošného hospodaření. Šálek zdůraznil, že nejde o návrat do minulosti, ale o strategickou investici do odolnější krajiny, potravinové bezpečnosti, adaptace na klimatickou změnu i zachování evropské biodiverzity.

„Pokud chceme zastavit dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny a dalších druhů, je nutné podporovat nejen tradiční formy hospodaření, ale zároveň citlivě přistupovat i k proměnám venkovských sídel. Stejně důležité je přehodnotit systém zemědělských dotací tak, aby podporoval pestrou krajinu, šetrné hospodaření a zachování tradičních zemědělských postupů,“ řekl Šálek.

Vedle produkce potravin musí podle něj zemědělská politika zohledňovat také význam krajiny pro zachování biodiverzity a poskytování ekosystémových služeb, tedy přínosy a výhody, které společnosti zdarma poskytuje zdravá příroda a krajina.

Ilustrační foto: ChatGPT